Končí odškodňování z Německa. Zbývají jen drobky

Iva Nachtmannová
17. 12. 2007 12:30
Němci už platit nechtějí, postaral se stát a Izrael
Bývalý koncentrační tábor Osvětim.
Bývalý koncentrační tábor Osvětim. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha - Česko-německý fond budoucnosti, jenž měl za úkol odškodnit oběti nacistické perzekuce, zavírá svou kancelář pro oběti nacismu. S koncem letošního roku tak vězni z koncentračních táborů dostanou už jen "zbytky".

"Ano, je to tak. Bohužel končí oba kompenzační programy ve stejný okamžik. Ještě letos měly oběti otrocké práce nárok na proplacení výdajů na zdravotní péči. Hradily se jim léky, zdravotnické pomůcky a podobně. Peníze se nevyčerpaly, ale zbytek ještě bude rozdělen, nejspíš poměrnou částkou," říká český ředitel Fondu budoucnosti Tomáš Jelínek.

Po deset let plynuly peníze každému, kdo prokázal své věznění v koncentračním táboře či fakt, že se musel za války ukrývat před nacisty. Za každý měsíc nad čtyři měsíce věznění se připočítávala další částka, určená koeficientem. Na počátku každého roku tak bývalí vězni dostali kolem třiceti tisíc korun. Mimoto přes Fond a další organizace byly rozděleny ještě peníze lidem nuceně nasazeným na práci pro německou Říši za druhé světové války. Tyto peníze se týkaly většího počtu lidí (asi 80 000), dostali jednorázově několik tisíc korun.

"Ono to tak bylo od počátku s německou stranou dohodnuto. Německo přišlo s konkrétní sumou, která je definitivní. Každá země z těch tzv. nových demokracií (po roce 1989) dostala určitý díl. Pro nás to bylo 423 milionů marek. Tyhle peníze byly pro všechny: pro kategorii A, tedy vězně z koncentračních táborů, i kategorii B, tedy nuceně nasazené," říká Tomáš Kafka, ředitel odboru pro střední Evropu na ministerstvu zahraničních věcí a bývalý ředitel Fondu budoucnosti.

Podepište, že víc nechcete

Podle Tomáše Kafky ani vyjednávání o odškodnění v 90. letech nebylo vůbec snadné. Německo totiž mělo odškodňovací zákon, který platil jen do roku 1969, a s komunistickými zeměmi se o odškodnění vůbec nebavilo. Teprve demokratické změny u jeho socialistických sousedů tuto otázku znovu otevřely. Odškodňovací nadace vznikly nejdříve v Polsku, Bělorusku, na Ukrajině, v České Republice se dlouho nic nedělo.

Foto: Aktuálně.cz

Nakonec k bilaterálnímu jednání došlo a v roce 1997 byla podepsána Česko-německá deklarace, která odstartovala vlnu odškodňování. Byl založen Fond budoucnosti, do něhož přispívá i česká vláda. V jeho rámci, pod hlavičkou tzv. Humanitárního projektu, se mělo po deset let rozdělit 90 milionů marek. Ty už jsou prakticky vyčerpány.

Spolková republika si několikrát pojistila, že finanční vyrovnávní nebude trvat "věčně". Například: všichni adresáti finančního gesta museli podepsat písemné prohlášení, že nebudou chtít později další peníze. A stanovila i časový strop deset let, a dost.

Každopádně z naší strany podle Tomáše Kafky byla snaha veškeré získané peníze co nejrychleji převést obětem, dokud jsou naživu. Což se v rámci daných možností podařilo, když odhlédneme od toho, že peníze se dostaly asi k deseti procentům obětí. Ostatní se z koncentráků po válce nevrátili anebo zemřeli ještě před vyrovnáním.

Priority: mládež a spolupráce

Vězňové z koncentračních táborů a ghet stále umírají. Nikoli však tak rychle, jak předtím narýsovaly demografické křivky. Když se projekt rozjížděl, bylo jich v databázích Svazu bojovníků za svobodu a Federace židovských obcí evidováno 7200. V současnosti jich "zbývá" přibližně 3300.

"Víme o tom, taky bychom byli rádi, kdyby aspoň o tyto lidi bylo nějak postaráno. Nemám na mysli jen státní peníze, ale třeba programy německé nadace nebo obecně prospěšné společnosti Živá paměť," vysvětluje Tomáš Jelínek. Samotný fond se hodlá zaměřit na budoucnost. Podobně jako berlínská nadace Připomínka, odpovědnost a budoucnost. I pro Němce je prioritou budoucnost, případně udržování povědomí o existenci holocaustu.

Připomínat minulost - ano. Platit přeživším - už ne.
Připomínat minulost - ano. Platit přeživším - už ne. | Foto: Ondřej Besperát

V praxi to znamená, že nadační peníze, poskytnuté na další léta jak spolkovou, tak českou vládou, se budou rozdělovat na grantové projekty. Např. na vzdělávací projekty, stipendia, vědu, kulturu, ekologii či mládežnické akce. Společný jmenovatel grantových projektů zní: podporovat česko-německou spolupráci.

Lidé z ghett jsou ještě ve hře

Co tedy bude s tisíci pamětníků, kteří ještě žijí? Neocitnou se na hranici životního minima? Podle všeho se zdá, že ne. Nikoli z vůle německé strany, ale protože se o ně postaral český stát. Před dvěma lety byl schválen zákon, který vězňům koncentračních táborů přiznal příspěvek 2500 korun navíc měsíčně ke starobnímu důchodu.

Pokud jsou oběti zároveň židé, stará se o ně Izrael. Lépe řečeno Jewish Claims Conference - fond, který poskytuje pravidelně peníze obětem holocaustu ve střední a východní Evropě. Není to nevýznamný příspěvek, jedná se o stovky eur měsíčně.

Izrael se také angažuje ve vyjednávání s německou vládou o tzv. "Ghetto Rente". Měla by to být kompenzace za tvrdou práci, kterou lidé v nacisty vytvořených židovských ghettech vykonávali. "Jinak řečeno, předtím obdrželi odškodnění za trauma uvěznění a nucenou práci, a nyní se jedná o to, aby se jim ta práce započítala do důchodů," vysvětluje ředitel fondu budoucnosti Tomáš Jelínek.

Lépe pozdě než nikdy

Jednání o Ghetto Rente ještě není u konce. Většinu českých žádostí o ně ale německé úřady dosud odmítaly se zvláštními důvody, proč nárok na peníze nevznikl. Žadatel musel například dokázat, že v ghettu pracoval dobrovolně. Jenže - nepracovat znamenalo nedostat potravinové lístky, lidem hrozila smrt hlady.

Krematorium v Terezíně.
Krematorium v Terezíně. | Foto: Wikipedia.org

Podle předsedy České rady pro oběti nacismu Oldřicha Stránského o Ghetto Rente jednali zástupci Izraele přímo s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. "Zatím ale nemáme zprávy, že by se něco změnilo." Podle Hospodářských novin totiž Němci byli překvapeni počtem žádostí, které se sešly přišlo jich na sedmdesát tisíc. "U nás by se jednalo o kompenzaci asi pro šest set lidí. Ale jsou to lidé nad osmdesát let, za měsíc jich bude zase méně," říká Stránský.

Stránský se i tak domnívá, že vyrovnání Německa s obětmi nacismu bylo dostačující, a nepovažuje za nutné si na něj stěžovat. "Ty útrapy nám samozřejmě nenahradí žádné peníze. Ale já si myslím, že  Německo se k problému postavilo nakonec seriózně. Je jen škoda, že vyrovnání přišlo trochu pozdě, a mnoho našich lidí se ho nedožilo," dodává Oldřich Stránský.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Krejčíková do čtvrtfinále v Istanbulu nepostoupila, Siniakovou čeká jednička Mertensová

Tenistka Barbora Krejčíková do čtvrtfinále turnaje v Istanbulu nepostoupila. Ve druhém kole nasazená pětka podlehla na antuce v chladném podvečeru 3:6, 3:6 Rumunce Aně Bogdanové.

Dvaačtyřicátá hráčka světa Krejčíková v Istanbulu v prvním kole musela otáčet duel s domácí Caglou Büyükakcayovou, dnes už se jí ale obrat nepodařil. O šedesát míst hůře postavené Bogdanové podlehla finalistka březnového turnaje v Dubaji i ve druhém vzájemném utkání, tentokrát za 82 minut.

Jedinou Češkou ve čtvrtfinále je Kateřina Siniaková, jejíž soupeřkou bude nasazená jednička Elise Mertensová. Belgická hráčka dnes potvrdila roli favoritky v utkání 2. kola s Viktorijí Golubicovou až ve třech setech, Švýcarku porazila 6:4, 4:6, 6:1.

Siniaková postoupila do svého prvního čtvrtfinále od loňského září už ve středu. S Mertensovou, která je momentálně ve světovém žebříčku na 17. místě, se utká počtvrté. V předchozích třech zápasech v roce 2019 s ní uhrála dohromady jeden set. Česká tenistka bude usilovat o své první semifinále od předloňského srpna, kdy byla mezi nejlepší čtveřicí na turnaji v Bronxu.

Nadal bojoval opět ve třech setech

Jedenáctinásobný vítěz turnaje v Barceloně Rafael Nadal postoupil po druhé třísetové výhře za sebou do čtvrtfinále. Favorizovaný španělský tenista dnes na antuce v katalánské metropoli porazil 6:0, 2:6, 6:2 dvojnásobného šampiona turnaje Keie Nišikoriho z Japonska.

Antukový fenomén Nadal se letos na svém nejoblíbenějším povrchu rozjíždí pomaleji. Minulý týden vypadl ve čtvrtfinále v Monte Carlu, kde také v minulosti získal 11 titulů, a v Barceloně bojoval ve středu tři sety s běloruským outsiderem Iljou Ivaškou.

Ve čtvrtfinále Nadala čeká Brit Cameron Norrie, jemuž ve 3. kole vzdal ve druhém setu Belgičan David Goffin. Pokud čtyřiatřicetiletý Španěl v Barceloně dokráčí k titulu, povede se mu to poprvé po ztrátě minimálně dvou setů. Devětkrát Nadal turnaj vyhrál bez prohrané sady a na cestě za zbývajícími dvěma triumfy ztratil jen set.

Ve čtvrtfinále turnaje jsou také mimo jiné oba finalisté z Monte Carla - Řek Stefanos Tsitsipas a Nadalův přemožitel Andrej Rubljov z Ruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy