Lyžařské školy Newmanschool začaly s propagací a náborem nových učitelů lyžování už v srpnu. Podle Jakuba Lehnerta, který vlastní pobočky v Horní Bečvě a Hrubé Vodě, potřebovali na každou ze svých šesti škol letos nabrat zhruba dvacet nových instruktorů. "Na větší pobočky potřebujeme až sto aktivních instruktorů, kteří se do sezony zapojí. Někteří učí o víkendu, jiní v týdnu," vysvětluje.
Nabídka práce se v pravidelných intervalech objevuje už několik měsíců také na Facebooku Ski resortu Černá Hora - Pec. "Právě proto, že jsme s inzercí začali brzy a opakujeme ji v pravidelných vlnách, jsme s průběhem náboru spokojeni. Zároveň padesát procent nových instruktorů k nám přichází na základě referencí a osobních doporučení," uvedla mluvčí areálu Zina Plchová.
Nové učitele lyžování nabírají ale i menší střediska. Ve ski areálu Rokytnice nad Jizerou například lákají na nejkrásnější kancelář na světě - zasněžený svah. Na Dolní Moravě zase nabízejí zlevněné ubytování a stravu. "Nedostatek instruktorů je vždy. Poptávka po instruktorech poslední dobou převyšuje nabídku a každým rokem je stále těžší najít nové," řekl Kamil Kotoucz z lyžařské školy na Dolní Moravě.
Zájem o výuku je velký, školy přijímají objednávky už od léta
Každoroční nábory jsou kromě velké poptávky po lyžařských lekcích dané také velkým pohybem instruktorů na trhu práce. Mnoho z nich každoročně odejde a před novou sezonou tak střediska musí hledat nové posily.
"Někteří si například řeknou, že si po vysoké škole půjdou jednu zimu užít na hory. Protože pro ně ale nemáme vytížení na léto, tak si pak hledají stálé práce. Lidí, kteří jsou zvyklí pracovat sezonně, je dneska málo," vysvětluje situaci Robert Ketner z lyžařské školy Klínovec.
Zájem je velký také ze strany klientů. Podle Jiřího Falouta ze ski areálu Lipno zájem o výuku v jejich středisku každoročně roste, některé školy nabídky přijímají dokonce několik měsíců dopředu. "Už od konce letních prázdnin se nám ozývá s objednávkami například hodně Němců, kteří si plánují zimní dovolenou," uvedl Robert Ketner z lyžařské školy Klínovec.
Velký zájem o výuku potvrzuje i Lehnert. "V Česku za posledních deset let zájem o výuku enormně rostl. Lyžování je u nás zimní nejpopulárnější sport a rodiče mají motivaci, aby se jejich děti naučily lyžovat," říká o důvodech velkého zájmu Lehnert, který se v oboru pohybuje už více než deset let.
Na svahu učí studenti, manažeři i důchodci
Zimu na horách plánuje letos strávit také jednadvacetiletý student České zemědělské univerzity David Brýdl. Lyžování se dřív věnoval závodně a na chalupě ve Špindlerově Mlýně trávil s rodinou každou zimu. Pak ale nastoupil na gymnázium a zjistil, že studium se závoděním nelze skloubit. "Učitelé mi dali najevo, že pokud chci být na gymplu, tak se musím učit a chodit do školy, a ne závodit a jezdit na soustředění," vzpomíná.
Po několika letech ale Brýdlovi lyžování začalo chybět a a rozhodl se, že by mohl své dovednosti dál zužitkovat. Tehdy osmnáctiletý student se tak přihlásil na kurz lyžařského instruktora a začal ve Špindlerově Mlýně učit. "Miluju lyžování a to, že se mi to podařilo skloubit se školou, je super. Je to taky dobrý přivýdělek," vyjmenovává výhody Brýdl, který si za hodinu výuky v lyžařském klubu "Špindl sportuje" vydělá až 250 korun.
Studenti, kteří mají v zimě zkouškové období a mnohdy tak na horách mohou strávit i několik týdnů, tvoří velkou část instruktorů. Mezi vysokoškoláky nebo lidmi, kteří se živí sezonními zaměstnáními je ale možné narazit i na manažery nebo podnikatele.
"Učí u nás i lidé úspěšní v jiných profesích, kteří zkrátka chtějí být na horách, pracovat s lidmi a předávat své dovednosti a zkušenosti. Často to jsou lidé na vyšších manažerských postech a podnikatelé," uvedla Plchová z krkonošského areálu Černá Hora - Pec.
Nedílnou součástí jsou také profesionálové, kteří se výuce lyžování věnují dlouhodobě a mnozí z nich fungují také jako lektoři ve školicích zařízeních. Podle Ludmily Knotové z asociace profesionálních učitelů lyžování (APUL) ale není práce na svahu jen pro mladé. "Dnes máme v kurzech i spousty čtyřicátníků, kteří pracovali například v kanceláři a už je to nebaví. Nebo důchodci, kterým je třeba šedesát a u klientů jsou velmi oblíbení," dodává.
Lenost i upadající vztah ke sportu
Podle Jiřího Falouta ale takových lidí ubývá. "Mladší ročníky jsou méně sportovně zdatné a celkově o jakoukoli práci nejeví tolik zájmu jako mladí lidé v minulosti," myslí si Falout z lipenského areálu, kde nabízí učitelům lyžování a snowboardingu například bezplatný přístup do sauny, bazénu nebo posilovny.
Důležitou roli hraje podle Lehnerta také nízká nezaměstnanost, která v Česku je. "Na trhu práce je nedostatek brigádníků. Lidé si dnes mohou sehnat brigádu kousek od domova, kde mají také pěkné peníze, a nemusí nikam dojíždět," vysvětluje.
S prací na horách se nicméně spojuje řada výhod, které ve městech nejsou. "Je to hezká práce v super kolektivu lidí. Život na horách je často ta nejhezčí vzpomínka, kterou si naši instruktoři ze svého působení odnášejí," dodává Falout.
Hodinová sazba, kterou školy nabízejí, je často atraktivní. Obvykle se pohybuje mezi 150 až 250 korunami, výjimkou nejsou ale ani vyšší částky. Kolik si nakonec instruktor vydělá, obvykle záleží také na jeho zkušenostech, typu licence nebo jazykovém vybavení. Například ve ski areálu Klínovec, který je blízko německým hranicím, mají podle Ketnera učitelé, kteří umí německy, zpravidla hodinovou sazbu o 15 až 20 korun vyšší.
Lyžařská škola | Cena za 1 hodinu individuální výuky |
Newman school Hrubá voda | 650 Kč |
SkiResort Live v Peci pod Sněžkou | 790 Kč |
Major Ski School Rokytnice nad Jizerou | 680 kč |
Lyžařská škola Dolní Morava | 990/1090 Kč (vedlejší/hlavní sezóna) |
Ski school Klínovec | 550/650 Kč (vedlejší/hlavní sezóna) |
Pro řadu lidí může být problémem také bydlení na horách. "Mladí lidé jsou relativně pohodlní. Dnešní generace nemá tak velký vztah ke sportu, jako to bylo dřív. Dost lidí má také problém bydlet ve středisku celou sezonu a snaží se, aby to měli v blízkosti bydliště," míní Ketner.
I když řada lyžařských škol nabízí svým instruktorům možnost zlevněného ubytování, podle Brýdla tomu tak není všude a pro mnoho lidí může být i to komplikací. "Ze svého okolí vím, že pro instruktory je dost těžké sehnat ve středisku bydlení za rozumné peníze," dodává student.
Vyškolených instruktorů neubývá
V současnosti má platnou akreditaci ministerstva školství asi 40 školicích organizací zaměřených na výuku lyžování a snowboardingu. Školicí zařízení nabízí různé druhy kurzů od začátečnických až po ty, které umožňují práci na živnostenský list.
Největší česká školicí organizace APUL loni vyškolila více než 400 nových instruktorů základního kurzu, přičemž plná cena základního pětidenního kurzu je 5500 korun. Vysoká počáteční investice ale podle Knottové není obvykle překážkou, protože většina škol svým budoucím instruktorům kurzy dotuje.
Úspěšnost základních kurzů je v APUL asi 95 %. "Kurzem neprojde pouze ten, kdo je pro lyžařskou školu úplně nepoužitelný, hlavně z výukového hlediska," říká. Kvůli špatným lyžařským dovednostem licenci nezíská jen málo uchazečů, nicméně úroveň lyžování, kterou zájemci mají, se podle Knottové snižuje. "Dnes se do kurzů hlásí stále víc lidí, kteří neumí lyžovat. To se před deseti lety nestávalo. Kurz by měl lidi naučit, jak učit, ne jak lyžovat," dodává.
O práci lyžařského instruktora se nicméně mohou ucházet pouze zájemci starší 18 let. Pro ty, kterým je aspoň 16 let, Český svaz lyžařských škol loni nově zavedl třídenní kurz asistenta instruktora lyžování. "Asistent má za úkol pomáhat instruktorům. Nemá právní odpovědnost, má ale základní znalosti. Zbytek kurzu si ale později mohou kdykoli dodělat," vysvětlil Jakub Lehnert, který je kromě majitele komerčních lyžařských škol také člen svazu.