Varování: Globální oteplování promění kolébku civilizace v neobyvatelnou pustinu

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
27. 10. 2015 17:32
Extrémní horko a vlhko během následujících sta let způsobí, že v oblasti Perského zálivu nebudou během letního období podmínky vhodné k životu. Lidské tělo totiž nedokáže zvládat extrémní teploty při vysoké vlhkosti vzduchu. Pokud budou pokračovat současné trendy znečišťování ovzduší, které vede ke klimatickým změnám, promění se oblast Blízkého východu ve smrtící parní lázně. Jakýkoliv pobyt delší než pár hodin mimo klimatizované budovy by v takových podmínkách znamenal smrt.
Slunce. Ilustrační foto.
Slunce. Ilustrační foto. | Foto: NASA

Washington - Klimatické změny způsobí, že oblast Perského zálivu bude do konce tohoto století neobyvatelná.

Místo, považované za kolébku civilizace, zasáhne podle předpovědí extrémní teplo a vlhko, které bude životu nebezpečné.

Autoři studie, kterou vydal časopis Nature Climate Change, předpovídají, že nejhorší dopady potkají Írán, Irák, ale také metropole Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie.

Smrtícím teplotám se může přiblížit například také svaté město Mekka, kam se každoročně vydávají miliony muslimských poutníků.

Při pokračování současného trendu znečišťování ovzduší skleníkovými plyny odborníci odhadují, že průměrná teplota stoupne celosvětově do konce století o čtyři stupně Celsia. V oblastech s vysokou vlhkostí vzduchu by čtyři stupně mohly mít katastrofální následky.

Lidské tělo totiž vysoké teploty snáší mnohem hůře ve vlhkém prostředí. Každý, kdo někdy navštívil saunu a parní lázně, dokáže rozpoznat rozdíl. Zatímco v sauně se teplota vyšplhá na 100 stupňů Celsia, v parní lázni při téměř stoprocentní vlhkosti vzduchu se teplota pohybuje pod čtyřiceti stupni.

Blízký východ jako smrtící parní lázně

Kombinace vysoké teploty spojené s vysokou vlhkostí vzduchu totiž způsobí, že lidské tělo přestane být schopné ochlazovat se a bude docházet k jeho přehřátí.

Autoři studie vysvětlují, že lidské tělo dokáže svoji vnitřní teplotu regulovat na přibližně 37 stupňů Celsia a teplotu kůže na asi 35 stupňů. To lidem umožňuje zbavit se přebytečného tepla především ve chvíli, kdy je dusno a vlhko. Pokud ale teplota a vlhkost vzduchu překročí únosnou mez, tělo se začne přehřívat.

Tato hranice, kdy tělo přestane mít schopnost chladit se, se při 50% vlhkosti vzduchu pohybuje už na 46 stupních Celsia. V takových podmínkách přežije bez klimatizace i zdravý mladý člověk maximálně šest hodin.

To znamená, že jakékoliv venkovní aktivity by byly prakticky nemožné. Práce v zemědělství, ve stavebnictví, v dopravě a kdekoliv jinde než v klimatizovaných budovách by se za takových podmínek rovnala hazardu se životem. Pro představu, maximální teplota tzv. vlhkého teploměru - kombinujícího údaje o teplotě i odpařování vody do vzduchu -, kterou je zdravý člověk schopen přežít, je 35 stupňů.

Ještě žádné místo na Zemi však doposud takové teplotní hranice nedosáhlo, ačkoliv byla extrémní horka způsobující smrt stovkám lidí zaznamenána letos v Pákistánu.

Podmínky v Perském zálivu jsou však podle vědců ideální k vytvoření tzv. parného kotle, který by oblast učinil neobyvatelnou. Je to dáno především blízkostí mělkých vod Rudého moře a zálivu, které se vysokými teplotami rychle odpařují.

Zmíněné čtyři stupně by podle odborníků mohly celý svět proměnit v nehostinné místo, kde by se na jednu stranu zvyšovaly hladiny moří a na druhou zemi trápily extrémní sucha. Protože by neobyvatelné oblasti vyháněly jejich obyvatele ze svých domovů, stalo by se globální oteplování dalším spouštěčem masové migrace.

 

Právě se děje

Další zprávy