Plagiáty odborných textů i neoprávněné užívání titulů. Kritice čelil Gross, Bárta i Chovanec

ČTK ČTK, Karolína Oškerová, Michaela Dvořáková
18. 7. 2018 11:47
Po Taťáně Malé skončil ve vládě Andreje Babiše kvůli problémům se svou bakalářskou prací i Petr Krčál. V úterý rezignoval na post ministra práce a sociálních věcí poté, co server Seznam Zprávy vydal informaci, že se části textu jeho bakalářské práce shodují s dřívější prací jiného autora. Podobné kritice čelilo v minulosti hned několik vysoce postavených politiků, například Stanislav Gross či Vít Bárta. Ve většině případů se akademických přešlapů dopustili v bakalářských či diplomových pracích. Někteří však šli ještě dále a užívali vysokoškolské tituly, na které neměli nárok.
Archivní foto: Stanislav Gross při sjezdu ČSSD 26. 3. 2005 v Brně před úspěšnou volbou předsedy strany.
Archivní foto: Stanislav Gross při sjezdu ČSSD 26. 3. 2005 v Brně před úspěšnou volbou předsedy strany. | Foto: Ondřej Besperát

Stanislav Gross (ČSSD)

Předseda vlády (2004-2005), ministr vnitra (2000-2004) a poslanec. V letech 1993 až 1999 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni získal titul JUDr. Na pražské právnické fakultě promoval již jako významný politik.

Tehdy vzbudila pozornost jeho diplomová práce, která měla pouhých 33 stran. Podle týdeníku Respekt v ní navíc opsal několik zpráv České národní banky. Práci však v archivu školy zničila povodeň v roce 2002. Absenci své práce v knihovně vysvětloval tím, že rigorózní řízení absolvoval v roce 2004, kdy ještě nebyla zákonná povinnost ji evidovat. Tvrdil, že on sám má práci k dispozici.

Pochybnosti se objevily i o jeho rigorózní práci z plzeňských práv. V Otázkách Václava Moravce se v listopadu roku 2009 ohradil proti tomu, že by na plzeňských právech kdy studoval. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Slovenská opozice se nedohodla na velké koalici

Slovenské opoziční strany se ve čtvrtek nedokázaly dohodnout na vytvoření velké koalice, takzvaného "bloku změny", ve kterém by společně šly do parlamentních voleb v únoru příštího roku. Zkomplikovaly si tak podle agentury Reuters svůj cíl, že vystřídají vládní koalici tří stran vedenou levicovou stranou Směr, která dominuje slovenské politice v poslední dekádě.

Podpora Směru u voličů klesla po loňské vraždě investigativního novináře a jeho snoubenky, která vyvolala masové protesty proti korupci. Dlouholetý premiér Robert Fico se musel vzdát funkce v čele vlády, ale jeho koalice přežila. Vládu vede Peter Pellegrini, kterého si Fico vybral, a Směr je opět pokládán za favorita voleb.

Reuters poznamenal, že opozice v boji proti zkorumpovanému systému dosáhla obrovského úspěchu vítězstvím liberální právničky Zuzany Čaputové v loňských prezidentských volbách. Ale není jisté, zda tento úspěch dokáže zopakovat i v parlamentních volbách.

Zdroj: ČTK
Další zprávy