Starostové šumavských obcí napsali otevřené dopisy zastupitelům Jihočeského kraje a poslancům: OTEVŘENÝ DOPIS POSLANCŮM POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČR V Lenoře 14.2. 2017 Vážené paní poslankyně, vážení pánové poslanci, my, starostové šumavských obcí Lenora, Prášily, Srní, Želnava a Kubova Huť, si dovolujeme obrátit se na Vás ještě před znovu projednáním novely zákona 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V prosinci 2016 jste schválením novely zákona o ochraně přírody a krajiny udělali velkou radost všem, kdo si uvědomují nedozírnou hodnotu přírody na Šumavě. Problém je, že nejvíce jsou slyšet ti, kteří schválení novely kritizují a jsou nadšeni senátními pozměňovacími návrhy. Proto cítíme povinnost zastat se Šumavy jménem nás, šumavských obyvatel, kterým je koncepce NPŠ blízká, a také všech mimo šumavských zastánců zachování přirozeného prostředí pro neobyčejně bohatý druhový život, který v takto velkém měřítku nemá ve střední Evropě obdoby. Rádi bychom Vás poprosili, abyste se do jisté míry oprostili od právních výkladů jednotlivých paragrafů a při rozhodování se řídili zdravým selským rozumem. A také svým srdcem a svědomím. Odpovězte si na jednoduchou otázku: chcete národní park na Šumavě mít a zachovat unikátní přírodu dalším generacím? Pokud si odpovíte ano, prosím Vás, zůstaňte osvícení a stateční, jako jste byli při prvním hlasování, a schvalte novelu v původní podobě. Tak, jak ji vymysleli lidé, kteří se přírodou profesionálně zabývají, prožili v ní mnohdy celý život a rozumí jí. Možná se ukáže, že novela není ideální, že se časem bude muset změnit. Je to však maximum, čeho lze v dané chvíli dosáhnout. Snad Vám rozhodování ulehčí vědomí, že na Šumavě žije spoustu podporovatelů NPŠ. Za všechny zasíláme alespoň náš názor jako obyčejných šumavských obyvatel, kteří zároveň vykonávají funkci starostů v šumavských obcích. Nikdy jsme nezaznamenali, že by nám osobně národní park činil nějaká příkoří. Určitá omezení vyplývající ze samotné podstaty existence národního parku samozřejmě existují, ale pokud chceme národní park, jsou nezbytná. Žijeme a pracujeme spokojeně na Šumavě stejně jako většina našich rodin. Považujeme to za velké životní štěstí a jsme pyšní, že tady národní park máme. Z pohledu starostů to vidíme stejně. Naše obce neměly s NPŠ či CHKOŠ konflikt. Vždy jsme vše dokázali vyřešit a domluvit přijatelný kompromis, a to včetně základního rozvojového dokumentu obcí, kterým je územní plán. Přínos parku pro naše obce je nesrovnatelně větší, než je újma způsobená obcím a jejím občanům. Od založení parku se vedou spory o tom, jak má ochrana přírody vypadat. Narážejí tu na sebe dva pohledy. První – dosavadní tradiční hospodářský přístup – těžit, pěstovat, ošetřovat, řídit a ovlivňovat přírodní procesy. Druhý – ochranářský – ponechat přírodní procesy na části území přírodě, nezasahovat, nechat ji, aby ukázala, že si dovede poradit bez naší laskavé péče. A zadarmo. Odpověď, který přístup patří do národního parku, je nasnadě. Navzdory tomu, že NPŠ už má pětadvacáté narozeniny a po celou dobu své existence čelí nejrůznějším obviněním a chmurným předpovědím, park přitahuje stále více turistů. Jsou označeny stovky kilometrů turistických stezek, cyklostezek, funguje řada informačních center, uvnitř obcí se staví, region se rozvíjí. Pravda je, že oproti období před rokem 1989 ubylo spoustu pracovních míst. Hlavně v manuálních profesích. Uvedeme příklad. V regionu bývaly hlavním zaměstnavatelem Státní lesy a Státní statky. Půlka obyvatel vsi šla ráno do lesa, druhá půlka do rostlinné nebo živočišné výroby na statek. U současných LČR nebo NPŠ vidíme v lese jen pár kmenových zaměstnanců, zato se často objevují vysoutěžené externí firmy. Tak to ovšem vyžaduje současná legislativa. Namísto statků, kde potřebovali 20 – 30 zaměstnanců v jednom středisku, dnes takové hospodářství obslouží farmář s jedním traktoristou a s jedním pomocným dělníkem. Další příklad: sklárna v Lenoře na Šumavě byla nešťastně zprivatizována, dnes jsou z ní ruiny a slávu sklářství připomíná jen sklářské muzeum. Lidé si prostě museli poradit jinak. U nás na Šumavě jsme oproti jiným regionům ve výhodě. Spousta lidí najde práci nejen v dělnických profesích a ve službách v sousedním Německu nebo Rakousku. I samotný NPŠ je významným zaměstnavatelem v regionu, protože zde vznikly pracovní pozice spojené s ochranou přírody či výkonem státní správy. A mnoho pracovních příležitostí přináší turistický ruch, byť tu hodně zápasíme se sezónností. Míra nezaměstnanosti na Šumavě se dlouhodobě pohybuje na nejnižších hodnotách v rámci celé naší země. Přesto dochází k odchodu mladých lidí, hlavně vzdělaných, do měst, protože tolik vhodných pracovních míst zas region nenabízí. Ta logicky bývají k dispozici ve městech, kde jsou úřady a další instituce. Ostatně tak tomu je v celé republice. Tady se však měří dvojím metrem. Za úbytek tradičních šumavských profesí v parkových obcích podle rétoriky odpůrců parku může NPŠ. V ostatních šumavských obcích, potažmo v obcích po celé republice, kde dochází k naprosto stejnému vylidňování, se to prostě bere jako fakt, který přinesla doba. A tak je to se vším. Bylo sucho v celé republice? Dobrá. Ale u nás máme viníka a tím je národní park. Je nedostatek palivového dřeva? Může za to park. Že v sousední vesnici, která už neleží na území parku, neprodají LČR zájemcům ani metr, už nikoho nezajímá. Prý nám NPŠ brání ve výstavbě. Podívejte se do centrálních šumavských obcí, kolik tam jen v poslední době vzniklo nových staveb. A tak bychom mohli pokračovat. Dejte svým rozhodnutím šanci přírodě alespoň někde existovat bez zásahu člověka. Tím přijmete území to nejmoudřejší rozhodnutí nejen pro přírodu samotnou, ale i pro obyvatele dotčených obcí. Vždyť kdo je kompetentnější? Lidstvo se svou touhou vše si podmanit nebo příroda sama? Z dosud krásné a dosud ještě trochu divoké šumavské přírody srdečně zdraví a hodně šťastných rozhodnutí přejí Mgr. Jaroslava KRNÁKOVÁ, starostka obce Lenora Libor POSPÍŠIL, starosta obce Prášily Ing. Stanislav DOLEJŠÍ, starosta obce Srní Richard RAMBA, starosta obec Želnava Ing. Zbyněk KLOSE, starosta obce Kubova Huť

Zveřejnil(a) NP Šumava dne 20. Únor 2017