Juraj Rožinec žije na kraji Horního Jiřetína. I on má pod podlahou ohromné zásoby uhlí, i jemu už těžaři nabídli, že jeho dům koupí.
"Jo, byli tady. Byli slušní. Ale my se stěhovat nechceme," říká Rožinec.
Za Rožincovým nízkým domem je nevysoký násep porostlý břízami - zrekultivované území po někdejší povrchové těžbě.
Pokud by Mostecké uhelné společnosti vyšly její plány, za pár let by se sem rypadla ohromných těžebních strojů vrátila. Celý Horní Jiřetín i přilehlé Černice by byly srovnány se zemí, aby se mohly vykutat stovky milionů tun uhlí, na kterých vsi leží.
KLIKNĚTE NA VIDEO, UVIDÍTE VÍCE
|
|
"Pro zpřístupnění zásob hnědého uhlí dalším generacím je nutné vyřešit v Černicích střety zájmů tak, aby tato část byla uvolněna pro pokračování těžby v roce 2011, v případě Horního Jiřetína v roce 2015," říká mluvčí Mostecké uhelné Liběna Novotná.
Takzvaným střetem zájmů se rozumí odkoupení černických a jiřetínských domů, pozemků či vyplacení náhrad obyvatelům i podnikatelům. Proto Mostecká uhelná zveřejnila svou první, zatím obecnou nabídku, zároveň její vyjednávači obcházejí místní obyvatele.
Infobox
ZMIZELY DESÍTKY OBCÍ
- Od konce druhé světové války zmizelo z mapy v severozápadních Čechách kvůli těžbě uhlí 81 obcí včetně starého Mostu.
- Poslední zbouranou obcí byly počátkem 90. let Libkovice.
- V německém Rýnském hnědouhelném revíru bylo od druhé poloviny 20. století přesídleno téměř 50 obcí s 33 tisíci obyvateli.
- Tamní těžební firma plánuje v nejbližších letech přestěhovat další více než dva tisíce lidí.
- V Sasku by měl být letos dokončen přesun jedné obce, do roku 2015 chtějí těžaři přemístit další dvě.
"Cílem tohoto kroku je upřesnit si představy obyvatel obcí o možném přesídlení," vysvětluje Novotná.
Kolik milionů bude za jeden dům?
Mostecká uhelná zatím nabízí dva modelové příklady odškodnění. Záleží na tom, jestli si bude chtít rodina nechat postavit nový dům od těžební společnosti, anebo zda se rozhodne pro individuální výstavbu.
V prvním případě by za dům za odhadní cenu 1,1 milionu dostal nové bydlení v hodnotě 2,73 milionů korun, v druhém hotovost 3,23 milionů.
"To je strašně málo," říká Rožinec, u něhož lidé od těžební firmy už také byli. A kdyby šachta nabídla víc? "To by se teprve vidělo," dodává Rožinec.
"Konkrétní výše odškodnění bude vždy dohodnuta při individuálních jednáních," upozorňuje Mostecká uhelná.
Mluvčí společnosti Novotná dodala, že o dalším postupu rozhodnou akcionáři společnosti v listopadu.
S nabízenou sumou není spokojen ani Petr Leichner, hlavní představitel jiřetínské iniciativy Dialog, která je ochotná s těžaři jednat.
"Připadá mi to jako hodně málo, ale je to základ pro další jednání," říká Leichner, který od současného vedení jiřetínské radnice dostal nálepku člověka, který je ochoten Horní Jiřetín s Černicemi prodat.
Leichner odmítá, že chce nechat obce zbourat. "Mám tady velký barák, zahradu, do práce to mám deset minut, beru slušný plat," říká Leichner. O budoucnosti Jiřetína si však velké iluze nedělá.
"Dříve nebo později po tom uhlí někdo šáhne," odhaduje. Proto je podle Lechnera nutné se na tuto situaci připravit a neodmítat - jako současné zastupitelstvo - dialog s těžaři.
"Můžeme je tlačit do kouta a žádat velmi slušnou kompenzaci. Můžeme třeba chtít bazén nebo hřiště. Když jsme byli nedávno v přesídlené obci v Německu, říkala nám tamní starostka, že jsme to my, kdo má klást podmínky," tvrdí Leichner, podle něhož se může i nadále vést boj za záchranu Jiřetína.
Starosta: Většina lidí se stěhovat nechce
Starosta obce Branko Glavica je přesvědčen o tom, že většina lidí v obci na nabídky těžařů stejně nekývne.
"Samozřejmě se najdou lidé, kteří mají třeba velký barák, a už na něho nestačí, takže by ho rádi prodali. Ale sedmdesát až osmdesát procent odsud nechce," tvrdí Glavica.
Starosta bydlí s manželkou a synem v domě pro dvě rodiny, má zahradu, rybníček i s rybami. Ve stejné ulici bydlí i jeho dcera a vnoučata.
"Já bych odsud nešel, ani kdyby mi bagr jezdil za barákem," říká odhodlaně Glavica. Jedno stěhování kvůli uhlí už zažil. Když byl ještě malý kluk, musel s rodinou opustit starý Most, který se záhy proměnil v povrchový důl.
Svůj názor opírá starosta o referendum z loňského února, kde většina lidí pověřila radnici, aby dělala všechny zákonné kroky proti zbourání obce.
"Někteří lidé by nejraději vzali vidle a vyjednávače Mostecké uhelné odsud vyhnali," tvrdí Glavica. Dodal, že podle studie, kterou si nechala obec vypracovat, má Horní Jiřetín a Černice hodnotu 21 miliard korun, což těžaři nikdy nemohou zaplatit.
Mluvčí Mostecké uhelné Liběna Novotná oponuje, že těžaři zatím jednali s osmdesáti procenty jiřetínských majitelů nemovitostí. "Devadesát procent oslovených s námi bylo ochotno mluvit," říká Novotná.
Opravují se chodníky, staví nové domy
Mnozí lidé si ani nepřipouštějí, že by Horní Jiřetín a Černice mohly kvůli uhlí padnout. Opravují své domy, staví nové. Za poslední čtyři roky přibylo sto obyvatel, jejich počet se tak přehoupl přes dva tisíce.
"Máme tady hromadu nových rodinných domů, lidé přicházejí třeba z Mostu nebo Litvínova," říká starosta Glavica.
Jiřetínská radnice investovala v posledních letech miliony korun do opravy bytových domů, školy, chodníků či pošty. Obec přispívá i na opravu vzácného barokního kostela.
V centru Jiřetína obyvatelé nedávno vztyčili sochu svatého Jiří, která pochází z Dolního Jiřetína, který byl před lety srovnán se zemí právě kvůli těžbě uhlí.
"Většina lidí si myslí, že to tady zachrání, ale podle mě se jim to nepodaří," odhaduje Gabriela Černá. Do Horního Jiřetína se přistěhovala před rokem a je jednou z mála, která otevřeně říká, že by nabídku těžařů na přestěhování přijala.
"Nám by to spíše pomohlo," říká mladá žena. Její manžel dojíždí za prací do Mostu. Černá by proto uvítala, kdyby se s rodinou přestěhovali blíž, aby to manžel neměl tak daleko.
"Pryč chtějí jenom lajdáci, kteří se nechtějí starat o své domy. Myslí si, že zbohatnou," rozčiluje se Alois Badea, který bydlí v obecním domě u silnice směrem k Litvínovu.
Badea je odpůrcem dalšího rozšiřování těžby. "Už se tady toho zbouralo dost, byla by to škoda," říká muž, který roky pracoval v severočeských dolech, ale pak přišel o místo, takže se živí jako zedník.
"Podívejte se na tu přírodu," ukáže Badea na svahy Krušných hor, které se zvedají nad obcí. Také proto se nikam stěhovat nechce.
"Klidně si vylezu na komín a přivážu se tam," dodává Badea.
