Praha - Nejvyšší soud obodoval jednotlivá zranění, aby pomohl soudcům při stanovení výše náhrady za bolest a ztížené společenské uplatnění v případě trvalých zdravotních následků.

Metodika je veřejně přístupná na webu soudu. Informoval o tom jeho místopředseda Roman Fiala.

Materiál zároveň umožní, aby podobné případy odškodňovaly soudy po celé republice srovnatelně. Metodika ovšem není závazná - má jen doporučující charakter a lze vždy zohlednit konkrétní okolnosti případu.

Nový občanský zákoník podrobný návod neposkytuje, na metodiku proto čekaly také pojišťovny, stejně jako advokáti.

Základní částka pro výpočet náhrady za snížení společenského uplatnění je 10 051 200 korun. Konkrétní částku soudy stanoví v procentech ze základu podle složitého výpočtového mechanismu, který zohledňuje míru, v jaké zranění ovlivnilo schopnosti člověka a jak ovlivnilo možnosti jeho zapojení do nejrůznějších aktivit.

Náhrada snížení společenského uplatnění se může navýšit až na 20 milionů, třeba pro mladé lidi, jimž poškození naruší celý další život, či pro sportovce, do jejichž tréninku vložila rodina velké prostředky.

Těchto hodnot už teď dosahují některá odškodnění a podle odborníků by sumy neměly být vyšší, aby platba nebyla likvidační pro toho, kdo škodu způsobil.

Ztráta zubu = 20 bodů

Pro určení bolestného obsahuje metodika podrobnou tabulku s bodovým ohodnocením konkrétního poškození zdraví. Například ztráta zubu představuje 20, vytržení oka 200 a rozdrcení lebky 600 bodů.

Dřívější vyhláška, která v souvislosti s novým občanským zákoníkem pozbyla platnost, stanovovala hodnotu bodu 120 korun. Nyní se hodnota bude odvíjet od průměrné hrubé mzdy v předchozím kalendářním roce. Pro rok 2014 tedy jeden bod činí 251,28 koruny.

Metodiku vytvořili společně soudci, advokáti a lékaři v reakci na nový občanský zákoník, který od ledna 2014 nechává výši odškodnění na soudech a zmiňuje, že má být určena například "podle zásad slušnosti". Dosavadní odškodňovací tabulky byly zrušeny a hrozilo, že stejný případ odškodní každý soud jinak.

Metodika je vodítkem pro výši odškodnění i v případech, kdy se vše vyřeší mimosoudně.

"Bez metodiky bychom museli počítat s tím, že v Plzni budou soudy rozhodovat jinak než v Olomouci. Ne ze zlého úmyslu nebo nedbalosti, ale proto, že budou používat jiných kritérií," řekla ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Dodala, že díky metodice mají poškození garanci předvídatelnosti rozhodování ve svém případu, což je jejich právo.

Rozhoduje i věk

Soudce Nejvyššího soudu Petr Vojtek upřesnil, že metodika řeší pouze odčinění bolesti a ztíženého společenského uplatnění, nezabývá se například odškodněním za úmrtí blízké osoby.

U bolestného v podstatě přejímá starší princip, nový je přístup k odškodnění společenského uplatnění, základem je mezinárodní klasifikace funkčních schopností.

Poškození se posoudí podle toho, jak se projevuje ve schopnostech člověka, ne už tedy jako dosud podle bodů přiřazených jednotlivým částem těla.

Poškození se vyjádří procentní částkou, procenta se mění podle věku, intenzity zapojení do života, zohledňují se i některé výjimečné okolnosti. Nárok na odškodnění nemajetkové újmy smrtí nezaniká jako dosud. Pokud už o ní soud rozhodl, je přiznaná částka součástí dědictví.

"Nový pohled na odškodnění je v tom, že dvě osoby se stejnou diagnózou nemusejí mít nutně stejný stupeň funkčního postižení. Není rozhodující příčina, ale ztráta životních příležitostí," doplnila přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a spoluautorka metodiky Jolana Těšinová.

Příklad bodového ohodnocení bolestného podle nové metodiky Nejvyššího soudu

Zdroj: www.nsoud.cz