Praha - Loni v listopadu přišel ředitel pražské základní školy Korunovační Tomáš Komrska s překvapivou zprávou, která přitáhla pozornost médií i dalších škol.
Komrska v reakci na tragédii ve Žďáru nad Sázavou, kde duševně nemocná žena zavraždila studenta obchodní akademie, požadoval, aby jeho školu místo dosavadních vrátných chránili ozbrojenci z najaté bezpečnostní agentury.
"Bezpečnostní agentury mají lidi proškolené, učí je asertivnímu jednání s lidmi, mají fyzičku…," vypočítával tehdy Komrska klady. Podle něj by to ani nebylo výrazně dražší.
Revoluční změna se však nekoná. Tomáš Komrska po konzultaci s odborníky na bezpečnost od svého nápadu ustoupil a škola nakonec zůstala u osvědčených vrátných.
Lepší je znalost prostředí
Experti jej totiž přesvědčili, že pro bezpečnost školy je mnohem lepší strážný, který ji i lidi, kteří ji navštěvují, zná, než anonymní ochranka, která se bude často střídat.
"Byť to finančně vypadá zhruba stejně, tak pro prevenci hraje mnohem větší roli to, že ten člověk zná to prostředí a lidi, než že je to speciálně vycvičený pracovník ochranky," popisuje argumenty expertů.
A žádná převratná opatření nechystají po půlroce od žďárského smrtelného incidentu ani další školy. Někde sice mnohem přísněji dohlížejí na to, kdo do školní budovy vstupuje, do finančně náročnějších opatření, jako jsou například kamery nebo alarmy, se ale nehrnou. Především proto, že nemají peníze.
Dva tisíce korun na školu
K lepšímu vybavení přitom nepomohl ani speciální fond, který krátce po studentově vraždě nechal zřídit ministr školství Marcel Chládek z ČSSD.
Ve fondu je totiž málo peněz. Chládek do něj poslal jen šest milionů korun, a protože se sešlo kolem tří tisícovek žádostí o finanční podporu, na jednu školu tak vychází v průměru dvoutisícová dotace.
"Ta částka je absolutně směšná. Sumou šest milionů korun se ten problém nemůže vyřešit," reaguje ředitel Základní školy Vltava v Českých Budějovicích Pravoslav Němeček, který je současně viceprezidentem Asociace ředitelů základních škol.
Ministerstvo nevylučuje, že do fondu nalije další peníze. Kolik by to ale bylo, nyní nechce říci. "V tuto chvíli je pro školy připraveno šest milionů korun. Počítáme s tím, že vzhledem k vysokému počtu zájemců vyhlásíme další kolo výzvy," řekla mluvčí resortu Klára Bílá.
Žádost o podporu podal i ředitel pražské školy Tomáš Komrska. Nechce už sice ozbrojence, ovšem zatím neobdržel ani reakci na jiný plán: získat 180 tisíc korun na elektronické zabezpečení přízemí školy.
"Podali jsme projekt a myslím, že kvalitní. Ale nemáme zatím žádnou odezvu," říká Komrska, který už nechal za padesát tisíc udělat nové bezpečnostní dveře.
Uzávěrka žádostí o dotaci byla počátkem dubna, v těchto dnech ministerstvo školství vybírá, komu a kolik přispěje. "Rozhodnutí a seznam podpořených škol by měl být zveřejněn na webu ministerstva do konce května," uvedla mluvčí Bílá.
A posekat křoví
V únoru ministerstvo také vydalo doporučení, jak by měl vypadat minimální standard bezpečnosti na školách. Ještě předtím si ale nechalo od České školní inspekce zmapovat stav jednotlivých škol.
"Z inspekčního šetření vyplynulo, že většina škol je zabezpečena správně a dobře. Prostředky by tedy měly směrovat školám, které reálně potřebují zabezpečit své objekty v souladu s Minimálním standardem bezpečnosti," uvedla Bílá.
Tento standard vyžaduje, aby škola měla jeden hlídaný či monitorovaný vchod a aby návštěvníky pouštěla dovnitř až po ověření účelu vstupu. Okolí školy by mělo být přehledné – například bez hustého křoví, kde by se mohl skrýt případný útočník.
Nutný je i pedagogický dozor na chodbách: aby učitelé průběžně dohlíželi nad žáky. Dozor musí mít i taková pravidla, aby bylo vždy jasné, kdo v konkrétní moment na děti dohlíží. Ministerstvo také doporučuje, aby se školy pokusily domluvit s Úřadem práce zřízení státem dotovaného pracovního místa jakéhosi "dozorce".
Jako další vhodná opatření pak ministerstvo doporučuje zesílit dveře a okna, zavést kamerové systémy či alarmy nebo kontroly vstupu.
"Je to pouze doporučení. My jako asociace jsme ale chtěli, aby to bylo závazné minimum a na toto minimum dalo ministerstvo peníze. Těch šest milionů na to ale v žádném případě nemůže stačit," dodává viceprezident Asociace ředitelů základních škol Pravoslav Němeček.
Musí přispět města
Podle Němečka proto žádná opatření nepůjdou udělat bez výrazného přispění zřizovatelů – především měst a krajů. Například jeho českobudějovická škola nyní chce v reakci na událost ve Žďáru zavést turnikety.
"Zatím čekáme, jestli na ně získáme peníze. Počátkem roku jsme alespoň rozšířili kamerový systém," popsal Němeček. Českobudějovický magistrát na něj již dříve dal 200 tisíc korun, nyní přidal dalších šedesát tisíc.
"Zřizovatelé dávají víc než ministerstvo, bez nich by to vůbec nešlo," podotkl Němeček. Například magistrát v Pardubicích, pod který spadá 46 školských zařízení, počítá s náklady na zesílení bezpečnosti ve výši dvou milionů korun – tedy čtyřicet tisíc na jednu školu.
Žádat by nemělo smysl
Peníze naopak z fondu nežádala škola, v níž k tragédii došlo. "Spočítali jsme si, že by to nemělo smysl, a tak jsme do toho nešli," řekl ředitel obchodní akademie ve Žďáru nad Sázavou Zdeněk Musil s tím, že by byly potřeba investice minimálně za desítky tisíc korun.
Česká školní inspekce, která po útoku prověřovala zabezpečení všech škol v Česku, přitom došla k tomu, že ta žďárská patřila k těm nejlépe zabezpečeným – například vstup do ní je možný jen na čip či s případným doprovodem.
Jenže vyšinutá vražedkyně Barbora Orlová tehdy prošla ráno v davu těsně před začátkem vyučování.
"To už by teď nebylo možné. Nejen žáci, ale i návštěvníci se dostávají do školy pouze na čipy. Žáci jsou poučeni, že nesmí pouštět nikoho, kdo nemá čip," dodal Musil, jehož škola ve středu odhalila památník zavražděného studenta Petra Vejvody.
Schizofrenička Orlová ho pobodala nožem, když se před útočnicí snažil bránit svoji spolužačku.
