Průzkumy agentury Median, CVVM a PEW porovnal sociolog a spolupracovník Medianu Daniel Prokop. Souhrn provedl pro iniciativu Jsme fér, která prosazuje manželství pro všechny.
Podle Prokopa souvisí rostoucí podpora s liberalizací společnosti a také s tím, že negativní zkušenosti nepřinesla možnost uzavírat registrované partnerství. "Nepotvrdily se obavy, že když se zpřístupní registrované partnerství, bude toho využívat mnoho párů a počet homosexuálů vzroste," podotkl Prokop.
LGBT+ komunitě však registrované partnerství nestačí. Návrh, který by českým párům stejného pohlaví umožnil uzavřít sňatek, momentálně projednávají poslanci. Na stole jim leží i protichůdný lidovecký plán jednoznačně stanovit v ústavním pořádku, že manželství je výlučně svazkem muže a ženy. Prezident Miloš Zeman nedávno uvedl, že uvažuje o vetu manželství gayů a leseb.
Prokop se zaměřil hlavně na loňské průzkumy Medianu a CVVM a také na šetření PEW z roku 2015. V průměru z průzkumů vyplývá, že podpora stejnopohlavních manželství je 61 procent. Silnější je hlavně mezi mladými lidmi. Vstřícnější jsou k homosexuálům ženy.
Nejkonzervativněji se v průzkumech projevují muži nad 45 let. "Jde o skupinu, která nejvíce negativně vnímá moderní trendy, protože samozřejmě některé z nich nejdou v její prospěch. Cítí se nejvíc ohrožena liberalizací," vysvětluje Prokop. Dodává, že právě muži na 45 let jsou silně zastoupeni v parlamentu. "Česká politika je kvůli tomu konzervativnější než česká veřejnost," podotýká.
Praha není v podpoře na špici
V porovnání krajů v podpoře překvapivě nevede Praha s 62 procenty, které bývají přisuzovány liberálnější tendence. Nejvíce jsou manželství gayů a leseb nakloněny Karlovarský (69 %), Ústecký (68 %) a Liberecký kraj (66 %). "Spojoval bych to s tím, že je tam nízká míra religiozity, ještě menší než v Praze. Nižší je podpora na Moravě," uvedl sociolog. Dodal ale, že rozdíly mezi kraji nejsou nijak výrazné.
Marína Urbániková, výzkumnice z kanceláře ombudsmanky Anny Šabatové, se na postoje k manželství zeptala přímo LGBT+ komunity. Když měli lidé s odlišnou sexuální orientací vybrat, co by jim pomohlo, aby se jim v Česku žilo lépe, na prvním místě zvolili právě zpřístupnění manželství i gayům a lesbám. Odpovědělo tak 96 procent dotázaných. Na druhém místě se umístilo uznávání stejnopohlavních partnerství napříč Evropskou unií, na třetím pak zpřístupnění adopcí gay a lesbickým párům.
Celkem 95 procent s téměř dvou tisíc respondentů starších 13 let pak uvedlo, že je sice dobře, že existuje možnost uzavřít registrované partnerství, ale že manželství by bylo určitě lepší.
Registrované partnerství? 'Svazek druhé kategorie'
Registrované partnerství mohou gayové a lesby uzavírat od roku 2006. Dosud možnosti využily necelé tři tisíce párů. "Část respondentů a respondentek, kteří momentálně žijí v registrovaném partnerství, uváděla, že vstup do něj odkládala právě z důvodu vyčkávání na to, až budou moci uzavřít manželství - jak sdělil jeden respondent, registrované partnerství vnímá jako 'svazek druhé kategorie'," uvedla Urbániková.
Partneři mají oproti manželům několik nevýhod. Na rozdíl od sňatku se registrované partnerství uzavírá pouze před matrikářem a beze svědků. Ceremoniál si pár, pokud chce, musí uspořádat až poté někde jinde. Pokud chce homosexuální pár užívat stejné příjmení, musí si o to zvlášť zažádat a za změnu zaplatit. U partnerů nevzniká společné jmění a nemají nárok na vdovský či vdovecký důchod.
Homosexuálům, kteří mají děti, pak nejvíce vadí rozdíly v oblasti rodinného práva. Děti, které žijí se dvěma ženami či dvěma muži, mají právní vztah pouze k biologickému rodiči. Po rozpadu vztahu či úmrtí druhého z páru tak nemají nárok na výživné ani sirotčí důchod. V případě úmrtí biologického rodiče, druhý z páru nemá jistotu, že mu dítě, které celý život vychovává, úřady svěří do péče. Registrovaní partneři si na rozdíl od manželů nemohou společně osvojit dítě ani se stát společnými pěstouny.
Podle iniciativy Jsme fér je čas na posun v právech homosexuálů. "Od roku 2006 se tu nehlasovalo o žádném zákonu, který se týká LGBT menšiny. Nevybavuji si žádnou jinou skupinu obyvatel, o jejichž zájmech se tu 12 let nikdo nebavil a nic se v nich nestalo," říká za iniciativu Adéla Horáková.
Prokop podotýká, že hodnotové změny nelze dělat jen na základě momentální nálady ve společnosti. "Ale argumentem odpůrců (manželství stejnopohlavních párů) je to, že by to narušilo hodnoty a vnímání manželství. Tady je odpověď, že společnosti to nijak výrazně nevadí," říká sociolog.
Zároveň ale dodává, že skupiny lidí, kteří jsou rozhodně pro, nebo rozhodně proti, jsou menší než množiny lidí, kteří se "spíše" přiklánějí na jednu či druhou stranu. Silná podpůrná či odmítavá kampaň by s názory méně vyhraněných lidí mohla zahýbat. "Není to tak, že by číslo 61 procent bylo vytesané do kamene," dodává Prokop.