Praha - Ochrana šumavské přírody utlačuje obyvatele obcí, které se nacházejí na území národního parku, tvrdí často odpůrci přísnějších pravidel pro chráněná území.
Přírodovědci z Univerzity Karlovy proto srovnali dostupná statistická data o obcích na Šumavě. A zjistili, že opak je pravdou. O pravidlech pro národní parky mají v úterý znovu rozhodnout poslanci, když budou hlasovat o vetu prezidenta Miloše Zemana. Ten právě bojuje za větší práva obcí.
"Zhodnotili jsme statistické údaje z Českého statistického úřadu od roku 1971 až do roku 2016. Vychází nám z nich, že jsou lidé přítomností národního parku zvýhodněni. Obce v národních parcích jsou nejbohatší v České republice a jsou to také obce s jednou z nejmenších nezaměstnaností v porovnání s ostatními regiony," upozorňuje Petra Horká, autorka výzkumu, která působí v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Tak třeba nezaměstnanost. Dnes je v obcích na území Národního parku Šumava i na jeho hranicích podle statistik o tři procentní body nižší než u ostatních příhraničních obcí v regionu. "Hodnotili jsme nezaměstnanost v poměru k obcím v regionu i obcím, které jsou vzdálenější, protože je to potřeba kvůli objektivnímu zhodnocení situace. Můžeme tedy vidět, že je zde nezaměstnanost nižší obecně," upozorňuje Horká.
Stejně tak podle jejího výzkumu není pravda, že lidé ze šumavských vesnic kvůli omezením spojeným s životem v národním parku odcházejí, a vesnice se tak vylidňují. "Počet obyvatel sice od sedmdesátých let poklesl, nelze ale říct, že je to kvůli národním parkům. Obyvatel na vesnicích v Česku ubývá obecně. S vyhlášením národního parku se však tempo úbytku zpomalilo a v některých obcích obyvatel přibývá," říká odbornice.
Sledovala také, zda jsou obce uvnitř parků chudé. "Zjistili jsme, že jsou naopak velmi bohaté, a to dokonce dvakrát až třikrát bohatší než je průměr v České republice," uvádí vědkyně a doplňuje, že do souhrnu nepočítá obec Modrava, kde příjem obce výrazně ovlivňuje svými odvody daní miliardář Zdeněk Bakala (majitel vydavatelství Economia, kam patří i deník Aktuálně.cz, pozn. red.).
Zatímco příjem obcí uvnitř parku činí v průměru na obyvatele přes 42 tisíc korun, u ostatních obcí v jihočeském kraji je to v průměru necelých 23 tisíc korun na obyvatele. Podle Horké navíc šumavské obce snáze dosáhnou na dotace, protože při hodnoticích kritériích nasbírají mnoho bodů jen za to, že leží v mimořádné chráněném území.
Národní park je přínos, říká starosta Želnavy
S tím, že obyvatelé šumavských obcí ze své polohy v národním parku těží, souhlasí starosta Želnavy Václav Čížek. "Můj názor je, že národní park je jednoznačně přínos, a kdybychom ho tady neměli, tak budeme daleko chudší. Nejezdili by sem turisté. Nevím, proč spousta starostů nesouhlasí s národním parkem, když je na území, která nejvíc křičí, největší rozvoj," míní starosta stodvacetihlavé obce, kde obyvatel přibývá.
S výsledky výzkumu ale nesouhlasí například starosta Kvildy Václav Vostradovský. "Takové studie se dělají od stolu podle čísel ze statistik. Ale statistiky nemohou postihnout všechno," míní. To, že mají šumavské obce dvakrát vyšší příjmy "na hlavu" než jinde v republice, je podle něj vykoupeno výrazně vyššími výdaji, než mají jinde - například na úklid odpadků po turistech nebo prohrnování sněžných stop.
"Pro místní obyvatele je to stoprocentně omezující. Kvilda má téměř 140 obyvatel, z toho je sto důchodců. Zbytek lidí většinou pracuje v lese. Jenže kvůli práci v parku musí procházet tendry a minitendry, kde předkládají doklady o bezdlužnosti a jdou s cenami dolů, aby mohli konkurovat větším firmám," popisuje starosta s tím, že řada lidí odešla za prací jinam. Stejně tak je podle něj místní omezuje i nutnost dojíždět do větších měst, třeba kvůli škole nebo školce.
Odmítá, že by boj proti novele zákona, který určuje nová pravidla pro přírodní parky, byl vedený zájmy spekulantů. "Podle územního plánu z roku 1996 je tady možné postavit 120 nových domů. Obec od roku 2000 výstavbu brzdí, nikdo to tady nechce," říká Vostradovský.
O zákonu budou poslanci po prezidentském vetu znova hlasovat v úterý. Počítá s tím, že by měly v národních parcích postupně růst takzvaná bezzásahová území, kde se příroda ponechává vlastnímu vývoji. Zároveň by se první zóny národních parků, které byly dosud nepřístupné, otevřely veřejnosti. Chodit by se nemohlo jen do takzvaných klidových území, a to jen za určitých podmínek a po určitou roční dobu, například v čas hnízdění tetřevů.
