Praha - Kriminalita v České republice loni meziročně klesla o 11 procent na 288 660 trestných činů. Policie vyřešila téměř polovinu z nich a zajistila majetek v hodnotě 8 miliard korun. Počet vražd se snížil na 160 z předloňských 182. Z těchto nejvážnějších zločinů se z loňského roku zatím policistům nepodařilo objasnit 23 vražd.
Policejní prezident Tomáš Tuhý uvedl, že bylo objasněno celkem 49 % všech trestných činů, což je nejvíc za posledních deset let. Náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování Zdeněk Laube dodal, že poprvé za deset let klesl počet vyšetřovaných trestných činů pod 300 tisíc. Podle Tuhého to svědčí "o dobré práci Policie České republiky".
Kriminalita podle Laubeho klesla ve všech krajích. Nejvíc dlouhodobě zatěžuje Prahu, Středočeský a Moravskoslezský kraj.
Navýšení rozpočtu i počtu policistů
Situace se zlepšila hlavně díky ekonomické a personální stabilizaci policie, sdělil policejní prezident. Ve sboru bylo na začátku letošního roku zhruba 39 500 policistů, v roce 2010 měla policie 45 tisíc členů. Vývoj kriminality byl podle Tuhého podobný jako loni.
V následujících čtyřech letech chce však usilovat o navýšení počtu policistů až o čtyři tisíce a navýšení rozpočtu pro tuto oblast. Jako jeden z důvodů uvedl čím dál propracovanější kriminální prostředí. "Trestná činnost se sofistikuje, profesionalizuje se kriminální prostředí," řekl Tuhý.
Policisté loni nejčastěji vyšetřovali majetkové trestné činy, kterých bylo přes 209 tisíc. Jejich počet meziročně klesl o 35 740, nejvíc se snížil počet krádeží a vloupání. Hospodářských trestných činů loni bylo 30 731 a násilných činů 16 949.
Policie loni stíhala přes 114 600 lidí, což je meziročně zhruba o tři tisíce méně. Více než polovinu stíhaných tvořili recidivisté, kteří se zaměřují hlavně na majetkovou trestnou činnost, dodal Laube.
Boj proti diváckému násilí i internetové kriminalitě
Letos se chce policie zaměřit na nové hrozby, které představují hlavně internetová kriminalita a terorismus. Chce také pokračovat v boji proti drogám a diváckému násilí.
Od 1. ledna 2016 by měl začít fungovat speciální útvar pro boj s kybernetickou kriminalitou, kde budou zástupci policie a Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Sídlit by měl v Národním centru kybernetické bezpečnosti. Útvar by měl pokrývat celé Česko, spolupracovat bude také se zahraničím. Policejní prezident zatím neuvedl, kolik policistů a dalších odborníků v útvaru bude.
"Útvar bude pracovat v oblasti metodiky, která bude řídit činnost v rámci České republiky a bude v úzkém kontaktu s NBÚ. Druhou oblastí je, abychom měli technicky zdatné pracoviště, které bude schopno pracovat v prostředí technologií, a pak musí existovat tým, který bude vyšetřovat a odhalovat příběhy internetové kriminality," naznačil Tuhý. Detaily by pak měly být představeny v druhé polovině letošního roku.
Česko v posledním době sužuje vlna kybernetických útoků. Podle ředitele úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Milana Pospíška se vloni stalo 4348 případů, což byl nárůst zhruba o 40 procent. Hackeři například lidem posílají falešné výzvy k zaplacení exekuce. Na podobné útoky často upozorňují i banky. Další případy se týkají třeba šíření dětské pornografie.
Podle Pospíška se kyberkriminalita nejčastěji týká mravnostní trestné činnosti, porušování autorských práv, výhrůžek, vydírání, podvodů, šíření škodlivých virů nebo krádeží identity na sociálních sítích. "Evidujeme i narůstající počet zneužívání informačních technologií sloužících k zahlcování serverů. V loňském roce jsme řešili čtyři velké útoky a všechny byly vedeny ze zahraničí," uvedl Pospíšek.
Od letoška v Česku platí nový zákon, který by měl zefektivnit a zrychlit reakci na kybernetické hrozby, které by mohly představovat nebezpečí pro zájmy českého státu. Norma třeba zavádí pravidla spolupráce mezi soukromým sektorem a veřejnou správou při předcházení útokům na informační technologie. Ochrana kybernetického prostoru je nyní v českém právu řešena jen částečně.
