Zelená na březích a zelená ve vodě. Když si loni v létě vyšel Roman Koranda na procházku kolem Lipna, vypadalo "jihočeské moře" právě tak. A nebylo to odrazem šumavských stromů na hladině. Největší umělé jezero v Česku bylo znečištěné více, než si místní chalupář z dřívějška pamatuje. Extrém přišel v říjnu. "Voda byla pokryta vrstvou zelené hmoty, která páchla jako zkažený špenát," vzpomíná.
Právě kvalita vody je předmětem sporů, které se kolem přehradní nádrže vybudované koncem 50. let vedou. Na jedné straně stojí ekologičtí aktivisté a část místních obyvatel, na druhé starostové a developeři, kteří chtějí pokračovat ve stavbě rekreačních vesniček.
"Voda je z hlediska obsahu sinic dlouhodobě špatná a stále se zhoršuje," uvádí hydrobioložka Monika Krolová na stránkách iniciativy Lipensko pro život. Spolek proto přišel s peticí požadující přezkoumání vody v nádrži i příčin jejího zhoršování. A uspěl. Zastupitelé Jihočeského kraje slíbili rozsáhlé výzkumy, které mají spor rozsoudit.
Už teď měří podmínky Povodí Vltavy, jednoznačné zhoršování však nepotvrzuje. "Kvalita vody kolísá v závislosti na hydrologických a klimatických podmínkách. V sušších letech může být voda horší a naopak," uvádí mluvčí povodí Hugo Roldán. Právě loňský rok platil za abnormálně suchý, podobně jako období mezi lety 2015 a 2019.
Jasně se ale zhoršuje živinové znečištění vody, přibývá zejména fosforu, který svědčí růstu sinic. "Od roku 2006 tento trend stále pokračuje," míní Petr Znachor z Hydrobiologického ústavu Akademie věd, který na místě dlouhodobé změny zjišťuje. Podle ochranářů za to může zástavba břehů developery, představitelé samospráv to ale odmítají. Podle nich jsou na vině chatové kolonie, kde mají domky i aktivisté.
"Rekreační zástavba z dob socialismu se výrazně modernizovala. Mají sprchové kouty, myčky a pračky. Odpadní vody ale dál jdou do propustných jímek. To ovlivňuje vodu v jezeře," tvrdí starosta Oto Řezáč z Frymburka. Hydrobiolog Znachor oponuje, že jímky chatařů tak zásadní dopad mít nemohou.
Odpověď je složitější. Lipenská nádrž je velmi mělká, průměrná hloubka tu dosahuje kolem sedmi metrů. A zatímco v hlubších nádržích, jako třeba na Orlíku, se fosfor ukládá na dně, na Lipně stačí, aby zafoukal vítr, a živina pro sinice se uvolní zpět do vody. Vlivem klimatické změny se navíc prodlužuje období, kdy je voda teplejší než 20 stupňů, což sinicím vyhovuje. "Od 90. let se prodloužilo o více než měsíc, to je strašně moc," říká Znachor.
Dlouhodobé oteplení působí jako urychlovač dalších problémů. Samy o sobě nejsou kritické, když se ale sečtou a vynásobí oteplováním, nastává problém. Některé sahají hluboko do minulosti, jako třeba změny v lipenském povodí po odeznění kyselých dešťů. "Ty Šumavu sužovaly od 50. do konce 80. let minulého století," připomíná mluvčí Roldán dobu, kdy se šumavské lesy práškovaly vápnem.
Jiné souvisejí se současností přehrady. "Potíže dělá kontaminovaná odpadní voda z lidských sídel. Obce sice mají čističky, které splňují zákonné limity. Ty jsou ale příliš benevolentní. Fosforu se tedy do vody dostává stále velké množství," míní hydrobiolog Znachor.
S další výstavbou rekreačních resortů může tento problém ještě zesílit, bojí se místní spolky. Roldán z Povodí Vltavy na to reaguje, že turistický ruch nelze ze zhoršení kvality lipenské vody jednoznačně vinit, Znachor z Akademie věd dává protestujícím částečně za pravdu. "Plánuje se výstavba tisíců ubytovacích jednotek. Když budou obsazené, přibude odpadní vody. Logicky proto musí dojít ke zhoršení. Otázkou je, jak velké bude," říká.
Upozorňuje tak na možný paradox. Na březích Lipna se postaví zázemí pro tisíce turistů, voda z jejich odpadů ale znečistí nádrž tak, že se ve vodě plné sinic nepůjde koupat. Lidé tak k jezeru přestanou jezdit, protože hlavní lákadlo zmizí.
Rizika jsou ale širší. "Ve vodě s více sinicemi bude méně kyslíku, bude proto teplejší a může docházet k častějšímu úhynu ryb," varuje Znachor. Radí vybudovat jednotnou kanalizaci, která svede všechny odpadní vody ze sídel kolem jezera až pod přehradní hráz.
O něco podobného se zasazuje i starosta Řezáč. "Frymburk usiluje o zavedení kanalizací do rekreačních osad a jejich napojení na centrální kanalizační řád, který bude odpadní vody likvidovat," říká. Nákladný projekt se snaží přenést na investory v daných oblastech. "Jsme v tom zcela osamoceni, ale je to řešení," prohlašuje.
Biolog Znachor označuje toto řešení za nereálné. "Nikdo to dělat nebude. Dovedete si představit, kolik by to stálo peněz? Investor tam přece chce peníze zhodnotit," míní.
Sinice navíc nejsou jediné, komu teplejší voda v Lipně svědčí. Lidé upozorňují také na výskyt podivných rosolovitých útvarů připomínajících nahnědlý mozek o váze několika kilogramů. Vědci mají jasno - jde o bochnatku americkou, invazní druh, který v Česku pozorují od roku 2003. Obvyklá je na Třeboňsku a lze předpokládat, že vlivem oteplování budou kolonie slizkých gelových koulí stále častěji k vidění i na Lipně.
"Je možné, že se sem dostaly na lodích rekreantů, ale také je mohli přinést vodní ptáci," říká Znachor. Ačkoli jde o invazní druh, nejsou bochnatky škodlivé pro člověka ani jeho okolí. Částečně naopak mohou pomoct k čištění přehrady - živí se organismy tvořícími vodní plankton, včetně sinic.
Tady ty implantáty vyvržený na břehu... Prvotní myšlenka - toxickej bordel, silikon nebo mimozemšťani.
— Pavel08 (@kucerapavel78) July 25, 2022
A ještě ke všemu je to živý. Bochnatka americká 🦠 pic.twitter.com/i3iKz0HCzG
