Brno - Podle návrhu Městského soudu v Praze je celá amnestie v rozporu s ústavou, pokud ji předem neprojednala vláda.

Ústavní soud (ÚS) by ji proto prý měl zrušit jako celek. Jako alternativní variantu nabízí městský soud alespoň vyškrtnutí pasáže, která zastavuje některá trestní stíhání.

Premiér Petr Nečas (ODS) řekl, že případné rozhodnutí ÚS o neústavnosti nynější amnestie by zpochybnilo i obě starší amnestie a případy, kdy v minulosti stejným způsobem předseda vlády kontrasignoval rozhodnutí prezidenta.

Hlavní vada amnestie podle Městského soudu v Praze spočívá v tom, že ji podle dostupných informací předem neprojednávala vláda. Amnestii pouze kontrasignoval premiér Petr Nečas, což je podmínka její platnosti.

Návrh sepsaný pražským soudcem Kamilem Kydalkou poukazuje na to, že zodpovědnost za premiérův podpis nese celá vláda.

"Podpis premiéra zavazuje celou vládu, a je tedy namístě požadovat projednání takové věci na zasedání vlády, byť informace o takovém jednání z pochopitelných důvodů nemusí být před vyhlášením amnestie veřejná," stojí v návrhu.

Skutečnost, že amnestii zřejmě předem neprojednávala vláda, kritizoval nedávno také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle něj se tak prezident Václav Klaus s premiérem Nečasem nedrželi dlouholetých zvyklostí.

Každý to bude muset respektovat

Předseda vlády Nečas ve středu na tiskové konferenci připomněl, že při vyhlašování nynější amnestie bylo postupováno naprosto stejně jako při amnestiích v letech 1993 a 1998.

Případné rozhodnutí o neústavnosti takového postupu by tedy podle něj zpochybnilo i starší amnestie stejně jako další rozhodnutí prezidenta například o individuálních abolicích, které premiér od změny ústavy loni v říjnu také kontrasignuje.

Spolupodpis vyžaduje například také souhlas k trestnímu vydání soudců, podotkl Nečas.

"Zkrátka trvám na tom, že v těchto případech nejde o takzvanou politickou kontrasignaci, ale o právní kontrasignaci," prohlásil. Pokud se výklad Ústavního soudu ale přikloní jinam, bude to muset každý respektovat, dodal Nečas.

Předseda poslanců opoziční ČSSD Jeroným Tejc označil návrh městského soudu za zajímavou právní argumentaci. Nečas se podle něho nezbaví odpovědnosti, ať bude verdikt ústavních soudců jakýkoli. Pokud by uvedli, že premiér překročil svou pravomoc, měl by rezignovat, řekl novinářům Tejc.

Na vleklou kauzu dopadá sporný článek

Pokud by ústavní soudci nezrušili amnestii jako celek, mohli by podle návrhu zrušit alespoň její článek o zastavení některých trestních stíhání. Konkrétně jde o trestní stíhání, která trvají déle než osm let s trestní sazbou do deseti let vězení.

Avizovaný návrh Městského soudu v Praze, který směřuje proti části prezidentské amnestie, ÚS obdržel v úterý.

Jako soudce zpravodaj se návrhem bude zabývat Jan Musil, řekl šéf protokolu ÚS Vlastimil Göttinger. Musila určil abecední algoritmus, který ÚS využívá při rozdělování kauz jednotlivým soudcům.

Městský soud v Praze před podáním návrhu přerušil projednávání trestní kauzy někdejšího šéfa Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) Františka Chvalovského viněného z úvěrových podvodů se škodou v řádu stovek milionů korun. Jinak by Chvalovského pravděpodobně musel amnestovat.

Na vleklou kauzu zřejmě dopadá sporný článek prezidentské amnestie, kterou prezident Klaus ohlásil v novoročním projevu.

Podle amnestie mají soudy a státní zastupitelství zastavit stíhání trvající déle než osm let se sazbou nižší než deset let vězení. Chvalovský byl obviněn již v roce 2001. Městský soud bude nyní s dalším postupem čekat na rozhodnutí ÚS.

Odborníci se neshodují

Na Ústavní soud se již v souvislosti s amnestií obrátilo 30 senátorů. Požadují zrušit část amnestie, která se týká zastavování trestních stíhání. Jejich stížnost má na starost soudce Vladimír Kůrka, rozhodnutí dosud nepadlo, uvedl Göttinger.

Je možné, že Ústavní soud spojí návrhy senátorů a Městského soudu v Praze ke společnému projednání. Rozhodnout by o nich mělo plénum, tedy sbor všech soudců.

Odborníci se však neshodují v tom, zda mohou ústavní soudci vůbec amnestii přezkoumávat, případně rušit. Zákon jim tuto pravomoc nepřiznává.

Stížnost k Ústavnímu soudu podal už začátkem ledna také aktivista Phillip Janýr. Žádá zrušení amnestie kvůli údajnému rozporu se základy demokratického právního státu.