"Intenzivní bolest hlavy, nevolnost a zvracení, obrovská únava i neschopnost se soustředit. Chci jenom zalézt do postele a zatáhnout závěsy. Světlo v tu chvíli bolí," popisuje Marta Hrabcová z Kutné Hory své záchvaty migrény. Původně pracovala jako učitelka angličtiny v jazykové škole. Kvůli atakám ale musela hodiny přesouvat nebo rušit.
Zhruba ve 30 letech se její nemoc změnila v chronickou. Záchvaty přicházely téměř každý druhý den. Kvůli rušení hodin se dostala do finančních problémů. "Některé měsíce jsem si nevydělala ani na zálohy a žila z úspor, které se tenčily. Do toho přišlo stěhování, tedy další finanční zátěž," říká. Stres pak migrénu ještě zhoršil.
Hrabcová není jediná, komu nemoc komplikuje pracovní život. Migrénou trpí v Česku zhruba milion lidí, přibližně 300 tisíc pacientů se potýká s její vážnou formou. Podle nového průzkumu pacientské organizace Migréna-help klesá jejich pracovní výkonnost téměř o polovinu. Na straně nemocných i jejich zaměstnavatelů to způsobuje ztráty téměř 321 tisíc korun ročně. Průzkumu se zúčastnilo 147 respondentů s atakami migrény více než čtyřikrát měsíčně.
"Většina nákladů na tuto nemoc je nepřímých. Způsobené jsou tím, že lidé v práci úplně chybí nebo mají významně sníženou schopnost pracovat," vysvětluje Rýza Blažejovská, zakladatelka organizace Migréna-help, která se podílí i na akci Dny otevřených center pro léčbu migrénu.
Průzkum ukázal, že pacienti za poslední týden zmeškali v práci kvůli migréně v průměru 5,6 hodiny. Zhruba 14 hodin týdně byli na místě, ale s nižší produktivitou.
Skutečnost, že migréna pacientům komplikuje život, potvrzuje i doktor Pavel Řehulka, který se na nemoc specializuje. "Příznaky se typicky zhoršují i běžnou fyzickou aktivitu. Pacienti tak mají sníženou schopnost dělat i obyčejné denní činnosti nebo práci," říká odborník z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy Nemocnice svaté Anny v Brně.
Dodává, že migréna je první příčinou snížení práceschopnosti u lidí mladších 50 let. Jde o nemoc produktivního věku. "Vrchol je okolo čtyřicítky. Takže lidé, kteří jsou ve věku, kdy potřebují pracovat nebo se starat o rodinu, děti či své rodiče, toho mnohdy nejsou schopni," vysvětluje lékař.
Migréna se navíc podle Řehulky často pojí s dalšími přidruženými nemocemi. Potvrzuje to i průzkum organizace Migréna-help, který ukázal, že nejméně jedním z přidružených onemocnění trpí až 45 procent pacientů. Nejčastěji jde o bolesti zad a krční páteře, úzkosti, poruchy spánku nebo deprese.
Potvrzuje to i Marta Hrabcová, která v souvislosti s migrénou začala trpět úzkostmi a depresí. S těmi jí částečně pomohl pobyt v léčebně. Chronická migréna jí však dál znemožňovala pracovat. Požádala proto o částečný invalidní důchod, který jí úřady nakonec přiznaly. Především kvůli úzkostem a depresím než kvůli migréně, která je vyvolala.
"Myslím, že je to normální reakce, když migréna spustí člověku depresi, najednou není schopen dělat věci, které dřív dělal," říká Hrabcová. Úzkosti pak podle ní způsobuje obava z dalšího záchvatu a z věcí, které ho vyvolají.
Někteří pacienti s migrénou přesto dokážou pracovat. Knihovnice Jana Tomanová ze západních Čech s onemocněním žije už 50 let. "Člověk se modlí, aby bolest přestala. Je to tak šílená bolest, že každý pohyb, zvuk či světlo vás úplně vyřídí. Kolikrát jsem lezla po kolenou z postele na záchod a zpátky. Když se vybičujete a vydržíte to v práci, o to více pak migréna zesílí," popisuje své ataky. Celý život bere na migrénu léky, občas chodila na kapačky.
Časem užívala až 14 prášků měsíčně, vyzkoušela akupunkturu či léčitele. V nejhorších obdobích přicházely migrény až dvacetkrát do měsíce a trvaly i 24 hodin. Další den se pak ze záchvatu vzpamatovávala. Pokud to šlo, v práci se snažila záchvaty migrény skrýt. Volno si brala minimálně, aby za ni nemuseli pracovat kolegové.
Podle staršího průzkumu organizace Migréna-help provedeného mezi tisícovkou pacientů uvedlo přes 13 procent z nich, že kvůli migréně zažili konflikty či sankce ze strany zaměstnavatele a kolegů.
Přes 18 procent dotázaných v tomto průzkumu sdělilo, že se kvůli nemoci museli vzdát kariérního postupu, necelá čtyři procenta byla kvůli migréně údajně z práce propuštěna. Více než polovinu nemoc omezuje v hledání nového zaměstnání, šestině způsobuje finanční problémy.
Marta Hrabcová i Jana Tomanová nemoc zkoušely léčit. Částečně jim pomohla až biologická léčba. Při ní lidé se závažnou formou migrény dostávají injekce protilátky působící na receptory, které migrénu spouští. Nejprve ale musí pacient prokázat, že mu nepomáhá klasická léčba prášky. Podle lékařů nejde nemoc úplně vyléčit, lze ji pouze zmírnit. Martě se biologickou léčbou migrénu příliš zlepšit nepodařilo, Janě se počet záchvatů snížil na tři až čtyři měsíčně.
