České lesy v posledních čtyřech letech decimovala kůrovcová kalamita. Smrkové monokultury oslabené obdobím sucha se staly snadnou kořistí pro brouka, který proměnil rozsáhlé porosty na Vysočině nebo v Jeseníkách v holiny.
Nyní se zdá, že lesy mají to nejhorší za sebou. Objem vytěženého smrkového kůrovcového dříví loni poprvé od roku 2012 poklesl, ukázala data Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, který zřizuje ministerstvo zemědělství. Pomohlo tomu zejména chladnější a deštivější počasí.
Ústav ve své evidenci zpracovává údaje asi 67 procent všech lesů v Česku. Za loňský rok zaznamenal 9,5 milionu metrů krychlových vytěženého smrkového kůrovcového dříví, což je asi o třetinu méně než v letech 2020 a 2019.
"Pokud objem evidovaný v roce 2021 přepočteme na celkovou rozlohu lesů v Česku, dostaneme se na hodnotu více než 14 milionů metrů krychlových vytěženého smrkového kůrovcového dříví," uvádí výzkumníci ve zprávě a upozorňují, že ve srovnání s obdobím před rokem 2018 se stále jedná o velmi vysoké číslo.
Podle prvních odhadů by měla letos kůrovcová kalamita dále ustupovat. Český hydrometeorologický ústav koncem března uvedl, že i letos rozvoj kůrovce zatím brzdí chladné počasí. Podle ústavu k tomu přispívají také povětrnostní podmínky nebo zlepšení situace na trhu s dřívím, díky kterému dochází k rychlejšímu odvážení napadeného dřeva z postižených oblastí.
"Očekáváme, že by těžby mohly jít ještě dolů o nějakou třetinu oproti minulému roku," říká spoluautor zprávy Miloš Knížek z útvaru Lesní ochranné služby ústavu. "Pokud nepřijde hodně horký červen nebo červenec, tak víme, že vývoj dokončí jen dvě dceřiné generace, ve vyšších polohách pouze jedna," doplňuje Petr Doležal z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd.
Sucho může kůrovci pomoct, obávají se experti
V optimistických prohlášeních jsou ale experti opatrní. Česko sice má za sebou dva roky deštivějšího a chladnějšího počasí, od loňského listopadu však opět trpí suchem. Letošní březen byl dokonce tím nejméně deštivým za posledních deset let. Odborníci varují, že by Česko mohlo opět zažít podobná sucha jako v nejhorších letech 2015 až 2019, která mimo jiné přispěla k zesílení kůrovcové kalamity.
"Předpověď je taková, že budou dostatečné teploty pro rozvoj lýkožrouta na smrku. A pokud bude dále teplé suché počasí, tak by mohla kalamita začít narůstat a dostat se do neskutečných rozměrů," upozorňuje Knížek. Dodává, že stejná obava převládá i mezi experty ze sousedních německých zemí, tedy Saska a Bavorska, a také z Rakouska.
Kalamita se však nejvýznamněji projeví pravděpodobně na jiných místech než v minulosti. Ještě loni byla podle ústavu situace zdaleka nejhorší na Vysočině, kde výzkumníci evidují přes dva miliony metrů krychlových vytěženého kůrovcového dříví.
Letos se kůrovec více šíří jinde. "Nelze vyloučit rapidní zhoršení situace zejména v oblasti středních, severních a západních Čech," říká Knížek. Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové kalamita pokračuje zejména na severu Čech - na Rumbursku, Českolipsku, Děčínsku a Liberecku, zatímco na Vysočině ustupuje.
Podle expertů je to zejména proto, že v dříve nejpostiženějších lokalitách, jako je sever Moravy a Slezska nebo východ Vysočiny, už docházejí stromy, které by kůrovec mohl napadnout. "Pokud se vyčerpá zásoba smrků, přicházejí o hlavní potravní zdroj," říká Doležal.
Z kalamity jsme se poučili
Experti proto upozorňují, že lesníci nesmí v boji s kůrovcem polevit. Podle ústavu je ale stále co zlepšovat - například rychlost, jakou se daří likvidovat napadené stromy. Podle dat se včas odstraní jen 30 procent z nich.
Brouk tak má více času se rozlétnout do okolí, napadat ostatní stromy a případně vytvořit novou generaci. "Potom už opatření nedávají smysl a ochrana lesa kolabuje," říká Knížek. Podle něj asanaci stromů brzdí zejména lidský faktor - nedostatek pracovní síly nebo zdlouhavá výběrová řízení.
Právě uhlídat kalamitu na jejím začátku je nejdůležitější. "Je třeba se tomu věnovat, snažit se zlikvidovat všechna ohniska, dokud máme kapacity. Jakmile si to necháme utéct, tak už kapacita šíření zastavit klesá," dodává Doležal.
"Uplynulá kalamita byla pro všechny lekcí, ale také poučením. Metodiky boje s kůrovcem se tak posunuly, že bychom se už do podobných problémů dostat neměli," věří entomolog.
Doležal jmenuje například to, že lesníci dnes sází druhově rozmanitější lesy. "Úmrtnost sazenic může být obrovská, ale určitě budeme mít v budoucnu druhově pestřejší lesy. Změna přístupu je krásně vidět například na bříze, kterou dříve všichni brali jako nějaký plevel, ale teď se s ní učí pracovat," vysvětluje.
