Praha - Babyboom, který v Česku odstartovaly silné populační ročníky ze sedmdesátých let, zřejmě skončí dřív, než demografové čekali. Může za to ekonomická krize.
"Jsou tu dva vlivy. Za prvé se nyní rodí děti starším ženám ze silných ročníků, které těhotenství odkládaly. To odezní. Za druhé přišla ekonomická krize, a ta měla v minulosti na počet dětí negativní vliv," vysvětluje přední česká demografka Jitka Rychtaříková.
Podle jejích odhadů se průměrný počet dětí narozených jedné ženě může snížit i na 1,1. Loni to bylo jedno a půl dítěte. "Sebezáchovný" počet pro populaci jsou přitom dvě děti na jednu ženu.
Jak moc krize ovlivní plánování rodičovství, rozhodne až její délka a hloubka.
| Čtěte také: Na obzoru je druhá vlna finanční krize |
Grafika na Aktuálně.cz
- Krize v Česku: Všechna důležitá data v grafickém přehledu na jednom místě - zde
- Grafika: Kde nejvíc přibylo nezaměstnaných?
- Grafika: Kde je nejméně volných pracovních míst?
- Grafika: Kde se nejvíc staví nové byty?
- Grafika: Odkud se vystěhovalo nejvíc lidí a kam se jich nejvíce přistěhovalo?¨
- Grafika: Kde nejvíc klesají průmyslové tržby
"Zatím o krizi slyšíme od konce loňského roku. Plánování dítěte je dlouhodobější záležitost. Vliv ale může mít už nyní třeba u lidí, kteří přišli o zaměstnání," říká k tomu Věra Kohoutová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
"Naopak, pokud někdo o dítěti dlouho uvažoval a finanční problémy se ho nijak nedotkly, své rozhodnutí nezmění."
Od tří dětí k jednomu a půl
Současnou krizi ekonomičtí analytici v některých ohledech přirovnávají k té ze třicátých let minulého století. Ta podle informací demografů na porodnost dopadla citelně.
V Československu její vinou poprvé poklesl průměrný počet dětí na jednu ženu pod dva. V roce 1936 to bylo 1,66 dítěte. Ještě v roce 1921 měla každá u nás průměrně tři děti.
| Čtěte také: Černý scénář pro ČR nastane, když zmizí cizí investoři |
"Dopady byly tvrdé, protože Československo bylo exportně orientovanou ekonomikou. Problémy byly hluboké a trvaly dlouho," říká Rychtaříková.
Opačný trend pak přišel paradoxně až se začátkem druhé světové války. Vliv měl i fakt, že se rodičovstvím dalo uniknout před takzvaným totálním nasazením. Trend vyvrcholil v roce 1946, kdy na jednu ženu statisticky připadalo tři a čtvrt dítěte.
| Čtěte také: Hladová zeď bude stát tři miliardy. Odbory chtějí víc |
Černé éry: 60. a 90. léta
Další negativní skok zažila plodnost v šedesátých letech. "Státy socialistického bloku začaly ekonomicky zaostávat za Západem. Ženy byly ekonomicky aktivní, ale chyběly služby. Špatná byla i situace s byty."
Nepříznivá byla z hlediska demografie celá šedesátá léta. Státní prorodinná politika v sedmdesátých letech přispěla k jejímu obratu.
Zatím poslední "černá éra" z pohledu demografů jsou devadesátá léta. V roce 1999 pokles průměrný počet dětí na jednu ženu na 1,13. A důvody. "Faktorů je mnoho. K těm dříve zmíněným přibyly velké možnosti volby a antikoncepce."
