"Jeví se jako nezbytné hledat možnosti omezení výdajů ze státního rozpočtu a současně vyjádřit solidaritu všem negativně dotčeným osobám, a to i ze strany představitelů státu, jakožto osob, na jejichž příjmy nemá současná pandemie bezprostřední negativní dopad. V krizi, která nás čeká, by měli jít poslanci příkladem," zní hlavní pasáž Klausova návrhu, který sepsal 6. dubna.
Údajnou potřebu předlohy opírá o drastický ekonomický útlum, jenž vyvolalo šíření nemoci covid-19. Řada podniků musela omezit provoz, živnostníci počítají ztráty a o příjmy přicházejí i zaměstnanci. Klaus také poukazuje na to, že vláda kvůli tomu razantně zvedá výdaje, nyní počítá se schodkem 300 miliard korun. Proto je podle něj na místě, aby poslanci v takové chvíli vyjádřili solidaritu.
Než jeho návrh zamíří na stůl vlády Andreje Babiše, stanovisko k němu připojila vybraná ministerstva. Klausova novela u nich tvrdě narazila. "Z důvodu vyjádření solidarity představitelů státní moci v souvislosti s výskytem pandemie viru covid-19 a hledání možností úspor (…) ze státního rozpočtu mohu doporučit snížení platu poslance ve druhém pololetí roku 2020, nikoliv však jeho plné odejmutí," napsala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Základní příjem poslance podléhá zákonu o platu představitelů státní moci, jeho výše činí 2,5násobek mzdy v nepodnikové sféře. Pro tento rok činí 84 tisíc korun. Dalších zhruba 60 tisíc inkasuje poslanec na náhradách kryjících náklady na dopravu, reprezentaci či ubytování. Ačkoliv svůj návrh Klaus výpočtem možných úspor nedoprovodil, erární kasa by jím mohla ušetřit odhadem sto milionů korun.
Ohrožení plynulosti přijímání zákonů
Vedle financí vyslovila nesouhlas s novelou i ministerstva práce a sociálních věcí a spravedlnosti. Oba resorty vnímají plat poslance jako základní podmínku, aby mohl zákonodárce plnohodnotně vykonávat svou funkci. Neobstál ani Klausův argument z předlohy, že ve stávajícím režimu postačí jedno zasedání sněmovny za měsíc. Odvolává se na to, že v březnu se zákonodárci dolní komory sešli na plénu kvůli šíření koronaviru jen jednou.
"Soustředění veškerých činností Poslanecké sněmovny do jednoho dne v měsíci přitom lze považovat za neuskutečnitelné bez toho, aby tak byla ohrožena přiměřená rychlost a plynulost legislativního procesu," uvedlo ve svém stanovisku ministerstvo spravedlnosti. Resort také připomíná, že práce poslance nespočívá jen v účasti na zasedání pléna. Zákonodárci projednávají legislativu v řadě výborů.
Plat veřejných činitelů
Plat poslanců se řídí zákonem zákonem č. 236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.
Zákon upravuje také příjem senátorů, ministrů, prezidenta republiky, šéfa a členů vedení NKÚ či soudců.
Klíčový pro výší platu všech zákonem dotčených činitelů je třetí odstavec § 3 zákona: "Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,5násobek a pro soudce 3násobek průměrné nominální měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením."
Klaus v návrhu nevysvětluje, proč by měli poslanci přijít o plat zrovna od července. Podle ministerstva práce a sociálních věcí je však tento termín v rozporu s tím, kolik úkolů může poslance čekat. "Po bezprostředním pominutí aktuální epidemie bude nezbytné přijímat větší množství zákonů za účelem řešení jejích následků. Toto období zvýšené činnosti komor pravděpodobně připadne na kalendářní měsíce, v nichž by (…) poslancům neměl náležet plat."
Náhrady poslancům postačí
Resort ministryně Jany Maláčové (ČSSD) rovněž zpochybňuje, proč by měli jít v současné krizi příkladem zrovna poslanci tím, že se připraví o příjem. Podle ministerstva jsou jiné způsoby, jak vyjádřit solidaritu. "Pro vytvoření žádoucích příkladů chování by byla vhodnější individuální dobročinná činnost nebo příspěvky na pomoc potřebným skupinám spoluobčanů," píše resort.
Ministerstvo vnitra coby poslední dotčený resort jako jediné návrh výslovně neodmítlo, považuje ho za téma k politickému uvážení. Zachovalo neutrální postoj, ačkoliv názor projevilo. "Obecně platí, že poslanecký plat, resp. plat senátora, je považován za jednu z důležitých záruk demokratického a profesionálního výkonu mandátu, proto nepovažujeme za příliš vhodné, aby došlo k jeho plnému odebrání, byť tedy pouze na ohraničený čas."
Bývalý člen ODS a předseda loni vzniklého hnutí Trikolóra návrh předložil sám, nikdo z jeho sněmovních kolegů k němu podpis nepřipojil. Klaus Aktuálně.cz řekl, že většina poslanců podle něj stejně plní mandát tak, že na plénu hlasuje podle pokynů svých předsedů. Na takový výkon jim údajně stačí poslanecké náhrady, z nichž mohou hradit dojíždění a s jejichž odebráním novela nepočítá.
"Druhý extrém je, že poslanci kolotají tři týdny ze čtyř po sněmovně a pak mají za volební období 9632 legislativních návrhů. Důsledkem jsou tuny legislativního balastu, čímž je náš právní řád přehlcen. Chci o tom otevřít diskusi. Jakož i o šetření státu v této těžké době," řekl Aktuálně.cz Klaus. Připomínkové řízení k jeho návrhu se završilo tento pátek, vláda by ho mohla projednat v příštích týdnech.
