"Proklamovaným cílem přijatého zákona je zlepšení ekonomické situace nezaopatřených dětí ze sociálně nejslabších neúplných rodin, kde jeden z rodičů dlouhodobě neplatí výživné. Řešení, které zákon nabízí, řešením tohoto problému není," soudí prezident.
Sněmovnou schválený zákon už dříve odmítli senátoři a poslali ho poslancům zpět. Na poslední sněmovní schůzi zákon znovu prošel.
Zákon o náhradním výživném, který předložila poslankyně Anna Čurdová (ČSSD), navrhuje, aby stát začal platit neúplné rodině za dlužníka už po dvou měsících, kdy do rodinného rozpočtu alimenty nedorazí.
Pak by měl stát po neplatiči peníze zpětně vymáhat. Politička věří, že bude alespoň částečně úspěšný. Levicově orientovaná sněmovna souhlasila. Senátoři normu odmítli s tím, že za nezodpovědného rodiče by neměli alimenty platit všichni daňoví poplatníci.
Stát jako Velký bratr
V Senátu pro přijetí předlohy hlasovalo pouze 18 politiků, pro zamítnutí pak 38 z 60 senátorů. Jaké byly jejich důvody?
"Rodina je závislost i odpovědnost. Situace by se neměla řešit paušálně, ale individuálně. Stát by neměl hrát roli Velkého bratra, který za nás všechny problémy vyřeší a pofouká bolístky. Je to nebezpečné pro demokracii, budujeme komunismus zadními vrátky," varoval senátor Martin Mejstřík (Praha).
"Stát hodí vymáhání na obce, a když něco vymohou, odvedou to státu. Je jasné, že nebudou aktivní. Když už i socialistická vláda zákon odmítla jako špatný, asi na tom něco bude," řekl senátor Jaroslav Kubera (Teplice).
"Zákon snižuje zodpovědnost rodiče za svoje závazky, které vztahem přijal," míní senátorka Ludmila Müllerová (Ústí n. O.).
"Je to problém, který ale tento zákon nevyřeší. Stát je někde abnormálně štědrý a jinde se matky dostávají do těžké situace," řekl Jiří Žák (Bruntál).
Slovácí zákon mají
Autorka zákona Anna Čurdová (ČSSD) uvedla, že stát si mohl vybrat ze dvou systémů, které nyní fungují v zemích EU. Druhou možností bylo vytvořit fond při ministerstvu spravedlnosti, ze kterého by se stejně jako v případě obětí trestných činů chybějící alimenty dětem vyplácely. "To ale u nás nyní není možné," řekla.
Na Slovensku platí speciální zákon o náhradním výživném, který umožňuje vyplácet rodičům, jejichž partner neplatí alimenty, peníze od státu. Ten pak od neplatičů vymáhá částku navýšenou o pětadvacet procent.
Na náhradním výživném mohou lidé získat nejvíce asi dva a půl tisíce slovenských korun, tedy maximálně 1,2 násobek životního minima.
Zákon platí od ledna minulého roku. O vyplacení požádalo několik tisíc lidí, jenom za období leden 2005 až květen 2005 to bylo přes 4 tisíce lidí. Vyplácení ale stát přiznal jen stovkám lidí, protože jsou pro ně přísné podmínky.
Žadatel totiž musí mít kopii o rozhodnutí soudu o výšce výživného a také potvrzení o tom, že se žadatel 3 měsíce neúspěšně domáhá placení výživného exekucí. Musí také přinést potvrzení, že děti řádně chodí do školy.
Úspěšnost vymáhání peněz odhadují úřady na asi 15 procent, letos to má být 20 procent.
