Minimálně na pár týdnů ustane na šéfa hnutí ANO tlak, který na něj vyvíjejí lidé v ulicích. "Léto je vždy časem dovolených, politika jde u většiny společnosti stranou. Andrej Babiš tak zřejmě bude mít pár týdnů na načerpání nových sil, na úpravu a zdokonalení své mediální strategie. Na jeho stále podrážděnějších reakcích je vidět, že už ho současná situace velmi unavuje a znepokojuje," říká Alžběta Králová z Institutu politického marketingu.
Nedělní letenskou demonstrací vyvrcholila série protestů, která začala na konci dubna poté, co demisi podal ministr spravedlnosti Jan Kněžínek a nahradila ho Marie Benešová (oba za ANO). Kněžínek svůj záměr ohlásil jen den poté, co policie navrhla v kauze Čapí hnízdo obžalovat premiéra Andreje Babiše.
Od dubna se v Praze pravidelně protestuje, počet účastníků demonstrací přitom stále roste. Té nedělní na Letné se podle odhadů operátora T-Mobile účastnilo více než 280 tisíc lidí. Otázkou je, co s podporou spolku Milion chvilek udělá letní pauza, během které organizátoři - pokud nenastanou mimořádné okolnosti - žádnou akci nechystají. A zda i po prázdninách dokážou přitáhnout na protestní shromáždění desítky tisíc lidí.
Podle politologů se na to hledá odpověď jen těžko. Záležet bude především na okolnostech. Očekává se například, že by do Česka mohla přijít závěrečná zpráva Evropské komise o premiérově střetu zájmů. Podle té předběžné Babiš v takovém střetu je a firmy z jeho svěřenského fondu tak neoprávněně čerpaly evropské dotace, které by mohl Brusel po Česku vyžadovat zpět. Koneckonců předseda spolku Mikuláš Minář v neděli prohlásil, že očekává, že do podzimu se Babišovy problémy ještě prohloubí.
I fronty na záchodech ovlivňují, kolik lidí se na Letnou vrátí
Organizátoři tak očekávají, že i po letních prázdninách budou lidé z celé republiky ochotni se do hlavního města sjíždět a znovu ve velkém počtu demonstrovat. V sobotu 16. listopadu - tedy den před 30. výročí dne, který odstartoval Sametovou revoluci - si opět zamluvili Letenskou pláň. Podle informací, které poskytli pražskému magistrátu, očekávají, že by se počet protestujících mohl vyšplhat až na půl milionu.
"Je možné, že se tam objeví takový počet lidí, který se k tomuto číslu přiblíží. Kombinace výročí, efektivní organizace a případně dalších okolností, jako je audit Evropské komise nebo snad další nové problémy, které se mohou objevit, může vytvořit prostředí pro to, aby přišlo větší množství lidí," říká Ondřej Císař, který působí na Karlově univerzitě a v Sociologickým ústavu Akademie věd. Zdůrazňuje však, že počet demonstrantů lze dopředu jen velmi obtížně odhadovat a ve skutečnosti může dorazit i o mnoho méně lidí.
Politolog Lukáš Linek navíc upozorňuje, že účast na dalších demonstracích může ovlivnit i to, jaký pocit si lidé odnesli z té nedělní. "Záleží také na tom, jak se tam lidé mačkali nebo jak chodili na záchod. Pokud z toho člověk nemá pozitivní zážitek, tak není důvod chodit na ještě větší akci. I toto jsou důležité aspekty, které ovlivňují, jak lidé chodí na demonstrace," říká Linek.
Klíčové však bude, jaké události okolo premiéra Babiše přinesou následující měsíce. Pokud se nějakým způsobem budou vyvíjet, mohou se po "letní přestávce" vrátit do ulic ve stejném nebo větším počtu. Protestujícím hraje do karet také kulaté výročí 17. listopadu, které si každoročně připomínají v ulicích tisíce lidí. "Většinu lidí, pro které je výročí fakt důležité, musí to, že je Miloš Zeman prezident a Andrej Babiš premiér, vnímat jako výškleb dějin," myslí si politolog Josef Mlejnek.
I když Babiš nerezignuje, nejsou demonstrace zbytečné
Odborníci rovněž upozorňují na to, že záleží také na tom, jaké kroky učiní vláda. Pokud by alespoň na některé požadavky protestujících částečně přistoupila, mohlo by to část demonstrantů uspokojit a na další akci by již nedorazili.
Pokud však premiér Babiš pod tlakem demonstrantů nerezignuje, jak požadují, a ani jim nevyhoví v žádném jiném požadavku, tak ani tak nejsou podle odborníků jejich protesty zbytečné. "Představa, že když se nepodaří odstranit Babiše, tak je to k ničemu, je velmi úzkoprsý pohled. Organizátoři často mívají dlouhodobější cíle, jako je otevření nějakých témat ve společnosti, přesvědčení dalších lidí o důležitosti tématu, vytvoření pocitu sdílené identity lidí, kteří tam chodí za něco bojovat, a tak dále," dodává Linek.
Císař navíc upozorňuje, že protestní akce mohou probudit zájem o veřejné věci i u lidí, kteří se dosud o politiku příliš nezajímali. "I ze svého okolí znám lidi, kteří nikdy na demonstraci nebyli a nyní mají pocit, že musí být na každé z této série demonstrací. To znamená, že s tím, jak se na to nabaluje více a více lidí, to může mít i aktivizační potenciál," míní Císař.
Odborníci se sice nedomnívají, že by protesty mohly připravit hnutí premiéra Babiše o výrazné procento voličských hlasů, svůj vliv to ale přece jenom na budoucí volební výsledky může mít. "Když uvidí volič ANO, že je v Praze plná Letná proti Babišovi, tak to část voličů může nahlodat. Kdyby se odlouplo od ANO pět procentních bodů, tak to z hlediska příštích voleb může znamenat, že budou možná jiná řešení, pokud jde o vládní koalici," myslí si Mlejnek.
