Proti balíčku hlasovaly Maďarsko a Polsko. Ve středu schválený postoj států bloku je definitivní, nová migrační a azylová pravidla už jen formálně schválí unijní ministři, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) v pondělí 13. května.
"Musíme odradit nelegální migranty od toho, aby do Evropy vůbec přicházeli. Řešením je důslednější azylové řízení ještě před vstupem na území EU, rychlejší návraty mimo území EU, ale i další opatření, jejichž návrhy nyní připravujeme. Česká republika spoluzaložila skupinu zemí, jež chtějí nelegální migraci čelit opravdu důrazně," uvedl premiér.
Rakušan sdělil, že výsledná podoba balíčku je více byrokratická a oslabuje proti původnímu návrhu povinnou hraniční proceduru. Je to ale důležitý první krok k efektivnímu řešení nelegální migrace. Zavádí podle něj povinné detence, screening migrantů a stanovuje povinnosti členských zemí.
Česko ale chce jít v ochraně evropského prostoru ještě dál a aktivně pracuje na následných krocích, uvedl Rakušan. "Společně s Dánskem, Rakouskem, Nizozemím a dalšími zeměmi připravujeme konkrétní návrhy, jak řešit azylové procedury už ve třetích zemích, opatření proti převaděčům i zlepšení návratů," dodal.
Měli hlasovat proti, míní opozice
"Celé to způsobila Fialova vláda a především Vít Rakušan během českého předsednictví (v druhé polovině roku 2022), kdy to celé připravili a migranty do Evropy pozvali. Zradili české občany," napsal Babiš. "Že se teď zdrželi, je ve výsledku úplně jedno, měli být proti jako celá V4," uvedl. Maďarsku a Polsku se nepodařilo přesvědčit další státy, aby společně vytvořily blokační menšinu. Slovensko dvě části paktu odmítlo, u zbývajících se zdrželo.
Za další podraz vládní pětikoalice na republiku to označil předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. "Místo aby hlasovali proti, tak se alibisticky zdrželi. Hnutí SPD tady nechce žádné africké a islámské migranty, nebudeme migrační pakt respektovat a pakliže budeme v příští vládě, znovu migrační pakt na evropské půdě otevřeme a odmítneme," řekl.
Migrace podle vicepremiéra a předsedy koaličních Pirátů Ivana Bartoše představuje výzvu, se kterou se Evropa musí vypořádat a najít společné řešení. "Pakt ale zásadní řešení a posun dopředu nepřináší, spíše víc byrokracie, byť je snaha o společný postup. Proto většinu nepodpořili ani naši europoslanci," sdělil.
Balíček podle něj neřeší například dlouhé lhůty, během kterých lidé čekají v uprchlických táborech na rozhodnutí, naopak je prodlužuje. "To ale nepomáhá nikomu - zvyšuje se riziko radikalizace, pro evropské občany to je dražší a samotní uprchlíci zbytečně trpí v nehostinných podmínkách," míní Bartoš.
Pro Piráty je podle Bartoše důležitý důraz na evropskou spolupráci, prevenci migrace na místě, humanitární pomoc a boj proti organizovanému zločinu. "Nikoliv populistické výkřiky a túrování nenávisti," uvedl. Jeho strana prosazuje funkční pravidla včetně rychlejších návratů a přísnějších kontrol. "Odmítáme kvóty a přerozdělování. Solidaritu a výpomoc dalším státům můžeme realizovat finanční pomocí i spoluprací při ochraně společné hranice," dodal vicepremiér.
Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že těm zemím unie, které jsou přetíženy migračním tlakem, solidárně pomohou ostatní buď tím, že od nich část migrantů převezmou, anebo je podpoří finančně či materiálně.
