Praha - Desítkám českých obcí reálně hrozí, že nezískají evropské peníze na stavbu či zásadní rekonstrukci čistíren odpadních vod, které jsou nezbytné k tomu, aby Česko splnilo přísné evropské limity na vypouštění domácích splašků do řek.
Bruselu totiž vadí smlouvy radnic se soukromými provozovateli vodovodních a kanalizačních sítí.
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa proto sestavil expertní tým pod názvem Voda, jehož úkolem je přesvědčit Evropskou komisi, aby přece jen poskytla dotace i na tyto vodárenské projekty. Pokud by se to nepodařilo, mohlo by v některých městech podražit vodné a stočné.
Ve hře je 44 českých obcí a bezmála 10 miliard korun na jejich čističky, které už některé z nich dokonce postavily.
"Komise tyto prostředky odmítá aktuálně schválit a proplácet," uvedla Marta Machková z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.
Jak má vypadat metodický pokyn?
Ve sporu o evropské miliardy jde o konkrétní podobu metodického pokynu pro žadatele o dotaci. "Problém podle komise nastal v roce 2009, kdy ministerstvo metodiku změnilo," uvedla Machková.
Dodala, že ministerstvo metodiku změnilo, aby se pokusilo vyhovět námitkám Bruselu, že evropské peníze míří soukromým firmám a obcím, nikoli veřejným vodohospodářským stavbám.
"Tehdejší vedení ministerstva tedy aktualizovalo metodiku pro žadatele - respektive vydalo novou - do podoby, která by vycházela vstříc smluvním vztahům mezi městy a jejich stávajícími soukromými partnery. Komise však tento postup neodsouhlasila," vysvětlila Machková.
Problém má i Praha
Ministr Chalupa postavil do čela krizového týmu Voda bývalou starostku Tábora Hanu Randovou, protože má s vodárenským projektem vlastní zkušenosti. Členem týmu je i předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek.
"Jen v letošním roce se k tomuto tématu uskutečnily desítky jednání v České republice i v Bruselu. Tým se snaží každý ze 44 projektů důkladně analyzovat a hledat cesty, jak dotace na projekty získat," vysvětlila Marta Machková z ministerstva životního prostředí.
Komise rozdělila žadatele do tří skupin podle závažnosti jejich problémů. Nejproblematičtější situace je u 29 žadatelů, kde jsou smluvní vztahy s provozovateli vodovodů a kanalizací uzavřeny na dlouhou dobu. Mezi ně patří i Praha, největší komunální znečišťovatel povrchových vod v zemi.
"Snažíme se, aby se podařilo prostředky vyjednat. Snažíme se zachránit, co se dá, a vyjednat podmínky alespoň pro obce a města, kde smluvní vztahy s komerčními partnery končí," uvedla Machková.
Nakonec mohou nejvíc vydělat nadnárodní firmy
Ministerstvo připouští, že v některých městech zdraží vodné a stočné, pokud se nepodaří dojednat evropská dotace, protože by se cena investice přenesla na domácnosti a podniky.
"V určitých případech dokonce může dojít k paradoxní situaci, kdy na celé věci ještě více vydělají nadnárodní společnosti, které jsou ve smluvních vztazích s obcemi. Přitom právě tyto smluvní vztahy jsou pro Evropskou komisi nepřijatelné," dodala Marta Machková z ministerstva životního prostředí.
