Praha - Na stole leží ověřená kopie osobního svazku "Slalomář", ve kterém Zpravodajská správa Generálního štábu popisuje svou spolupráci s Josefem Masopustem.
Slavný fotbalista sedí na protější židli a vytrvale vrtí hlavou. "Ne." Odmítá, že by ho kdy někdo k takové spolupráci verboval nebo že by ji slíbil. Spisu navzdory. Všechno o kauze si přečtěte zde.
Sedíme ve VIP prostorách stadionu Na Julisce. Tady Josef Masopust zažil nejslavnější okamžiky svojí kariéry spojené s Duklou Praha.
A patří sem i teď. Před pár minutami zahajoval na travnaté ploše stadionu Turnaj Josefa Masopusta, vypsaný pro hráče středních škol. Díky jménu patrona turnaje na něj přispěla i FIFA, na Julisku kvůli tomu dokonce přijel její zástupce ze Švýcarska.
Nový sport Aktuálně.cz
- Bílkův plán č. 1, jak vyhrát Euro. A varianty, když selže
- Vivat Bílek: Bere Daridu, Pudila nechá doma
- Rajtoral: V nároďáku plzeňskou partičku neděláme
- Fotoprofil Tomáše Rosického
Čekám, až panu Masopustovi skončí jeho oficiální povinnosti. V rádiu zrovna hrají písničku Veličenstvo kat od Karla Kryla. Je z doby, o které si chci s Josefem Masopustem povídat. Ale trochu jinak, než byl po léta zvyklý.
Ve spárech rozvědky
Podle archivního svazku 10558 z Archivu bezpečnostních složek slíbil spolupráci vojenské rozvědce v souvislosti se svým angažmá v Belgii. Na místě pak ale rozvědčíci vyhodnotili jeho činnost jako zcela neefektivní a spolupráce s ním byla ukončena. Spis si můžete prohlédnout zde.
Podle kdysi přísně tajné složky to vypadá, že Masopust zpravodajcům odkýval, co chtěli, aby se dostal na zahraniční angažmá, a pak už se zařídil po svém. Bude o tom chtít Masopust otevřeně mluvit?
Je trochu zadýchaný, kvůli ceremoniálu turnaje byl dlouho na slunci a navíc teď musel zdolat několik schodů. S chutí se svlaží pivem. Zeptám se nejdřív na bronz z ME 1960 a naťuknu, jestli s týmem jezdívali také pánové v béžových baloňácích. Masopust je vynechá a vypráví o šampionátu a nádherných vzpomínkách.
Jezdili i "třetí brankáři"
Vytáhnu tedy z tašky jeho osobní svazek "Slalomář" a odvyprávím mu, co obsahuje. Zjevně je z toho mimořádně zaskočen.
"Samosebou, když jsme začali jezdit ven, tak to byla taky možnost někoho z těch zpravodajců s námi vyslat. Když jsme se o takovém chlapíkovi mezi sebou bavili, tak jsme mu žertem říkali třetí gólman," povídá Masopust. "Občas nás namíchli, když nám vysvětlovali věci, které na první pohled nebyly pravda, a snažili se nás získat pro to, abychom to pomlouvali."
Cituji ze spisu, že v roce 1968 vojenská rozvědka zjistila, že chce přestoupit do Belgie nebo Mexika. A snažila se ho proto získat ke spolupráci. Na nic takového si prý ale Josef Masopust nepamatuje.
"Byl jsem několikrát osloven, abych tyto lidi informoval, co se kolem nás děje. Když jsme šli na procházku, tak oni nemohli jít se všemi. A chtěli, aby jeden žaloval na druhého, ale to pohořeli, to my jsme si to mezi sebou řekli - a v tu chvíli byli pro nás ty lidi... no, nežádoucí," říká Masopust a má zjevně na mysli ty "třetí gólmany", kteří se s našpicovanými ušními boltci připojovali k výpravám sportovců mířícím na Západ.
Agent Palouk? Neznám
Ale že by v hotelu Internacional seděl s podplukovníkem Svobodou a sliboval tam spolupráci zpravodajské službě po dobu svého pobytu v Belgii, o tom dnes Masopust nic neví.
Možná jste to bral jako podmínku, že jinak by vás do té Belgie nepustili, ptám se. "Já jsem měl asi výhodu, že jsem byl v Dukle, tam to šlo přes ty vojenské úřady, tam byli lidi, co měli k tomu našemu fotbalu vztah," odpovídá.
Je fakt, že spis žádný Masopustem podepsaný Závazek o spolupráci neobsahuje. Na několika místech však zmiňuje, že Masopust spolupráci přislíbil.
"Ne," odpovídá Masopust na to, zda se s ním kvůli tomu v Praze někdo setkal, zda něco sliboval, podepisoval, zda se v Belgii potkával s agentem "Paloukem", jak uvádí spis.
"Měli na mě políčeno"
"Ne, my jsme chodili pravidelně na ambasádu, kde jsme byli informováni o těch věcech, co se tehdy v Evropě děly. Ale to nebylo osobní, s jednotlivcem. To byla vždycky schůzka více lidí, tam se to probíralo," vypráví Masopust.
Zeptám se ještě, jestli věděl, že na něj vojenští zpravodajci vedli spis. "Ne. Ale když se člověk dovídal ty věci, které se u nás děly, ani si nepřipouštím, že bych já byl výjimka. Určitě na mě měli také políčeno," říká Masopust. Velký fotbalista s jednou přísně tajnou životní kapitolou.
