Praha - Zeměkoule se sice nepatrně otepluje, ale není to nic, čeho bychom se museli výrazněji obávat a s čím by si vyspělá společnost neuměla poradit. Mnohem nebezpečnější je nový politický směr, environmentalismus, který nám v rámci boje proti takzvanému globálnímu oteplování chce vzít naši svobodu.
Prezident Václav Klaus shrnul své dlouhodobé názory na hrozbu globálních klimatických změn do útlé knihy "Modrá, nikoli zelená planeta", která nese podtitul Co je ohroženo: klima, nebo svoboda.
"Je to protipól Al Goreových žvástů," prohlásil na oficiálním představení knihy Marek Pečenka, jednatel nakladatelství Dokořán, které Klausovu knížku vydalo.
Pečenka ovšem neuvedl, že právě jeho nakladatelství před pár dny vydalo knihu na téma klimatických změn. Jejím autorem je ovšem respektovaný australský vědec Tim Flannery a jmenuje se Měníme podnebí.
Napsat by ji klidně mohl i někdejší americký viceprezident Al Gore, který - stejně jako Flannery - vidí v globálním oteplování skutečnou hrozbu. Na rozdíl od Klause.
Flannery: Změny jsou patrné už dnes
"Poznali jsme, že už nyní, při zatím mírných klimatických změnách, je v ohrožení lidské zdraví, zásoby vody i potravin. Pokud se budou lidé i v první polovině tohoto století chovat jako dosud, naše civilizace se kolapsu způsobenému změnou klimatu podle mého soudu nevyhne," píše ve své obsáhlé knize australský vědec Flannery.
Podle Flanneryho jsou už teď klimatické změny jasně prokazatelné. "Ropucha zlatá je prvním doloženým živočišným druhem, který vyhynul následkem změny klimatu. Ze svého přirozeného prostředí na Kostarice zmizela na konci 80. let," píše Flannery.
Ropucha má smůlu, že se může rozmožit jen během poměrně krátké doby po období deštů. Jenže kvůli zvýšené teplotě těmto živočichům jejich přirozené prostředí zmizelo.
"V deseti kalužích bylo uloženo 43 500 vajíček, pouze dvacet devět pulců přežilo déle než týden. Kaluže totiž znovu velice rychle vyschly," popisuje Flannery, který podobných příkladů v knize předkládá víc - třeba tání ledovců, ubývání zásob pitné vody či přibývání extrémních povodní.
Klaus: Vymírání druhů je přirozený proces
Podle Klause je ovšem vymírání druhů přirozeným jevem, i když tomu pomůže člověk.
"Zatímco pro jedny druhy živočichů a rostlin se činností člověka podmínky zhoršují, pro jiné naopak vhodné podmínky vznikají a příroda se těmto změnám velmi pružně přizpůsobuje," píše Klaus. "Proto jsou tolik zavádějící statistiky, které udávají, kolik živočišných druhů za poslední desetiletí vyhynulo."
Klaus dokonce tvrdí, že případné oteplování může být pro některé regiony dokonce prospěšné, i když někomu přinese zkázu. "Zvýšení hladiny moří může být hrozivé pro obyvatele tichomořského ostrůvku, ale zvýšení teploty může vést k tomu, že bude obyvatelná obrovská část Sibiře, která je rozlohou mnohotisíckrát větší."
Prezident se odvolává na názorově blízké odborníky z celého světa, podle nichž "dochází k jistému, byť velmi mírnému oteplování, ale na základě velice rozsáhlé analýzy jsou přesvědčeni o tom, že je toto mírné oteplování součástí 1500letého cyklu a že s tím má lidská činnost jen velmi málo co do činění".
Bursík je zlý, Říman hodný
Více než globálního oteplování bychom se podle Klause měli obávat environmenatilismu, které - jako už několikrát před tím - srovnává se socialismem a marxismem.
"Přístup environmentalistů k přírodě je obdobou marxistického přístupu k ekonomickým zákonitostem, protože i oni se snaží svobodnou spontaneitu vývoje světa (a lidstva) nahradit rádoby optimálním, centrálním či - jak je dnes módní říkat - globálním plánováním světového vývoje," tvrdí Klaus.
A dodává: "Jako ostatní utopie je i tato uskutečňovaná (nikoli uskutečnitelná!) pouze omezováním svobody a diktátem malé menšiny vyvolených drtivé většině lidí."
Do kategorie "zlých" environmentalistů řadí Klaus například ministra životního prostředí a předsedu Strany zelených Martina Bursíka, jehož názory v knize několikrát kritizuje.
Naopak - nálepku "hodného" antienvironmentalisty dostal ministr průmyslu Martin Říman (ODS).
Spor o Kjótský protokol
Klaus ve své knize "Modrá, nikoli zelená planeta" ostře kritizuje Kjótský protokol, jehož smyslem je omezování produkce skleníkových plynů. Mezinárodní dohodu označuje jako "evidentně fatální omyl".
Mimo jiné proto, že si klade zbytečné cíle, neboť v debatách o klimaticých změnách je příliš mnoho nejistot a protože podvazuje ekonomický růst, který je jedinou zárukou zvládání všech budoucích, i ekologických nástrah.
Australský vědec Flannery v knize Měníme klima rovněž připouští kritiku Kjótského protokolu jako bezzubého tygra. "A je to bezesporu pravda, protože se klima mění takovou rychlostí, že původní cíl omezit emise oxidu uhličitého o 5,2 procent je téměř bezvýznamný," píše Flennery.
Zároveň připomíná, že jde o jedinou mezinárodní dohodu, která se změnou klimatu bojuje. "Ti, kdo naléhají na jeho zrušení, by nejdříve měli odpovědět na dvě otázky: Čím byste ho tedy nahradili? A jak zajistíte, aby s vaším alternativním řešením jednotlivé státy souhlasily?"
Zákaz nových uhelných elektráren
Podle Flanneryho je nutné přistoupit k radikálním řešením, aby se ekologická stabilita Země kvůli klimatickým změnám zcela nezhroutila.
"Nejdůležitější je zákaz výstavby nových nebo rozšiřování starých uhlených elektráren. To vyšle trhu silný signál o budoucím směru ve výrobě energie," píše Flannery, který vidí budoucnost v jaderné energetice a obnovitelných zdrojích energie, jako je vítr či slunce.
Důležitý je podle Flanneryho i přístup každého člověka, který může snižovat svou energetickou spotřebu, aniž by se výrazně omezoval. Například při výměně domácích spotřebičů si koupit ty úsporné, anebo více využívat hromadnou dopravu.
"A pokud vyměníme své terénní auto za středně velké vozidlo na hybridní pohon, snížíme své emise z dopravy o 70 procent jedním rázem," dodává Flannery.
Veřejná doprava není "socka"
K ekologicky šetrnému chování nabádá i Klaus, kterého například zarazilo, když při své návštěvě Japonska dostal k obědu k pití francouzskou vodu Evian, která "cestovala" přes půl světa.
"Zůstaňme u tisíců malých věcí. Zhasínejme zbytečně svítící žárovky. Přiměřeně si topme a ještě přiměřeněji si "chlaďme", protože leckdy stačí otevřít okno," píše Klaus.
"Nezahlcujme se zbytečnými "gadgets", tedy nenutnými, naši pozornost a soustředěnost spíše rozptylujícími spotřebiči. Nemějme největší možná auta. Neříkejme veřejné dopravě "socka", což mne osobně opravdu velmi uráží. Nemaximalizujme vlastnictví co největšího počtu věcí, pokud možno dovezených z co největší dálky," dodal Klaus.
