Praha - Kabinet Petra Nečase se rozhodl odstoupit od rozsáhlé dostavby Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v pražských Střešovicích.
Definitivně tak padla představa o gigantické výstavbě v areálu ÚVN, kde měl podle původních plánů za několik miliard vyrůst hotel, ubytovna, bazén či podzemní parkoviště.
V červnu už ke stejnému rozhodnutí dospělo ministerstvo obrany.
Rozšíření vojenské nemocnice se mělo uskutečnit v rámci projektu PPP, tedy propojení státu se soukromým kapitálem. Privátní konsorcium mělo nové stavby zaplatit, a stát pak po dobu 25 let splácet.
Stavba nových budov měla původně stát 2,6 miliard korun v aktuálních cenách. Za 25 let by ovšem stát i kvůli inflaci zaplatil bezmála 6,5 miliardy. Po seškrtání projektu a přeměně ubytovny pro zdravotnický personál na domov pro válečné veterány měl projekt vyjít na 1,5 miliardy.
Stát zaplatí konsorciu 145 milionů
Ministerstvo obrany a následně vláda se rozhodly plány na megalomanský projekt zrušit také kvůli tomu, že vojenská nemocnice neměla na splácení akce peníze. Podle současného vedení resortu na počátku akce chyběla analýza, která by ukázala, že stovky milionů korun, které by nemocnice dala na roční splátky soukromému konsorciu, by byly výrazným zásahem do jejího rozpočtu.
Jak měly nové pavilony vypadat?
Navzdory tomu bude muset stát zaplatit 145 milionů korun konsorciu Prague Military Hospital Conession, která vyhrála výběrové řízení na rozšíření nemocnice.
Tato částka představuje podle nezávislého auditu uznatelné náklady konsorcia na přípravu stavby. Vyplacení milionů ovšem musí ještě schválit vláda; ministerstvo obrany jí patřičný návrh s odůvodněním pošle tento týden.
"Myslím, že je to čestné vypořádání s nastalou situací," řekl v červnu generální sekretář ministerstva obrany Jan Vylita.
Hrozila miliardová arbitráž
Deník Aktuálně.cz již informoval, že smlouva s vítězným konsorciem Prague Military Hospital Consession byla konstruovaná tak, že v případě zrušení projektu by stát firmě zaplatil až jednu miliardu korun jako pokutu. Stát se ale teď s konsorciem dohodl na finančním vyrovnání.
Ekonomický náměstek ředitele vojenské nemocnice Radim Šenk ocenil, že konsorcium jednalo o celém projektu férově.
Právě hrozba arbitráže významně ovlivnila rozhodování o dalším osudu obří zakázky, která byla schválena ve velkém spěchu na sklonku vlády Jana Fischera. Nečasův kabinet se bude projektem zabývat znovu.
"Rozhodli jsme se vládě doporučit, aby od projektu odstoupila," řekl Vylita. Jedním z důvodů bylo varování antimonopolního úřadu, že seškrtaný (a levnější) projekt v ÚVN by mohly napadnout firmy, které neuspěly ve výběrovém řízení na rozšíření nemocnice.
Ministerstvo obrany ovšem nezískalo ani výjimku od ministerstva financí na to, aby státní majetek - plánovaný hotel - mohl dlouhodobě provozovat soukromý subjekt.
Cena vzrostla na trojnásobek
Média upozorňovala na pravděpodobné předražení projektu. Původně se totiž hovořilo o celkových nákladech ve výši 800 milionů korun, v průběhu let ale jeho cena stoupla na více než trojnásobek.
Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) loni v listopadu rozhodl o seškrtání projektu, celkové náklady na nové pavilony měly klesnout z původních 2,6 miliardy na 1,5 miliardy.
Špatně vybraný projekt
I tak se nakonec nepodařilo první PPP projekt v historii země dotáhnout do konce. Podle generálního sekretáře ministerstva obrany Jana Vylity to ovšem neznamená, že by propojování státu s privátním kapitálem mělo jedním neúspěchem skončit.
Podle Vylity PPP projekty mají budoucnost, jen se musí lépe vybírat, kde ho použít. Vojenská nemocnice podle něho nepatřila mezi vhodné objekty. Vhodnější jsou například dálnice.
