Jakub Musil a Norbert Peticky se cítí jako každá jiná rodina. Jeden zůstává doma s téměř dvouletou dcerou, druhý chodí do práce. O malou Emu se ale starají společně, i když každý trochu jinak, dcera podle nich potřebuje od rodičů různé podněty. Na otce a matku se ale nedělí, úlohy ve výchově mají rozdělené rovnocenně.
Tedy do doby, než se jeden z nich vydá s dcerou k lékaři. Pokud není biologickým rodičem, potřebuje totiž podle současných zákonů pro zastoupení dítěte od partnera plnou moc. "Chtěli bychom, aby nás zákon považoval za rodiče oba, protože ve skutečném životě jimi jsme," popisuje situaci takzvané duhové rodiny Norbert Peticky.
Podobné případy by vyřešila novela zákona, která by umožnila uzavřít manželství také stejnopohlavním párům. Návrh podala za skupinu poslanců 12. června 2018 tehdejší poslankyně ANO Radka Maxová, která se později stala za ANO europoslankyní (loni na podzim hnutí opustila, nyní je v europarlamentu za ČSSD).
O dva dny později jiná skupina poslanců předložila opačný návrh - chtějí upravit Listinu základních práv a svobod, konkrétně první odstavec článku 32. Nynější větu "Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona" navrhují doplnit tak, aby zněla: "Rodičovství, rodina a manželství jako svazek muže a ženy jsou pod ochranou zákona."
Výsledkem dvou rozdílných pohledů na toto téma je, že se manželství pro všechny přetřásá ve sněmovně téměř tři roky. Během posledních let proběhla jen jedna velká debata, a to v listopadu 2018, druhá pak v březnu 2019. Příznivci manželství pro všechny přitom po prvním čtení věřili, že po druhém a třetím čtení bude zákon s touto změnou rychle schválen. Jenže utekly dva roky a zákon se dostal na program sněmovny jen velmi krátce. Jak dopadne jednání ve čtvrtek, nechce nikdo odhadovat - může se stát, že poslanci do konce volebního období neschválí žádnou verzi.
Hlavní rozdíly mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím
- Partneři se registrují na jedné ze 14 matrik v Česku (v každém kraji je jedna), a to bez svědků a pouze před matrikářem. Na rozdíl od svatby nemají nárok na pracovní volno.
- Stejnopohlavním párům nevzniká po registraci stejné příjmení. O jeho změnu si musí za poplatek zažádat zvlášť.
- Registrací nevzniká příbuzenský vztah s rodinou partnera.
- V registrovaném partnerství nevzniká společné jmění, partneři jsou spoluvlastníci.
- Partner nemá po úmrtí svého partnera právo na vdovský a vdovecký důchod.
- Partner nemá práva ani povinnosti k biologickému dítěti druhého partnera. Nebiologický rodič nemůže vyžadovat informace o zdravotním stavu dítěte, ani ho zastupovat ve škole. Nemá k němu ani vyživovací povinnost.
- Dítě nemá nárok na sirotčí důchod od nebiologického rodiče, nedědí po něm a po rozpadu registrace po něm nemůže vyžadovat výživné ani pravidelný kontakt.
- Stejnopohlavní pár si nemůže společně osvojit dítě, ani nemůže být společnými pěstouny.
Liberálové versus konzervativci
Manželství pro všechny chtějí prosadit především Piráti se STAN a někteří poslanci z dalších stran. Proti vystupují hlavně poslanci KDU-ČSL, ODS či SPD. Kluby svým poslancům většinou daly volné hlasování. Obě názorové strany se však už nyní shodují, že by v debatě o hodnotách manželství pokračovaly i po sestavení nové sněmovny.
Nejdůležitější bude přístup klubu ANO, který má zdaleka nejvíc poslanců. V něm jsou zastánci obou variant, s postupem času ale ubylo těch, kteří podporovali manželství pro lidi stejného pohlaví.
Bez šancí tak není návrh, za kterým stojí hlavně lidovci a jejich poslanec Marek Výborný a podporu má od některých poslanců ANO, ODS a SPD. "Obrovským bohatstvím manželství je, že díky němu může na svět přijít nový život. Pokud máme v listině pojem rodičovství a rodina, měli bychom do ní manželství jako svazek muže a ženy vložit také," zdůvodňuje Výborný návrh na ústavní ochranu manželství jen pro muže a ženy. Pokud by poslanci jeho návrh schválili, vznik stejnopohlavního manželství by tím automaticky odmítli.
Poslanci podporující návrh Výborného většinou podporují spíše rozšíření registrovaného partnerství, nikoli jeho narovnání na úroveň manželství. Stejnopohlavní partneři by tím získali například právo na vdovecké a vdovské důchody nebo na společné jmění.
Toto řešení by například zmiňovanému Jakubu Musilovi nevadilo. "Hlavní jsou pro nás práva k naší dceři a uznání rodičovství. Ta další, která bychom úpravou získali, jsou pro nás spíše doplňky," vysvětluje, zatímco část LGBTQ+ komunity prosazuje právě institut manželství. "Na to, abychom věděli, co mezi námi je, nepotřebujeme název," doplňuje jeho partner Peticky.
Naopak právnička Adéla Horáková z organizace Jsme fér, která za toto manželství bojuje, namítá, že bez přiznání názvu manželství i stejnopohlavním párům by lesby a gayové zůstali navždy jinou kategorií. Proto také při jednání odmítá jakékoli alternativy předložené novely. Ta totiž podle ní vyřeší jak právní, tak symbolické nerovnosti LGBTQ+ komunity v Česku.
Obě skupiny se liší už v základním pohledu na manželství. Zatímco z pohledu podporovatelů tradičního svazku vychází manželství z křesťansko-židovské kultury a jeho význam nelze měnit, organizace Jsme fér naopak manželství chápe jako v čase se vyvíjející instituci. Neshody panují také ohledně toho, zda může mít člověk na manželství právo. Pokud by ho totiž měl, dalo by se argumentovat, že jsou nyní lesby a gayové znevýhodňováni. "Nejde o diskriminaci, protože nemůžeme označit něco pravdivého něčím jiným. Právo na manželství zkrátka neexistuje," oponuje však Výborný.
Někteří poslanci se obávají reakce voličů
Podle předkladatelky novely o manželství pro všechny Radky Maxové větší část poslanců nemá na problematiku názor. "Možná je za tím i jakýsi nezájem sněmovny o lidskoprávní tematiku," doplňuje. Právnička Jsme fér Adéla Horáková se zase domnívá, že politikům chybí odvaha. "Místo toho, aby měli pozitivní energickou vizi a odvahu se za ni postavit, hrají na to, co nerozvíří vodu," říká.
Europoslankyně Maxová doplňuje, že se jí někteří poslanci při dřívějších jednáních omluvili s tím, že pro její návrh hlasovat nemohou, ale rádi ji podpoří jinak. Obávali se totiž, jak by na jejich rozhodnutí reagovali jejich voliči. Průzkumy agentury Median přitom opakovaně ukazují, že stejnopohlavní manželství má většinovou podporu veřejnosti.
Podle průzkumu z konce roku 2019 manželství pro všechny podporuje 67 procent Čechů, rozhodně proti bylo 15 procent dotázaných. Celkem 78 procent míní, že by měla být možná adopce biologického potomka partnera či partnerky. Podle 62 procent by mělo být možné i osvojení dětí z ústavů. Zásadně proti bylo u adopcí od partnerů devět procent lidí, u adopcí dětí z ústavů 18 procent.
Oponenti však odkazují na výzkum agentury Sanep z listopadu roku 2018. Podle něj by se stejnopohlavním manželstvím nesouhlasilo asi 70 procent dotázaných. Společnost Sanep však není součástí organizace SIMAR, která sdružuje agentury dodržující metodické a etické standardy.
Partneři Jakub a Norbert popisují, že se osobně s diskriminací nikdy nesetkali. "Možná žijeme v nějaké bublině, rozhodně se ale nijak utlačovaní necítíme," vysvětlují. Jediný důvod, proč si nepřipadají jako rovnoprávní rodiče, je současná legislativa, která je tak nechápe. Rozumí ale prý tomu, proč poslanci novelu projednat nestihli. "Je těžké chtít po sněmovně, aby menšině věnovala stovky hodin, když musí zároveň fungovat pro celou společnost," dodávají.
Stejný pohled má také poslanec Marek Výborný. Podle něj museli poslanci řešit mnohem důležitější problémy. "Ať už šlo o exekuce, oddlužení, volební zákon, či sociální služby," přibližuje a dodává, že ve sněmovně nebyla politická vůle ani od jednoho tábora. Radka Maxová poukazuje ještě na jeden problém - po jejím odchodu ze sněmovny nezůstal nikdo, kdo by se novely ujal. "Kromě pirátského poslance Františka Kopřivy se za novelu odmítá kdokoli intenzivně postavit," přiznává.
