Sluneční paprsky prvních jarních dní naznačují, že turistická sezona je čím dál blíže. Po Kutné Hoře ale začátkem března chodí návštěvníků méně, než kolik pilířů podpírá klenbu slavného chrámu svaté Barbory. Krásy jedné z nejvýznamnějších gotických památek Česka obdivuje krátce po poledni jen pár malých skupinek turistů, domácích i zahraničních. V tuto dobu nejde o nic výjimečného, podobně pusto je i v Třebíči nebo Litomyšli.
Přesto bije prázdno v dvacetitisícovém okresním městě do očí. Všimnout si ho musí každý, kdo kráčí ulicemi historického centra od chrámu směrem na Vlašský dvůr. Ne snad že by tu chyběli místní, těch je kolem ve všední den dost. Dojem opuštěnosti vyvolává něco jiného.
"Na prodej. Zavřeno. Likvidace," hlásí cedule v místech, kde ještě nedávno fungovaly zavedené obchody a podniky. V jedné rozbité výloze bývaly boty místní obuvi. Prosklené dveře dalšího domu zase zbyly po obchodu s domácími potřebami.
"Obchodů je teď o polovinu méně než před pěti lety. Ubylo i hotelů a restaurací," říká třicátník Josef, který zrovna prochází Husovou ulicí. "Najednou je problém v poledne něco koupit. Je tu akorát jedna Žabka a masna," zoufá si na stejném místě důchodkyně. Zbývající prodejny vábí zákazníky za každou cenu. Člověk mine několik prázdných výloh a najednou zakopne o reklamní stojany uprostřed chodníku. Jeden láká na českou kuchyni, další do army shopu.
Taková je současnost města, na jehož bohatství stála ve středověku královská moc a reputace českých zemí. Místní doly zajišťovaly koncem 13. století třetinu produkce stříbra v Evropě. Ve zmiňovaném Vlašském dvoře se roku 1300 výnosem krále Václava II. začaly razit pražské groše, mincovnu pomáhali budovat italští experti až z daleké Florencie.
Stříbrná horečka přilákala zkušené havíře z blízkých i vzdálenějších zemí, řemeslníky, obchodníky a dobrodruhy. Vyrostl chrám svaté Barbory a další nákladné stavby, město obkroužily hradby. Ještě za první československé republiky se školáci učili vlasteneckou báseň od Karla Václava Raise, která rozkvět města popisuje. "Třpyt slávy prvý šlehal v české lány z těch staroslavných našich Kutných Hor," vypichuje v pointě.
Málokteré centrum okresního města ale zpustlo v posledních letech tak jako to kutnohorské. Nástup ekonomické krize tendenci urychlil, na malé ploše je tu volných 40 nebytových prostor. Majitelé nestačili na zvyšující se nájmy, další nemohli konkurovat novému obchodnímu komplexu na druhé straně města. Jiní se do něj rovnou přesunuli.
"Není to tu dobré pro život. Když tu nejsou turisti, je tu hrozně mrtvo. Obchody mizí a ty, co zůstávají, zavírají v pět," říká Lucie Mičková, mladá žena na procházce s kočárkem. Už dříve měla Kutná Hora pověst ospalé díry a města duchů. "Často to slýchám a částečně si to myslím taky. Když město srovnám třeba s Čáslaví, kde to žije a všude jsou obchody… Tady není skoro nic," říká důchodkyně u jednoho z prázdných prostorů v Husově ulici.
Dělat věci jinak
Ve středověkém komplexu Vlašského dvora dnes sídlí městský úřad. Na cestovní ruch a kulturu dohlíží v čerstvě zvolené radě místostarostka Kateřina Špalková. Poznámky o městě duchů slýchá často, pochopení pro ně ale nemá. "Vždy, když to slyším, tak se usmívám," říká odmítavě ve své kanceláři.
Na stůl pokládá čerstvý výtisk městského zpravodaje, Kutnohorských listů, a otevírá ho na kulturním kalendáři. "Stále se tu něco děje. Každý, kdo chce, si vybere. Pracujeme také na tom, jak informace k lidem lépe dostat. Byla bych ráda, kdyby se ta negativní nálada změnila," říká. Akcí je v kalendáři více než sto.
Nevytváří tedy dojem ospalé díry spíš pohled na opuštěné obchody na hlavních ulicích? Na to už místostarostka odpovídá s ustaranějším výrazem. "Může to tak působit. Většina prostor není města a těžko se tlačí na soukromé vlastníky, aby snížili nájem. Musíme přijít na to, co s tím dělat," uvádí. "Menší obchůdky se spotřebním zbožím mohou jen těžko konkurovat velkým řetězcům. Podnikatelé musí přijít s něčím, co bude orientované trochu jinak."
Z centra odcházejí místní i v dalších historických městech, ať už obyvatelé nebo podnikatelé. Především v Českém Krumlově, v jehož památkově chráněném středu žije posledních 250 obyvatel. Tak nízko zatím Kutná Hora není.
V někdejší baště jihočeských Rožmberků vystřídaly místní obyvatele v centru hotely a podniky pro turisty, v Kutné Hoře to zatím nehrozí. Turisté sem sice jezdí, teď v březnu jsou kolem památek vidět Němci, Francouzi i Korejci. Podobně jako před koronavirovou pandemií jde ale většinou o lidi, kteří dorazí jen na jednodenní zájezd z Prahy.
Autobusy je vyklopí pár desítek metrů od chrámu svaté Barbory, navíc ze strany, která už nepatří k historickému centru. Po prohlídce hlavní místní atrakce se přesunou opět autobusem do Sedlce, kde je klášter a kostnice, pak se vrací do Prahy. Centrem města ani neprojdou, noc tu nestráví. Výdělek pro místní se rovná nule. "Doplácíme na to, jak jsme blízko Praze," říká místostarostka Špalková.
Místo "czech cuisine" výběrová káva
Paradoxně městu pomohla nedávná pandemie covidu. Nápor autobusů s asijskými turisty se snížil, přibyli Češi a lidé z okolních zemí. Ti mají jiné požadavky. "Český turista není primárně orientovaný na historii, je ochoten využít i další věci," připomíná Špalková.
Proměna je znát třeba na dřevěném rohovém domě naproti Galerii Středočeského kraje u chrámu svaté Barbory. Dříve tu byla restaurace Kometa ověšená reklamními poutači i automatem na pamětní mince. Cedule lákaly na "czech cuisine" nebo svařák s sebou, na zahrádce hosty chránily zářivě modré slunečníky s logem sladkého nápoje.
Dnes by místo nemohlo působit odlišněji. Poutače i slunečníky zmizely, hospodu loni v dubnu nahradila kavárna pražského stylu citlivě zasazená do prostředí historického centra. Podobných se objevilo více. "Stalo se nám z toho kavárenské město. A víme, že právě káva k nám láká nové lidi. Kavárenská turistika je soudobý fenomén," říká Špalková.
Právě v pomoci menším podnikům, jako jsou kavárny nebo obchůdky s přírodními a tradičními produkty, vidí místostarostka východisko. Podle ní mohou přilákat nově nalezenou turistickou klientelu a oživit skomírající centrum i pro místní. Chystá se proto takovým podnikatelům nabídnout propagaci či účast na trzích a městských akcích.
Otázkou je, kolik podobných podniků se ještě může v Kutné Hoře uživit. "Nevíme, zda je tu pro ně dost kupní síly. Zvlášť v dnešní době musí lidé přemýšlet, zda si mohou dovolit v nich něco koupit," připouští Kristýna Šimonová z městského odboru cestovního ruchu, zatímco redaktory provádí Husovou ulicí lemovanou prázdnými výlohami.
Upozorňuje, že jedna z nich patřila nakrátko otevřenému krámku s bezobalovou přírodní kosmetikou. Neudržel se. V chůzi zrovna překáží reklamní poutač jedné z restaurací pro turisty umístěný doprostřed chodníku. Cesta k budoucnosti Kutné Hory zůstává nejistá.
Perly v mouru
Série reportáží z míst v Česku, která se vymykají.
"Město jsou jen kulisy." Přeplněný Krumlov je pryč, ale místní se do centra nevrátí
"Není tu nic a k tomu draho." Špindlerův Mlýn kazí apartmány, vyhání turisty i místní
Z klidné vsi přeplněným letoviskem. Na Dolní Moravě jde jen o byznys, naříkají místní
"Hrozí, že lázeňství umře." Karlovy Vary živili Rusové. Jsou pryč a Češi je nenahradí
Ani pro turisty, ani pro místní. Pustnoucí Kutná Hora bojuje s pověstí města duchů
"Je strašný, jak se tu boháči roztahují." Lipnem otřásá spor o budoucnost přehrady
Praha se chce zbavit matrjošek a odlákat opilé cizince. Nově cílí na bohaté turisty
Disneyland bez turistů. "Cetky" vzbuzují pnutí mezi Karlštejnem a prodejci v podhradí
"Pořád se na nás někdo dívá." Šumavu místo pohraničníků křižují davy turistů
