Praha - Asociace lesních mateřských škol sepsala další petici na podporu úpravy návrhu zákona o dětské skupině. Tentokrát je určena poslancům, kteří by měli zhruba v polovině září rozhodovat o osudu senátního pozměňovacího návrhu.
Jeho součástí je především pouze volitelná, nikoliv povinná registrace. To byl klíčový požadavek, kvůli kterému zorganizovaly lesní školky petici před projednáváním zákona v Senátu.
Tu během července podepsalo přes 13 tisíc lidí, aktuální petice měla na internetu k středečnímu poledni 4835 podpisů. "Ukázalo se, že petice je dobrým způsobem, jak informovat veřejnost," uvedla na tiskové konferenci předsedkyně asociace Tereza Valkounová. Znění dokumentu navíc bylo v reakci na vývoj situace upraveno na míru poslancům.
"Cítíme, že zdaleka není vyhráno. Senát vnímáme jako jakýsi poločas a je potřeba na to upozornit veřejnost," doplnila.
Školky: Pevnou budovu nepotřebujeme, jsme v přírodě
Pokud by registrace byla povinná, měly by nejen lesní školky, ale také další zařízení poskytující péči o děti rok na to, aby splnily požadavky na dětskou skupinu. Ty zahrnují mimo jiné hygienické předpisy a nutnost zázemí v pevné budově.
Především to lesní školky, které proti podobě návrhu schválené Sněmovnou protestovaly nejhlasitěji, přitom pro svou činnost vůbec nepotřebují. Fungování těchto zařízení, která navštěvují téměř tři tisícovky dětí, je totiž založeno na pobytu v přírodě.
Kvůli obavám z důsledků zákona se k Asociaci lesních mateřských škol přidali například provozovatelé mateřských a rodinných center, Česká rada dětí a mládeže, jež sdružuje 98 organizací věnujících se dětem, nebo Člověk v tísni, který mimo jiné provozuje dětská centra ve vyloučených lokalitách.
Mění se i požadavky na kvalifikaci
Předseda Asociace rané péče a výchovy (ARPAV) Jan Schneider však v písemném vyjádření upozornil, že senátní pozměňovací návrh vedle volitelné registrace přináší i další změny.
"Za hlavní problém považujeme zavedení minimální provozní doby 40 hodin, které způsobí potíže stávajícím i potenciální zájemcům o provozování dětské skupiny a značně omezí jejich flexibilitu, kterou měl zákon naopak podpořit," uvedl Schneider.
Nelíbí se mu ani úprava požadavků na kvalifikaci personálu, z nichž vypadly rekvalifikované chůvy a lidé s vyšším odborným vzděláním.
V dětské skupině by podle zákona mohlo být maximálně 24 dětí. Provozovatel skupiny by s rodiči uzavíral smlouvu. Musel by mít plán výchovy a péče. Zajistit by musel vhodné prostory a personál. Požadavky ale mají být mírnější než u školek.
Zřizovateli dětských skupin by mohly být firmy, úřady, obce, vysoké školy, neziskové organizace nebo spolky. V případě registrace by měly daňové úlevy v podobě uznání nákladů spojených s provozem dětské skupiny. Na slevu na dani by měli nárok i rodiče.
