S odvahou proti totalitě. Kdo může dostat Cenu Paměti národa

Obrazová sekce
14. 11. 2014 17:15
Udílení Cen Paměti národa proběhne 17. listopadu v Národním divadle. Dvacet nominovaných osobností z Česka, Německa, Polska, Maďarska a Slovenska spojuje odvaha postavit se komunistické totalitě.

Dvacet osobností nominovaných na letošní Ceny Paměti národa spojuje odvaha postavit se komunistické totalitě. Je mezi nimi Češka Dana Vargová, která protirežimní aktivity dokázala spojit s péčí o postiženého syna, polský disident Kornel Morawiecki, který se před policií šest let ukrýval v ilegalitě, či východoněmecký duchovní Rainer Eppelmann, jehož se tajná služba Stasi pokusila dvakrát zabít. Udělování cen pořádá organizace Post Bellum. 

Během večera vystoupí v Národním divadle mimo jiné slavný americký hudebník John Cale, člen legendárních Velvet Underground.  Vystoupí zde též slavný maďarský klávesista Gábor Presser (Omega) nebo jeden z nejznámějších světových muzikantů českého původu, kytarista Ivan Král. Zahraje také berlínská skupina Pankow, slovenský klávesista Marián Varga se zpěvačkou Janou Kirschner či skupina Pražský výběr ve své nejslavnější sestavě. 

Rainer Eppelmann (1943)

Foto: Robert-Havemann-Gesellschaft

„Vzdát se – to u mě nikdy nepřicházelo v úvahu,“ vzpomíná Rainer Eppelmann na svou roli v protikomunistické opozici. Vyrůstal ve východní části rozděleného Berlína.

V NDR nemohl odmaturovat, protože nebyl členem organizace mladých komunistů FDJ. V roce 1966 odmítl službu ve zbrani i vojenskou přísahu a byl odsouzen k osmi měsícům vězení. V roce 1975 byl vysvěcen na kněze. Až do roku 1989 pak působil ve východoberlínské farnosti Friedrichshain.

Staral se o nepřizpůsobivou mládež a pořádal legendární „bluesové mše“, na které jezdili lidé z celé NDR. Díky jeho spolupráci s neortodoxním komunistou Robertem Havemannem v roce 1982 vznikl tzv. Berlínský apel, vyzývající k odzbrojení na Východě i na Západě. Příslušníci ministerstva státní bezpečnosti se dvakrát pokusili Rainera Eppelmanna zavraždit. Ani jeden z pokusů se ale nezdařil.

V roce 1990 se zúčastnil rozhovorů u kulatého stolu a vykonával funkci ministra bez portfeje, resp. ministra obrany v posledních dvou východoněmeckých vládách. Po sjednocení Německa se stal poslancem Spolkového sněmu za Křesťansko-demokratickou stranu (CDU), v níž později působil čtyři roky i jako člen předsednictva. 

 

Právě se děje

Další zprávy