Praha – Soud vynesl rozsudek ve více než deset let starém případu tunelování státního podniku Čepro, který skladuje pohonné hmoty. Hlavními osobami případu jsou kromě uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře, který nyní sedí v jihoafrickém vězení, bývalý obchodní ředitel státní firmy Čepro a současně majitel firmy Tukový průmysl Martin Pechan a Krejčířova pravá ruka Aleš Zagora.
Soudkyně Hana Hrnčířová popsala případ jako organizovanou skupinu, kterou vytvořil Krejčíř, jenž se v ní snažil navenek nefigurovat. "Formálně ustavoval jiné osoby do orgánů jím ovládaných společností, když jeho hlavním úmyslem bylo získat vysokou finanční částku na úkor společnosti Čepro," uvedla.
O vině a vůdčí pozici Krejčíře svědčí podle soudkyně například nalezené diáře a lístečky se jmény a úkoly. K domlouvání Krejčíř a jeho nejbližší spolupracovníci používali i speciální mobily s šifrovacími programy.
Radovan Krejčíř dostal nejvyšší možný trest vězení - 15 let. "Když už dříve dostal 10,5 roku, je nyní na místě uložit trest na samé horní hranici," řekla soudkyně. Zda si jej odpyká, je ovšem otázkou. Nyní je ve vězení v Jihoafrické republice.
Většině soudkyně slevila
Pět let si od Městského soudu v Praze odnesli i jeho dva spolupracovníci Martin Pechan a Aleš Zagora. Těm přitom hrozilo podle trestní sazby v zákoně nejméně osm let vězení. Soudkyně jim tak trest mimořádně snížila. "Vzhledem k době, která uplynula a tomu, že šlo jen o pokus, byl by trest v zákonné hranici nepřiměřeně přísný," řekla.
Zbytek obžalovaných dostal podmíněné tresty, nebo je soud vůbec nepotrestal. Nižší tresty opět odůvodnila soudkyně délkou doby od spáchání trestného činu. Ale i tím, že by u některých byly tresty neúčelné, neboť jsou ve vězení za jinou trestnou činnost. Jen vyhlášení rozsudku trvalo 90 minut, odůvodňování verdiktu další téměř tři hodiny.
Případ ale nekončí a bude se jím zabývat vrchní soud. Státní zástupce se na místě odvolal, stejně jako dva z odsouzených. K vrchnímu soudu ale případ dorazí nejdřív koncem příštího roku. "Upozorňuji, že rozsudek budu psát dlouho. Počítám, že na sepsání té knihy budu potřebovat půl roku," uvedla soudkyně Hrnčířová.
Zadrž tu obsílku
Případ má několik linií. Pechan a Krejčíř podle obžaloby společně vymysleli fiktivní pohledávky vůči státnímu podniku. A ty zažalovali u soudu. Podnik se přitom o všem dozvěděl, až když se mu ohlásil exekutor – podplacená pracovnice podatelny Čepra totiž před vedením firmy zatajovala všechny soudní obsílky. A soud tak firmu, když proti žalobě nereagovala, odsoudil k zaplacení uvedené sumy. Spolu s nimi proto žalobce poslal před soud i úřednici Čepra Ivanu Skopcovou.
U té nakonec soudkyně upustila od potrestání. "Je to vzhledem k její naprosté bezúhonnosti, přiznání a tomu, že už uplynulo 11 let od spáchání trestného činu," uvedla Hrnčířová.
Uvedené fiktivní pohledávky přitom žijí dál vlastním životem. "Firmy si je dál postupují a vymáhají je po mém klientovi," uvedl právní zástupce Čepra Jaromír Císař.
Firma se jako poškozená přihlásila do trestního řízení a požadovala uhradit škodu 85 milionů korun. Soud jí však uznal jen 18 milionů, za které se již v minulosti zaručil stát. Zbytek mají nárokovat v civilním řízení proti Pechanovi a Krejčířovi. "Musíme zvážit, jestli by to mělo smysl," připustil Císař.
Krejčíř byl odsouzen i za padělání směnek, které organizoval ze Seychel, kde se po úprku z vily skrýval. Například směnky na 60 milionů korun, údajně podepsané bývalým premiérem Stanislavem Grossem.
Promluvil spolupracovník
Druhou větví případu byla i plánovaná vražda celníka. I za tu byl nyní Krejčíř odsouzen.
Na chystanou vraždu upozornil policii v červnu 2005 jeden z Krejčířových spolupracovníků Radek Zwierzyna, který se plánu na vraždu zalekl a vše ohlásil. Policie spustila zatýkání, při němž Krejčíř v již známém příběhu uprchl během domovní prohlídky.
"Výpověď koresponduje s řadou zajištěných důkazů a je věrohodná," uvedla soudkyně Hrnčířová.
Najatý celník měl za úplatek milion eur v sídle Pechanovy firmy Tukový průmysl fiktivně zabavit pět miliard korun a vystavit o tom protokol. Peníze se ve firmě při prohlídce skutečně našly, aby je mohl celník natočit na kameru. Šlo ale většinou o padělky a pravé byly jen krajní bankovky v balíčcích.
Podle Zwierzyny chtěl pak Krejčíř celníka jako nepohodlného svědka zabít. Tukový průmysl by se tak nejen zbavil svých dluhů, Krejčíř s Pechanem by navíc od státu mohli vymáhat zbytek pětimiliardové sumy. Vše přitom mělo být naaranžováno tak, aby to vypadalo, že celník i s penězi uprchl.
208 tisíc tun nafty
Podvod má kořeny ale už mnohem dříve ve firmě Bena. Ta obchodovala s naftou a v roce 2002 ohlásila prodej 208 tisíc tun firmě Venturon. Pracovníka celního úřadu v Praze-Nupakách hlášení Beny o prodeji takového množství zaujalo - k jeho přepravě by bylo potřeba 200 vlaků o padesáti vagonech.
Následné vyšetřování ukázalo, že jde o gigantický podvod, jímž se má zastřít, že uvedené množství nafty bylo prodáno už mnohem dřív, aniž z něj byla zaplacena daň. Právě uvedená pohledávka za údajně dlužnou naftou stála na počátku podvodů, které nyní řeší soud.
Krejčíř je stíhán jako uprchlý, v současné době čeká v cele v Jihoafrické republice na určení výše trestu za údajný pokus o vraždu a únos. V Česku byl v minulosti odsouzen k 10,5 roku vězení za více než půlmiliardový daňový únik.
