Podle odborníků z Pedagogické fakulty chybí v Česku celistvý systém uvádění učitelů do praxe. Doporučují nastavit podmínky jejich podpory a profesního rozvoje. Nyní záleží hlavně na vedení konkrétních škol, mezi kterými jsou rozdíly.
Jen asi desetina respondentů výzkumu souhlasila s tím, že na jejich škole existuje funkční systém uvádění do praxe, řekla spoluautorka výzkumu Světlana Hanušová.
Do školství nastupuje v průměru asi polovina absolventů pedagogických fakult. Nový výzkum naznačuje, že na začátku profesní dráhy mají silnou motivaci. Snadno o ni ale mohou přijít, pokud přijdou do konzervativní školy, kde neuplatní svou energii, a pokud narazí na apatické kolegy.
"Prostředí je velmi důležité. Když půjdete na jinou školu, finančně si moc nepomůžete. Ale to prostředí, když se do práce těšíte, když se můžete kolegů na cokoliv zeptat, to je podstatné," řekl Ondřej Krahulec, mladý učitel, který je na brněnské ZŠ Husova spokojený.
Často se mluví o tom, že učitelé mají problémy s čím dál horším chováním dětí. Podle výzkumu ale 90 procent mladých učitelů hodnotí své vztahy s žáky pozitivně, ve třídě se cítí dobře a děti jsou spíše důvod, proč chtějí ve školství setrvat - navzdory finančnímu ohodnocení a výhradám ke vzdělávací politice.
V poměrech na školách jsou rozdíly mezi jednotlivými kraji a mezi velkými městy a venkovem. "Ve velkých městech, jako je Praha a Brno, kde jsou pedagogické fakulty, není problém nedostatku učitelů tak výrazný," uvedl proděkan brněnské fakulty Tomáš Janík. Rozdíly jsou také mezi různými aprobacemi. Například učitelé angličtiny, matematiky a informatiky mají řadu jiných možností uplatnění s lepším platovým ohodnocením.
Podle ředitele brněnské ZŠ Chalabalova Vladimíra Moškvana je při jednání s mladými učiteli důležitý neformální přístup, musejí mít možnost poradit se i postěžovat si. "Je potřeba vytvořit ve škole všeobecně dobré klima," uvedl Moškvan.
