Přijde mi, že jste se rozmýšlel docela dlouho, než jste oznámil kandidaturu na předsedu KDU-ČSL. Proč?
Rozmýšlel jsem se dlouho, protože v minulých měsících jsem toto téma probíral jak s lidmi v KDU-ČSL, tak mimo stranu. S politology, pedagogy vysokých škol, manažery.
O čem všem jste s nimi mluvil?
Ptal jsem se jich, jestli moje kandidatura může být ku prospěchu strany.
Vy si myslíte, že ano.
Myslím si, že za osm let jsem získal spoustu zkušeností díky práci v KDU-ČSL, stejně jako jsem získával manažerské zkušenosti čtyři roky ve funkci ministra zemědělství. Rád bych teď dal všechny tyto zkušenosti k dispozici KDU-ČSL.
Jak reaguje na vaše rozhodnutí manželka? Pokud vím, dlouho jste zvažoval kandidaturu i kvůli tomu, že chcete určitý čas trávit s rodinou.
Musím říci, že situace se u nás se za poslední dobu změnila. Dříve byla manželka velmi kritická k tomu, že jsem v Praze, chtěla, abych se vrátil, a podporovala by i můj odchod z politiky. Teď mi ale řekla, že mě podporuje, a pokud cítím, že chci kandidovat, tak ať to udělám. Slíbila, že to doma zvládnou.
Předsedou KDU-ČSL chce být také šéf vašeho poslaneckého klubu Jan Bartošek a poslanec Marek Výborný. Přijde mi, že pan Bartošek v posledních týdnech své vyjadřování přiostřil, zejména je velmi kritický k Andreji Babišovi, za což ho chválí hodně lidí na sociálních sítích. Nemáte pocit, že on je teď favoritem na předsedu?
Nemám ten pocit. Tím, že je předsedou našeho klubu, tak má větší prostor ve sněmovně i v médiích. Ale nemyslím si, že by se naše členská základna rozhodovala na základě mediální aktivity posledních týdnů. Těch aspektů a parametrů, podle kterých se budou delegáti rozhodovat, bude daleko více.
Ptám se i proto, jestli kritici Andreje Babiše nehledají někoho tak razantního, jako je právě pan Bartošek. Dokonce dohnal šéfa klubu ANO Jaroslava Faltýnka ke slovům, že se mu chce z vyjádření pana Bartoška na adresu premiéra Babiše "zvracet".
Myslím, že předseda strany má především přemýšlet strategicky dopředu, vědět, jaké jsou dva tři další tahy a různé alternativy, aby byl na ně dobře připravený on i strana. A samozřejmě musí být předseda i dostatečně razantní. Ale není to o jednom vystoupení v televizi.
Dokážete být razantní i vy? Občas mi přijde, že jste mírnější typ.
Když přijdou momenty, kdy by neměl politik a reprezentant křesťanské demokracie mlčet, tak já rozhodně nemlčím.
Kdy například?
Když jsem se vymezil proti panu prezidentovi a odešel jsem loni z Vladislavského sálu při oslavě výročí Československa jako jeden z mála poslanců.
Však také prezident využije každou příležitost, aby se o vás vyjadřoval nelichotivě.
Nemám z takové konfrontace radost, nemám radost, když se o mně takto pan prezident vyjadřuje. Ale jsou chvíle, kdy se člověk musí ozvat. Nesmí se s tím však plýtvat. Pokud je kritika vůči jiným politikům permanentní, tak potom není prostor pro věcnou debatu nad důležitými věcmi.
Nemůže vám dosti ostrá kritika od prezidenta uškodit v KDU-ČSL a následně třeba i u voličů? Přece jen má určitě voliče i mezi vašimi členy a příznivci.
Určitě jsou v KDU-ČSL lidé, kteří volili Miloše Zemana, i když myslím, že při jeho druhé volbě jich výrazně ubylo. Já ho ale nekritizuji nějak programově. Vždyť já jsem v mnoha případech Miloše Zemana ocenil a pochválil, ale bohužel jsou momenty, kdy si myslím, že jeho chování je za hranou. A když jsem potom na něj tázán, tak odpovím, co si myslím. Ať si každý udělá obrázek, jestli mé komentáře jsou účelové, nebo věcné. Já si myslím, že je to vždycky věcné.
Vy jste o něm napsal poprvé v roce 2013, kdy jste ještě nebyl ve vládě. Bylo to poté, co prezident dostal "virózu" ve Svatováclavské kapli nad korunovačními klenoty.
Tehdy jsme na blogu iDnesu napsal: "Jsou dny, kdy si politik nemůže dovolit se namazat jak ruský mužík". Následně pan prezident přijel na náš sjezd do Olomouce a tam ve svém projevu řekl, že o dnešní KDU-ČSL nic neví kromě toho, že si nějaký místopředseda dovolil napsat takovýto text.
Co bylo potom, když jste se stal ministrem zemědělství?
Občas jsme se setkali mezi čtyřma očima, bylo to takové pragmatické setkávání. Potom jsem se výrazněji proti němu ozval až po podpisu deklarace k Číně, kterou podepsali čtyři nejvyšší ústavní činitelé. Reagovali na návštěvu dalajlamy v České republice a jejich reakce nebyla nutná. Jsme suverénní stát. A ať se to někomu líbí, nebo ne, tak si tady můžeme přijímat, koho chceme.
Nedávno jste kritizoval chování prezidentské delegace v Číně kvůli tomu, jak se zachovala v případě zemřelého lékaře prezidenta, a Miloš Zeman se o vás v posledních dnech několikrát vyjádřil nelichotivě. Může toto všechno ovlivnit delegáty sjezdu KDU-ČSL?
Dovnitř strany mi to může uškodit, někdo to může brát v potaz. Zároveň ale považuji za důležité, aby KDU-ČSL měla předsedu, který v některých momentech řekne svůj názor, i když jde o kritiku hlavy státu.
KDU-ČSL má na to, aby získala devět procent voličů
Jak by ale měla vypadat politika KDU-ČSL, jak chcete získat více voličů, které nutně potřebujete?
Především musíme dělat inteligentní, chytrou politiku, musíme lidem nabídnout promyšlenou politiku, která není postavená jen na marketingu.
Můžete být konkrétnější?
Když například premiér přijde s tím, že chce snížit daň z přidané hodnoty, tak je třeba hned zkoumat, jestli je jeho návrh promyšlený a přináší nějaký vedlejší pozitivní efekt. Konkrétně, když vláda navrhuje v daňovém balíčku snížení DPH na pitnou vodu v situaci, kdy potřebujeme lidi motivovat, aby vodou šetřili. Je lepší lidi motivovat snížením DPH třeba v tom, aby používali čistější paliva, zemní plyn, obnovitelná paliva typu dřevo, palety. Podobně debata o snížení DPH v oblasti tepla, které se bude týkat několika milionů lidí a vláda na to nereaguje. Vláda vezme něco, co je mediálně líbivé, ale nemá to úplně do důsledku promyšlené.
A jak byste se jako předseda KDU-ČSL zachoval k Andreji Babišovi?
Byl jsem první politik, který napsal, že by mělo být hlasování o nedůvěře vládě a premiér Babiš by měl odejít. To si samozřejmě myslím i v této chvíli. Neměl by být členem vlády, a to minimálně do doby, než bude všechno kolem něj vyšetřené. On je obviněný, a neuvěřitelně tak snižuje laťku politické kultury u nás. Lidé si budou říkat, že když si může něco dovolit premiér, proč by si to nemohli dovolit oni.
Zároveň ale musíte vnímat, že určitě i mezi voliči KDU-ČSL jsou lidé, kteří zvažují podporu Babiše nebo kteří ho už někdy volili. Je to tak?
Vnímám to, že existují frustrované rodiny, které trápí dopady exekucí, velmi nízké příjmy nebo to, že přes neustálou práci mají nízkou životní úroveň. Když za nimi někdo přijde a nabídne jim zvýšení důchodů o tisíc korun a snížení jízdného, tak na tuto politiku slyší.
A volí Babiše.
Jenže ani v tomto mi jeho politika nepřijde promyšlená. Než zvýšení důchodů všem, tak to raději těm skupinám seniorů, kteří jsou na tom nejhůř. Což jsou hlavně ženy. Když jsme navrhovali ve sněmovně, abychom ženám-maminkám zvýšili důchod o 500 korun měsíčně podle počtu dětí, tak to bohužel neprošlo.
Jak si myslíte, že lidé v současnosti vnímají vaši stranu?
Když se podíváme do našich vnitřních průzkumů, tak nám lidé připisují vysokou kompetenci v oblasti rodinné, sociální politiky, zemědělství, venkova. Daleko méně nám připisují kompetence v oblasti školství, rozpočtu, ekonomiky. Tady bychom měli naši kompetenci posilovat. Ale samozřejmě základem naší politiky je to, že ji stavíme na tradičních hodnotách a křesťanských základech. Zároveň ale musíme sledovat moderní trendy a musíme je umět nabídnout voličům.
Jak je možné, že preference strany se pohybují velmi často kolem šesti procent?
Myslím, že kromě jiného potřebujeme nasazení a charizma lídrů, kteří KDU-ČSL reprezentují. Například v parlamentních volbách v roce 2017 jsem byl jediný lídr kraje, kde KDU-ČSL dokázala posílit. Byly za tím čtyři roky práce, hodně času mezi lidmi, kteří věřili, že to, co dělám, je pro ně pozitivní.
Pokud jde o celostátní politiku, přijde mi, že už nejste tak proevropská strana jako dříve. Spíš bych řekl, že vyvoláváte u lidí určitou nedůvěru a strach z okolního světa. Jste proti paktu o migraci, stejně jako proti Istanbulské úmluvě, přestože oba dokumenty podepsalo mnoho zemí, kritici jsou ve velké menšině.
My nejsme spokojeni s tím, jak dnes Evropská unie funguje. Na jedné straně EU řeší poměrně banální věci a vstupuje v mnoha ohledech do národní suverenity států, zároveň nám ale unikají podstatné věci, jako je zajištění bezpečnosti či schopnost řešit migraci.
Takže jste skutečně kritičtější než v minulosti.
Ale my nechceme utéci z EU, protože má spoustu pozitiv. Budeme před evropskými volbami říkat, že si chyby EU uvědomujeme a chceme představit sérii opatření, jak ji zlepšit. Za dobrou zprávu považuji i to, že novým lídrem bude Manfred Weber, s kterým jsem měl možnost několikrát hovořit a myslím, že se na problémy dívá podobně jako my v KDU-ČSL. V něm je poměrně silná záruka, že by se mohla EU vylepšit.
Nestane se vám ale to, že voliči, kteří jsou jasně proevropští, budou volit někoho jiného než KDU-ČSL?
My se ale jenom snažíme upozorňovat, že ne všechno v EU je v pořádku.
Ještě k paktu o migraci a Istanbulské úmluvě. Proč nemůžeme tyto dokumenty podpořit jako spousta jiných zemí?
Myslím si, že na prvním místě musíme mít starost o uchování hodnot a tradic naší země, ve kterých žijeme a chceme, aby v nich žily i naše děti. Jestliže je v paktu právo na migraci, tak si myslím, že my se musíme především zaměřit na to, aby lidé neměli důvod do Evropy odcházet. Byl jsem jeden z mála ministrů, kdo se věnoval Africe, a teď jsem tam byl na vlastní náklady deset dní. Byl jsem nyní také v Iráku, v Mosulu, kde jsem byl také jako ministr. A všude slyším od 95 procent místních lidí, že nikam odcházet nechtějí.
Ale přesto odcházejí.
Ale my jim více pomůžeme tím, že jim předáme naše znalosti, know-how, vzdělání, pomůžeme jim s rozvojem infrastruktury a služeb. Bohužel v těchto místech nevidím příliš velkou pomoc EU. Neřešme tedy nárok na migraci, ale řešme příčinu toho, proč tito lidé odcházejí.
A pokud jde o Istanbulskou úmluvu?
Bohužel, dnešní debata na toto téma už není racionální, je emočně příliš vyhrocená. My už jsme před dvěma lety na vládě s Pavlem Bělobrádkem říkali, že úmluvu nepotřebujeme ratifikovat.
Ale obhájci úmluvy poukazují například na to, že úmluva pomůže v boji proti domácímu násilí. A to určitě uznáte, že je velký problém i u nás.
Nechci vůbec bagatelizovat téma domácího násilí či rovného práva žen a mužů. Tato témata jsou důležitá. Ale nemyslím si, že kvůli tomu musíme přijmout úmluvu. Ať ji přijímají klidně státy na Blízkém východě. Tam si myslím, že může hodně pomoci.
