Test na koronavirus bude stát nanejvýš 1674 korun. Nepřijatelně drahé, tvrdí cestovky

ČTK ČTK
Aktualizováno 14. 5. 2020 20:46
Ministerstvo zdravotnictví začne od pátku regulovat maximální cenu testu na covid-19 pro samoplátce a správní úřady. Stát bude nejvýše 1674 korun, řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V současné době za test PCR lidé zaplatí od 1800 do 3000 korun. Ministr zahraničí i cestovní kanceláře považují za přiměřenou cenu kolem 500 korun.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch | Foto: ČTK

Některé laboratoře už deklarovaly, že za regulovanou cenu se jim testy pravděpodobně nevyplatí.

"Testování pro samoplátce je stále více využívané. Chceme, aby cena byla přijatelná a nevznikaly velké cenové rozdíly. Cenový předpis začne platit od zítra," řekl ministr Vojtěch. Dosud lidé za testy platí mezi 1800 a 3000 korunami.

"Nejsem lékař ani pracovník laboratoře, ale myslím, že bychom zkrátka měli najít nějakou cestu mezi třemi tisíci korun a skutečnou cenou toho jednoho testu. Vím, že testy, které probíhají podobně, stojí několik stovek, takže když tady někteří operují s cenou kolem 500 korun, tak mi to přijde přiměřené," sdělil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ještě před zveřejněním regulace. "Nechci, aby každý, kdo chce nebo potřebuje vyjet za naše hranice, přišel v už tak složité době na buben," dodal. Upozornil ale, že rozhodnutí je v kompetenci ministerstva zdravotnictví.

Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže je nastavená maximální cena nepřijatelná a stejně jako Petříček tvrdí, že by neměla přesáhnout 500 korun. "Podle našich informací je nákladová cena 350 korun," řekl Papež. Dodal, že pokud stát test stanoví jako povinnost pro cestování, měl by se také postarat o to, aby byla cena akceptovatelná. Ministerstvo by podle něj mělo poctivě zveřejnit náklady. 

Negativní test na nemoc covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, by měl být podle epidemiologů jednou z podmínek letního cestování do ciziny. Některé země ho pravděpodobně budou požadovat před vjezdem. Po návratu bude povinný v Česku. Bez něj by lidé po dovolené museli do čtrnáctidenní karantény, kterou by jim stát nehradil. Pravidelně test nyní potřebují například tzv. pendleři, dosud za něj platili mezi 1800 a 3000 korunami.

Cestování do zemí s podobným rizikem nákazy by podle Papeže nemělo být podmíněno testem ani karanténou. Dvoustranné dohody mezi státy, které by měl podle Papeže stát uzavírat, aby pomohl cestovnímu ruchu jako nejvíce zasaženému odvětví, by měly zahrnovat cestování bez takové podmínky.

Aktuální čísla nakažených v Česku v přepočtu na populaci nejsou podle Papeže závažná, není proto důvod bránit cestování alespoň do vybraných zemí. Zavírání hranic je podle něj nedemokratické.

Premiér Andrej Babiš (za ANO) ve středu uvedl, že hranice se Slovenskem a Rakouskem by se mohly otevřít 8. nebo 15. června. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) o tom má příští týden jednat ze zástupci obou zemí. V létě by podle Petříčka mělo být možné cestovat kromě sousedních států také do Chorvatska, Bulharska, Řecka či Slovinska.

Soukromé laboratoře zváží, zda testy vůbec provádět

Podle Bioptické laboratoře v Plzni je maximální ale takováto cena testů příliš nízká. "Do ceny 1674 korun by se zřejmě dalo pořídit samotné testování, ale určitě ne včetně odběru vzorku," řekla ve středu její ředitelka Zdenka Dušková. Laboratoř nyní denně zpracovává přes 300 vzorků, v době vrcholící krize testovala 500 až 600 vzorků za den. Od minulého týdne otevřela také vlastní odběrové místo v Plzni. Test metodou PCR z výtěru z nosohltanu zde stojí 2600 korun.

"Pokud bude stanovená cena za placený vzorek 1674 korun, budeme muset uvažovat o tom, zda budeme dál odběry provádět nebo jestli budeme jen vyhodnocovat dodané vzorky," řekla Dušková.

EUC Laboratoře začaly na covid-19 testovat v Praze a Ostravě na začátku dubna. Za tu dobu podle mluvčí skupiny EUC Evy Hokrové udělaly více než tisícovku testů. Test u nich stojí 2500 korun. "Cena zahrnuje zřízení odběrového místa, platbu nájemného za prostory i za odběrový stan, dodatečné náklady na personál a tak dále. Domníváme se, že pokud by byla cena takto regulována, tak se testování nevyplatí," řekla.

Pochybnosti má i sdružení Pendleři bez hranic. Jeho zástupce Jan Průha částku považuje za nesmyslnou. Soudí, že resort zdravotnictví nemůže regulovat maximální cenu u soukromých laboratoří a zřejmě ani u akciových společností.

"Nechápu, jak může stát omezit ceny menším soukromým laboratořím. Musí se také přihlížet k jejich dostupnosti a kapacitě místa, kde by to stát dokázal srazit. Kapacita by se tam hned naplnila a bude to mít minimálně konkurenční efekt," uvedl Průha. Regulace by podle něj byla možná snad u Fakultní nemocnice v Plzni, kterou ministerstvo přímo řídí.

"Zapadá to do systému rozhodování naší vlády, protože je to zase nějaká naprosto nesmyslná částka, která zřejmě vypadla z osudí," uvedl Průha. Povinnost testu, tak jak je nastavená, považuje rovněž za nesmyslnou. "Nikoho nechrání. Perioda 30 dnů je tak dlouhá, že já za tu dobu stihnu tu nemoc komplet prodělat. Nemá to naprosto žádný význam, je to jenom šikana," dodal.

Za den laboratoře zvládnou 13 000 testů

V současné době má povolení testovat téměř stovka laboratoří. Vedle nemocnic, zdravotních ústavů nebo akademických pracovišť jsou mezi nimi i desítky soukromých laboratoří. Na začátku května ministerstvo uvedlo, že kapacita je nyní asi 13 000 testů denně. Samotné testování trvá několik hodin, na výsledky se v době největšího náporu epidemie čekalo i několik dní. Nyní jsou většinou do druhého dne.

Pendleři, kteří jezdí za prací do zahraničí, mají povinnost se testovat pravidelně. Nejdříve byl interval dvoutýdenní, později byl prodloužen na měsíc. Testovat formou PCR by se do budoucna měli také zaměstnanci domovů pro seniory, v současné době jsou pravidelně vyšetřováni rychlotesty, které ale prvních několik dní od nákazy protilátky neodhalí.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy