Konec prezidentových snajprů. Hrad vlastní odstřelovače nepotřebuje, tvrdí policie

Jan Gazdík Jan Gazdík
31. 8. 2016 5:30
Útvar ochrany prezidenta v minulém týdnu přišel o svůj tým odstřelovačů. Podle experta na výcvik odstřelovačů a bývalého vedoucího prezidentovy ochrany proti dlouhým zbraním Jana Ševčíka je to vrchol nekompetentnosti nového vedení, které tím ohrožuje prezidentovu bezpečnost. "Nejde pouze o likvidaci samotných odstřelovačů, ale celého systému prezidentovy ochrany," řekl Ševčík Aktuálně.cz. Policie tvrdí, že Hrad vlastní snajpry nepotřebuje.
Pražský hrad - ilustrační foto.
Pražský hrad - ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Praha – Útvar ochrany prezidenta před několika dny přišel o skupinu odstřelovačů. Podle zdrojů Aktuálně.cz přestali trénovat ochranu proti nepřátelským odstřelovačům a své funkce nevykonávají.

"Nechápu to. Jde o hazard s bezpečností hlavy státu," namítá Jan Ševčík, někdejší dlouholetý vedoucí prezidentovy ochrany proti dlouhým zbraním. "V poslední době mě některé organizační kroky nového vedení prezidentových ochránců nepříjemně překvapují, ale tohle je už vrchol nekompetentnosti," diví se bývalý velitel.

Policejní prezidium zrušení týmu zdůvodňuje "zefektivněním výkonu služby". "Tyto vysoce specializované policejní činnosti zajišťují k tomu určené útvary, jako jsou zásahové jednotky a Útvar rychlého nasazení. Není tedy nutné mít tuto skupinu zřízenou i na Útvaru pro ochranu prezidenta ČR," vysvětlil Jozef Bocán z policejního prezidia.

Není zatím jasné, co se s nákladně a léta cvičenými specialisty stane. Hrad podrobnosti o ochraně prezidenta nesděluje. "Protože profesi ochrany proti dlouhým zbraním rozumí v Česku jen málokdo, tak tento málo vídaný destrukční krok vůči bezpečnosti českého prezidenta podle všeho hladce projde, jak ve vedení policie, tak i v hradní kanceláři," konstatuje Ševčík.

Zloděj díru v plotě najde

Jak deník Aktuálně.cz nedávno informoval, potíže v Útvaru ochrany prezidenta kulminují. Až jedna třetina bodyguardů zvažuje odchod, údajně kvůli rozhodnutím ředitele policejní jednotky Zdeňka Šimana, která odborníci kritizují.

Bývalý vedoucí prezidentovy ochrany proti dlouhým zbraním Ševčík upozorňuje, že nejde pouze o likvidaci samotných odstřelovačů, ale celého systému prezidentovy ochrany: pozorovatelů, zajišťovací stráže, pátračů či hlídek s psovodem. Ochranu hlavy státu Ševčík srovnává s kvalitním plotem střeženého pozemku. A pokud se prý část tohoto plotu – tedy odstřelovači – zlikviduje, tak postrádá smysl i celý plot. "Zloděj – a v našem případě útočník s puškou – si tuhle díru v plotě, a tedy i cestu k cíli, vždycky snadno najde," varuje přední český expert na přípravu odstřelovačů.

Snajpři z Útvaru rychlého nasazení (URNA) či z krajských policejních zásahových jednotek podle Ševčíka komplexně neochrání hlavu státu či jinou důležitou osobu, třeba zahraničního státníka na návštěvě, neboť je primárně cvičí k něčemu jinému – ke zneškodnění obklíčeného zločince či únosce. Zato vyhledávat nepřátelské odstřelovače a v případě nutnosti je i likvidovat uměla v Česku podle Ševčíka právě jen hradní skupina prezidentových ochránců. Podobné týmy přitom mají i všechny vyspělé země NATO.

Podle Bocána jsou však URNA i zásahovky "kontinuálně personálně posilovány" a zrušení hradních odstřelovačů nebude mít žádný vliv na kvalitu plnění úkolů Útvaru pro ochranu prezidenta.

Samostatnost a nezávislost skončí

S tím, že všechno zvládne URNA, Ševčík nesouhlasí. "Zjednodušeně řečeno, oni se zaměřují na jeden bod, zatímco na Hradě se nekompetentně ruší celý – a léta budovaný – systém prezidentovy ochrany. Kluci z policejních zásahovek pracují na povel, avšak odstřelovači z prezidentovy ochrany působí samostatně a nezávisle," tvrdí expert.

Podle něj měla hradní jednotka třeba úplně jiný způsob práce. "Tohle vše se bude muset u policejních zásahovek změnit a potrvá to léta, než se dostanou na úroveň, kterou mají lidé z prezidentovy ochrany – pokud vůbec." A jestliže podle Ševčíka snajpři od policie odejdou, což je reálné, zmizí i jejich draze nabyté zkušenosti. Kvalitně zpracovaná metodika ochrany proti dlouhým zbraním totiž v Česku neexistuje. "Sbíral jsem ty zkušenosti hodně dlouho, než jsem mohl cvičit i prezidentovy odstřelovače," vysvětluje Ševčík.

V zaměřovači byl už i prezident Klaus

Jsou ale odstřelovači k ochraně prezidenta vůbec potřební? Nestačí jen osobní strážci? Oslovení experti připomínají šest let starý případ, kdy dva devatenáctiletí mladíci pozorovali na olomouckém náměstí tehdejšího prezidenta Václava Klause ze střechy přilehlého domu. Zatímco jeden se s odmontovaným puškohledem díval na prezidenta, druhý mířil z nudy zbraní od kamarádova optického zaměřovače na nejrůznější okolní cíle.

Zneškodněni nebyli jen díky zkušenostem a správnému odhadu týmu ochránců proti dlouhým zbraním. "Byla to od nás hodně hloupá klukovina," uznal tehdy jeden z mladíků. "Ti dva kluci si opravdu zahrávali," řekl šéf URNA Libor Lochman, který zprvu ani nechtěl věřit, že něco takového někoho vůbec může napadnout.

Mnohem tragičtější příklad je ze Srbska: 12. března 2003 zastřelil Zvezdan Jovanovič, bývalý červený baret Slobodana Miloševiče, srbského premiéra Zorana Dindiče odstřelovací puškou z dálky 130 metrů. "Samozřejmě jsme si tu tragédii analyzovali. Srbský premiér vystoupil z limuzíny a schytal to na pouhých pár metrech, které mu scházely do budovy úřadu. A jeho ochrana proti odstřelovačům? Veškerá žádná," vzpomíná expert Ševčík.

Důležitá je podle něj zejména schopnost kdykoliv a podle okamžitých potřeb či ohrožení prezidenta odstřelovače nasadit. "Pokud se ale bude muset prezidentova ochrana naopak spoléhat jen na výpomoc jiných útvarů, které mohou být vytíženy jinými důležitými úkoly či bezpečnostními riziky, může se ochrana hlavy státu ocitnout najednou na vedlejší koleji," varuje Ševčík a hovoří o fatálním selhání ochrany prezidenta.

Nový šéf má absolutní důvěru prezidenta

Ševčík, stejně jako prezidentovi ochránci, kteří hrozí odchodem, je přesvědčen, že novému řediteli Útvaru prezidentovy ochrany Zdeňku Šimanovi vadí všichni bodyguardi z éry prezidentů Václava Havla a Václava Klause. Prý hlavně proto, že ho ještě jako nedávného velitele směny odborně jednoznačně převyšují.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček se nicméně Šimana opakovaně zastal: "Útvar ochrany funguje perfektně a pan prezident je spokojen se změnou v jeho čele. Zdeněk Šiman má jeho absolutní důvěru," prohlásil.

Dlouholeté přátelství mezi českým prezidentem a Šimanem sice Ševčík respektuje, avšak podle něj nestačí jen absolutní oddanost, ale k ochraně prezidenta je potřeba i stoprocentní profesionalitu a letité zkušenosti, které novému šéfovi chybějí. Aktuálně.cz žádalo Ovčáčka o zprostředkování rozhovoru se Šimanem, mluvčí to ale odmítl.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Wizz Air spustí od července novou linku z Prahy do albánské Tirany

Létat bude na trase dvakrát týdně.  Po ohlášení linky Českých aerolinií (ČSA) do Londýna jde o druhou zcela novou linku po koronavirové krizi na pražském letišti. Vedle toho dopravci obnovují provoz zavedených linek.

Letadla Wizz Air mezi Prahou a Tiranou budou létat vždy v pondělí a v pátek. Wizz Air bude na lince používat letadlo Airbus A320 Family v konfiguraci až pro 189 cestujících. Na trase v minulých letech létaly také Smartwings.

Provoz na pražském letišti tak bude dál ožívat po koronavirové krizi, která téměř utlumila letecký provoz. V dubnu dubnu letiště zaznamenalo bezprecedentní pokles provozu o 99,6 procenta, když odbavilo 5031 cestujících. Na konci měsíce fungovaly pouze dvě pravidelné linky, a to do Minsku a Sofie.

Další zprávy