Hned s první vlnou ukrajinských uprchlíků začaly do Česka přicházet děti, často bez znalosti češtiny a jakýchkoli vazeb na nové prostředí. Brzy se ukázalo, že válka v jejich zemi, napadené koncem loňského února Ruskem, potrvá delší čas a uprchlíci budou potřebovat české školy. To vyvolalo obavy. Čerstvý výzkum společnosti PAQ Research ale ukazuje opak. "Povedlo se předejít jejich vyčleňování a rozprostřít malé Ukrajince mezi Čechy," uvedla jeho autorka Martina Kavanová.
V Česku je nyní podle údajů ministerstva vnitra 325 tisíc ukrajinských uprchlíků, dvě třetiny z nich tvoří ženy. Pokud nedostanou děti do škol, musí s nimi zůstat doma a nemohou do práce. Aktuálně pracuje zhruba polovina ekonomicky aktivních Ukrajinců, tedy kolem sta tisíc.
Jejich dětí na školách výrazně přibylo. Loni v červnu, kdy začali výzkumníci situaci sledovat, chodila na základní školy polovina, teď je to přes 90 procent. Na střední školy jich chodí přes 40 procent. Třetina školáků a polovina středoškoláků navíc studuje dálkově na ukrajinských školách.
Právě ti, kteří neprojdou českými školami, mohou mít problémy se zapojením mezi místní vrstevníky - především kvůli jazykové bariéře. Přestože se znalost češtiny u malých uprchlíků zlepšila a třetina se v běžných situacích domluví, další necelé třetině organizovaná výuka jazyka chybí. Vůbec se češtinu neučí 18 procent dětí a mladistvých.
"Na základních školách se sice česky učí, úroveň ale není vysoká. Některým to brání, aby prošli přes přijímačky na střední školu. Problém mohou mít také u maturit," zmínila Kavanová. Podle ní je lektorů a hodin češtiny potřeba více.
Výzkum naznačuje, že ubývá středoškoláků, o kterých rodiče tvrdí, že jsou součástí českého kolektivu. Pokud by se rozhodli v Česku zůstat, budou například v budoucnu hůře hledat práci, mohou skončit s malým výdělkem nebo na dávkách a zatěžovat tak sociální systém.
"Stát by se měl na ně zaměřit. Je třeba řešit i další způsoby integrace, nejen skrze zápis do školy, ale poskytovat jim co nejvíce volnočasových aktivit zdarma," varovala Kavanová. Celkem 30 procent ukrajinských dětí všech věkových skupin nemá podle výzkumu české kamarády.
Většina také nemá šanci chodit do kroužků nebo dětských oddílů, přestože o to mají zájem. Jejich rodičům na to chybí peníze. "Mimoškolních aktivit se účastní asi třetina dětí," upozornila Kavanová. Právě to je podle ní třeba změnit.
Podpora státu pro Ukrajince přitom klesá. Ministr práce Marian Jurečka z KDU-ČSL uvedl, že je čím dál více z nich je schopno se bez podpory obejít. "Posouvá se to ale velmi pomalu," přidala Kavanová. Od letošního července se navíc systém podpor změní, zpřísní se tak podmínky, za kterých budou uprchlíci moct dávky čerpat. Podle autorky výzkumu hrozí, že přibude těch pracujících na černo - aby nepřišli o podporu.
Problém je i to, že ukrajinské dětí chodí méně do mateřských škol. Matky jsou s nimi doma, odkázané na dávky a bez možnosti vydělávat. Podle výzkumu PAQ Research navštěvují školky nebo dětské skupiny jen dvě třetiny nejmenších uprchlíků od tří do pěti let. Mezi českými dětmi je to zhruba 90 procent. "Je třeba lépe informovat rodiče, kde jsou volné kapacity," připomněla Kavanová, co by bylo vhodné zlepšit.
