Tápání, bouřlivý rozvoj, útlum, čekání na déčko. Jak se za 50 let rozšiřovalo metro?
Rok
1974–1983 zmenšit
První úsek metra (Kačerov – Sokolovská, dnes Florenc) na lince C se otevřel v roce 1974. Čtyři roky poté následovalo áčko (Leninova, dnes Dejvická – Náměstí Míru).
V roce 1980 se obě trasy prodloužily, A na Želivského a C do stanice Kosmonautů (Háje). Metro mělo 23 stanic.
1984–1993 zmenšit
V druhé dekádě se linka C prodloužila na Fučíkovu (Nádraží Holešovice). V roce 1985 se otevřela nová linka B ze Sokolovské na Smíchovské nádraží. Uzavřel se tím tzv. přestupní trojúhelník v centru města.
Béčko pokračovalo oběma směry, na Dukelskou (Nové Butovice) i Českomoravskou. Na áčku přibyly Strašnická a Skalka. V roce 1990 se přejmenovalo 13 stanic s ideologickými názvy.
1994–2003 zmenšit
Ve třetí dekádě se rozrůstala jen linka B. V roce 1994 dojely vlaky na Zličín. O čtyři roky později na Černý Most.
Kvůli nedostatku peněz se dvě stanice (Kolbenova, Hloubětín) dokončovaly se zpožděním.
2004–2013 zmenšit
Následoval rychlý rozvoj céčka severním směrem. Nejdříve v roce 2004 z Holešovic na Ládví, o čtyři roky později do Letňan, kde se plánoval olympijský stadion.
Na áčku vznikla stanice Depo Hostivař.
2014–2023 zmenšit
Dosud poslední rozšíření zažilo metro v roce 2015, kdy áčko z Dejvické dojelo až k Nemocnici Motol. Prodlužování stávajících tří tras tím na dlouhou dobu skončilo.
Všechny přípravy i finance směřovaly k nové lince D, její stavba začala v roce 2022 z Pankráce na Olbrachtovu.
2024+ zmenšit
Letos má začít stavba dalších tří stanic déčka. V příštích dvou letech pak tuneláři zamíří k Písnici i z Pankráce na Náměstí Míru. Stavba se ale kvůli problémům s tendry opakovaně posunuje.
Otevření celého déčka se nyní plánuje až na rok 2031.
Poznámka: Skokový pokles počtu přepravených cestujících od roku 2014 je způsoben změnou metodiky výpočtu.
První nápad na vybudování podzemní dráhy pochází z roku 1898, radnice ho ale odmítla. Podrobnější plány vznikly ve 20. a 30. letech. Všechny počítaly se třemi až čtyřmi linkami a směry přibližně odpovídaly současným trasám. Před válkou dokonce stavba metra začala, konflikt a poté komunistický převrat ale projekt zastavily. Pražané museli čekat dalších třicet let.
Zoufalá dopravní situace v 60. letech vedla k oživení plánu. V lednu 1966 se začala stavět podpovrchová tramvaj. O rok a půl později ale vláda rozhodla o změně na metro. Narychlo se proto upravovaly plány a stavba se protahovala. První úsek linky C o devíti stanicích se otevřel v roce 1974.
Získané zkušenosti se zúročily, následoval rychlý rozvoj. V roce 1978 se otevřela linka A, o dva roky později se áčko i céčko prodloužily o další úsek. První etapa výstavby se završila v roce 1985 s linkou B. Dokončila přestupní trojúhelník v centru města. V krátkém sledu se pak béčko prodloužilo oběma směry, na áčku vznikly dvě nové stanice. V závěru 80. let je ale znatelný útlum a stavby nabírají zpoždění, upadá i úroveň stanic.
Po pádu komunismu se v roce 1990 přejmenovaly stanice s ideologickými názvy. V 90. letech se rozšiřovala linka B, na Zličín i Černý Most. Po roce 2000 se prodlužovalo zejména céčko severním směrem až do Letňan. Na lince A vznikla nová konečná v depu.
Dosud poslední rozšíření zažilo metro v roce 2015, kdy áčko dojelo až k Nemocnici Motol. Prodlužování stávajících tří tras tím na dlouhou dobu skončilo. Přípravy a finance se soustředily na novou linku D. Její budování provázejí od počátku potíže. Stavba začala v roce 2022 stanicemi Pankrác a Olbrachtova. Další tři se mají začít stavět letos. Otevření celé nové linky s deseti stanicemi se plánuje na rok 2031.
Právě se děje
Jiskra Muchové i oslnění Krejčíkovou. Češky jsou ohrožený druh, bojí se prestižní web
Reklama na auto, kde auto není. Bizarní nápad Jaguaru dostává na frak starým videem
Foto: Na vysokou ji nevzali. Scarlett Johansson je hvězda, jen Oscara pořád nemá
"Darujte cenu oběda v restauraci a můžeme bránit celou Evropu," říká vývojář družice
