Dosavadní mnohaměsíční průběh zakázky provázely opakující se spekulace a pochybnosti. Ty nevyvrátila ani mnou zřízená nezávislá komise. Proto jsem se rozhodl dosavadní zadávací zřízení zrušit," uvedl Metnar. Dodal, že armáda ale nutně mobilní radiolokátory potřebuje. Náčelník generálního štábu Aleš Opata už dříve řekl, že současná technika bude fungovat maximálně do roku 2020.
Podle Metnara nebude armáda bez nové techniky schopna efektivně zabezpečit přehled o situaci ve vzdušném prostoru nad ČR. "Proto jsem navrhl vládě nejrychlejší možný postup, tedy přímý nákup MADR od izraelské vlády," dodal Metnar.
Ministr už dříve řekl, že zakázka má mnoho vad, které ale nejsou v rozporu se zákonem. Minulá ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) ve funkci poukazovala na nebezpečí, že nebude možné přístroje začlenit do systému NATO. Navíc podle ní zakázku, stejně jako tendr na nákup víceúčelových vrtulníků, doprovázela závažná pochybení. Prověřuje je proto Vojenská policie. Výsledky zatím nezveřejnila.
Šlechtová napsala, že její tehdejší ministerská inspekce, která jednala mimo jiné podle podkladu Vojenského zpravodajství, zjistila značné pochybnosti nad postupem při veřejné zakázce. Vše proto postoupila Vojenské policii.
Šlechtová poznamenala, že pokud by Metnar pokračoval v zakázce, podle právního názoru, který si nechala ještě jako ministryně zpracovat, by se při podpisu dopustil možného pochybení. Bývalá ministryně očekává, že postup obrany je s Izraelci předjednán. "Aby se předešlo možným arbitrážím na možný ušlý zisk. Chyb v této zakázce bylo několik," dodala.
Tristní, zlobí se Černochová
Předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) označila vývoj kolem radarů za zcela tristní, odpovědnost vidí na straně hnutí ANO. Připomněla, že o nutnosti nákupu se mluví léta. Poznamenala, že pokud by bývalý ministr Martin Stropnický našel odvahu a radary koupil přes vládu, byla by již zakázka dokončena.
"Takže ve finále panu ministrovi Metnarovi nic moc vyčíst nelze, protože řeší problémy, které způsobily jeho předchůdci z hnutí ANO," napsala.
Podle místopředsedy sněmovního výboru pro obranu Jana Lipavského (Piráti) pravděpodobně pochybnosti Metnara k zakázce směřují k vyšetřování Vojenské policie. Zrušení zakázky a nakoupení v rámci mezivládní spolupráce považuje za "znouzectnost". "V situaci, kdy je ale víceméně jasné, jakou cestou chce Armáda ČR při zajištění vzdušného prostoru jít, mě to připadá jako logické řešení celé situace," poznamenal.
Další opoziční člen sněmovního branného výboru Jan Bartošek řekl, že postup obrany považuje za poměrně zvláštní. Kvituje ale, že Metnar rozhodl a neprodlužoval "martýrium", které kolem zakázky panovalo. Učinil podle něj pro armádu dobrý krok.
Současné radary jsou už několik let na hraně funkčnosti. Připravenou smlouvu se ale dosud vedení obrany nepodařilo uzavřít, i když někdejší ministr obrany Stropnický (ANO) podpis sliboval už na minulý rok. Metnar slíbil, že záležitost vyřeší do konce tohoto roku.
Armáda požaduje osm mobilních radarů MADR. Nové 3D radiolokátory mají nahradit zastaralé radary sovětské výroby, které už řadu let přesluhují. Armádě zajistí přehled o vzdušné situaci ve výškách od 100 do tří tísíc metrů.
Smlouva s izraelskou vládou bude podle Pejška podepsána v polovině příštího roku. První radar pak má armáda do výzbroje dostat do 22 měsíců od podpisu smlouvy. Podle Pejška má současná technika překročenou životnost až třikrát.
