Praha - Osud kladenské Poldovky se dostane před soud. Krajský soud v Praze už obdržel obžalobu na Marko Stehlíka a Luboše Pejpu kvůli jejich působení v kladenských hutích.
Potvrdila to pracovnice trestní kanceláře soudu. Obžaloba viní někdejšího majitele hutě Stehlíka a ekonomického ředitele Pejpu ze zneužívání informací v obchodním styku a z porušování povinnosti při správě cizího majetku, podle policie způsobili škodu zhruba 200 milionů korun. Hrozí jim až 12 let vězení.
Dostat případ k soudu se zatím vůbec nedařilo, celý proces se jen opakovaně odkládá kvůli různým posudkům. V dubnu 2007 Nejvyšší soud na základě stížnosti ministra spravedlnosti zastavenou kauzu oživil a nařídil soudům, aby se jí zabývaly.
Kauza někdejšího šéfa Poldi Vladimíra Stehlíka, jeho syna Marka a bývalého ekonomického ředitele oceláren Luboše Pejpy je přitom jedním z mála případů, kdy krach (kdysi slavné a dominantní) firmy zaměstnávající tisíce lidí řeší soudy.
Většina dalších kauz souvisejících s privatizací a fungováním velkých firem typu Škody Plzeň, ČKD nebo ostravských dolů se buď stále šetří, anebo už policisté vyšetřování definitivně zastavili.
Přes deset let vyšetřování
A právě kauzu Vladimíra Stehlíka a spol., který například lidé z protikorupční policie označují vedle Harvardských fondů Viktora Koženého za nejrozsáhlejší případ tunelování firmy, dokazuje, jak je složité a zdlouhavé se v těchto případech dopátrat pravdy.
Vladimír Stehlík, který se u soudů už zbavil obvinění, že byl agentem StB, a neúspěšně se ucházel i o senátorské křeslo, společnost v roce 1997 převedl na svého syna Marka, který ji prodal firmě ProWin. I hospodaření této firmy v Poldi skončilo obžalobou, z oceláren měly mizet miliony korun.
Krach oceláren šetřila i speciální vyšetřovací poslanecká komise. Ta hlavní vinu za krach firmy přičetla jak Vladimíru Stehlíkovi, tak tehdejší vládě a Fondu národního majetku. Prodej Poldi Stehlíkovi označili poslanci za politický záměr privatizovat za každou cenu.
Před rokem 1989 v areálu Poldi pracovalo na 20 000 lidí. Nyní tam funguje řada většinou menších firem, u kterých pracuje celkem už jen čtvrtina původního počtu zaměstnanců, a část areálu chátrá.
Osud Poldi Kladno je podobný jako dalších firem, které byly privatizovány v první polovině devadesátých let do rukou českých podnikatelů nebo fondů. Ty akcie získaly většinou v kupónové privatizaci.
