První Babišova vláda nezískala důvěru sněmovny, OLAF prohlásil Čapí hnízdo za podvod

Foto: ČTK

V prosinci 2017 jmenoval prezident Miloš Zeman poprvé premiérem Andreje Babiše. Vznikla menšinová vláda, která ale v lednu přes Zemanovu podporu nezískala důvěru sněmovny. Podpořilo ji všech 78 poslanců hnutí ANO, zbývající strany byly proti. Kabinet vládl v demisi. Sněmovna zároveň hlasovala o vydání Babiše a jeho pravé ruky, předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka, ke stíhání v kauze Farmy Čapí hnízdo. Zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) předtím Čapí hnízdo označila za podvod. Farma byla podle kontrolorů účelově vyvedena z Agrofertu, aby mohla získat dotaci. Žadatelé o dotaci se tím podle zprávy OLAF dopustili podvodu, porušili evropské i české zákony a dotace jim neměla být vyplacena.

Odkaz na článek

Kauza reklamy na Čapím hnízdě

Společnosti z holdingu Agrofert si v letech 2009 až 2013 na Čapím hnízdě objednaly reklamu za 300 milionů korun. Jen díky tomuto výdělku farma splatila obří úvěr za stavbu. Vyšetřovatelé dodnes prověřují, zda se tím firmy nemohly dopustit krácení daní. A zda reklama, kterou si objednávaly zčásti i v období, kdy farma ještě nebyla otevřená, nebyla fiktivní.

Odkaz na článek

Babiš byl agentem StB

Premiér v demisi Andrej Babiš po šesti letech prohrál spor se slovenským Ústavem paměti národa o to, jestli může být evidován ve svazcích StB. Ve spisech komunistické tajné policie Babišovo jméno mezi spolupracovníky figuruje. V jeho neprospěch rozhodl Krajský soud v Bratislavě, ke kterému se spor vrátil po rozhodnutí Ústavního soudu. Neurčil ale, na jakou instituci by se měl Babiš nově obrátit. Jeho podání odmítl Nejvyšší soud i Evropský soud pro lidská práva. V listopadu 2019 se Babiš znovu obrátil na slovenský Ústavní soud, který mu tentokrát dal zčásti za pravdu. Podle soudu bylo porušeno právo na spravedlivý proces, když se neurčilo, koho přesně má český premiér žalovat. Soud stále běží.

Druhá Babišova vláda získala důvěru za podpory komunistů

Druhou Babišovu vládu vytvořili zástupci ANO a ČSSD. Babiš zároveň podepsal dohodu o toleranci mezi ANO a KSČM, v níž se komunisté zavázali podpořit kabinet při hlasování o důvěře a nevyvolat hlasování o nedůvěře. Babiš poté v rozhovoru pro deník MF Dnes ze svého svěřenského fondu prohlásil, že „KSČM je demokratická strana“. Toleranci vládě komunisté vypověděli v dubnu 2021.

Andrej Babiš avizoval, že do kabinetu přivede zkušené manažery. Ve „vládě odborníků“ ale vydržela od jejího jmenování v červnu 2018 jen polovina ministrů. Posledním, kdo kabinet v květnu 2021 opustil, byl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Byl již dvanáctým členem vlády, který předčasně skončil.

Odkaz na článek

Opsané diplomové práce Taťány Malé

Experti upozornili, že nastupující ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) opisovala v diplomové práci, díky které získala právnický titul na Panevropské vysoké škole v Bratislavě.

Odkaz na článek

„Jsem na ni hrdá,“ komentovala svou akademickou práci Malá s tím, že možná jen někde zapomněla citovat zdroje. Babiš zaútočil na novináře a tvrdil, že jde o kampaň proti nové člence vlády. Malá na sebe už v lednu upozornila výrokem, že soud by měl svůj verdikt nad Babišem v kauze Čapí hnízdo o čtyři roky odložit.

Po čtyřech dnech přibylo další podezření z plagiátorství, tentokrát ve druhé diplomové práci Malé, a to na téma „Mikroklimatické podmínky v chovu králíků“. Tu obhajovala v roce 2005 na brněnské Mendelově univerzitě a získala díky ní titul Ing. Pouze jedna třetina teoretické části práce je její původní. Zbytek podle analytika VŠE opsala z cizí diplomové práce z roku 2003. Část členů Legislativní rady vlády v reakci na zjištění začala zvažovat rezignaci.

Odkaz na článek

Malá nakonec po 13 dnech v křesle ministryně spravedlnosti skončila. Stalo se tak tři hodiny poté, co na tiskové konferenci uvedla, že funkci nesloží. Jako ministryně byla ve funkci druhý nejkratší čas v historii. Nahradil ji Jan Kněžínek (za ANO).

Opsaná bakalářská práce Petra Krčála

Problémy se ukázaly i v bakalářské práci, kterou nový ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál (ČSSD) odevzdal v roce 2006 na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. V práci je mnoho stránek stejného textu, který už dříve napsal jiný autor. V některých kapitolách jsou celé strany zcela zkopírované z jiné bakalářské práce. Krčál se hájil, že jeho vedoucí práci "Mládež a volný čas" považuje za výbornou. O den později podal rezignaci, údajně proto, aby nebyl zátěží pro ČSSD. Na jeho místo nastoupila Jana Maláčová (ČSSD).

Odkaz na článek

Kauza Babišova syna na Krymu a Čapí hnízdo

Premiérův syn Andrej Babiš mladší novinářům ve Švýcarsku vylíčil, že ho manžel jeho ošetřující lékařky Dity Protopopové, jeho tehdejší pečovatel Petr Protopopov, nedobrovolně odvezl Krym, v té době již anektovaný Ruskem. „Zneužil toho, že můj otec chtěl, abych zmizel. Kvůli stíhání Čapího hnízda,“ popsal. Premiér to odmítl s tím, že jeho syn trpí psychickou chorobou.

Odkaz na článek

V únoru 2021 vyšetřování údajného únosu policie odložila. Tvrzení Babiše mladšího o únosu vyhodnotila jako nevěrohodné.

Odkaz na článek

Vyslechnout Babiše mladšího se tehdy ale detektivům nepodařilo. Požádali o to švýcarské úřady, Babiš mladší s nimi ale nespolupracoval. Jinou možnost, jak výpověď pro účely trestního řízení zajistit, vyšetřovatelé podle svého vyjádření neměli. Až v roce 2021 začal premiérův syn komunikovat s médii, přijel do Česka a nechal se v případu vyslechnout.

První hlasování o nedůvěře vládě

Kvůli kauze Čapí hnízdo, s níž souvisí údajný únos Andreje Babiše mladšího na Krym, vyvolalo šest opozičních stran hlasování o nedůvěře vládě. Ke schválení byla potřeba nadpoloviční většina z celkového počtu 200 poslanců. Sněmovna nedůvěru vládě nevyslovila, pro bylo 92 poslanců, 90 poslanců bylo proti. Poslanci koaliční ČSSD při hlasování opustili sál, a tím vládu podrželi.

S titulem ze Sládkovičova do Legislativní rady vlády

Největší české právnické kapacity protestovaly, aby vláda na návrh Jana Hamáčka (ČSSD) jmenovala do legislativní rady Michala Haška (ČSSD). Ten získal titul JUDr. na slovenské soukromé škole ve Sládkovičově s prací, která by podle expertů neobstála v Česku ani jako středoškolská seminárka. Ministři nakonec couvli. Hašek ale zasedl v legislativní radě ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD), oba zároveň pracují jako poradci prezidenta Miloše Zemana.

Odkaz na článek

Babiš dostal pokutu 200 tisíc za ovládání médií, úřad Jermanové rozhodnutí zrušil

Premiér Andrej Babiš podle úředníků z Městského úřadu Černošice porušil zákon o střetu zájmů, kvůli vlastnictví mediálních domů Londa a Mafra. Úřad došel k závěru, že je Babiš přes svěřenské fondy nadále ovládá, což nesmí. Vyměřil mu pokutu 200 tisíc korun. Babiš se proti rozhodnutí odvolal a případ se přesunul na Středočeský kraj. Ten v té době vedla hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO. Kraj uvedl, že se přestupek nestal.

Stoka: Policejní razie u Faltýnka a na antimonopolním úřadě

Národní centrála proti organizovanému zločinu spustila obří akci proti korupci, která později vešla ve známost jako kauza Stoka. Zasahovala ve firmě Kapsch, na radnici Brna-střed, v Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže či u šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka. Toho policisté podezřívají, že se společně s tehdejším šéfem antimonopolního úřadu Petrem Rafajem pokusil zmanipulovat miliardový tendr na dálniční mýto. Faltýnek vinu odmítá.

„Protože jsem měl v hnutí ANO na starosti i oblast dopravy, začal jsem ten problém řešit, samozřejmě s kolegy z ministerstva dopravy,“ prohlašoval Faltýnek později ve sněmovně. Od ministerstva dopravy ale žádný takový mandát neměl. U Rafaje, se kterým se Faltýnek scházel, policisté našli dva miliony korun v obálkách za nábytkem.

Podle policejních odposlechů Faltýnek říkal Rafajovi, který měl hlídat regulérnost veřejných zakázek, jak má tendr na mýto posoudit. O zakázku se tehdy přetahovala firma Kapsch se společností CzechToll ze skupiny PPF Petra Kellnera.

„Faltýnek řekl Rafajovi mimo jiné to, že je potřeba udělat to, co chce společnost Kapsch,“ shrnuli detektivové obsah jejich hovoru.

Odkaz na článek

Policie nakonec kauzu po třech letech od zásahu odložila. Nezískala dostatek důkazů, že se muži dopustili trestného činu. Kvůli jejich potavení je nezvládla ani odposlouchávat.

Odkaz na článek

Stoka: Zadržení vlivného politika ANO Jiřího Švachuly

Souběžně se březnu 2019 v Brně odehrála ještě jedna policejní razie, zaměřená na radnici největší městské části Brno-střed a tehdejšího vlivného politika ANO a místostarostu Jiřího Švachulu. Jde o rodinného přítele rodiny Faltýnků. Policisté šli po tom, co později olomoucké vrchní státní zastupitelství shrnulo jako „nepředstavitelný rozsah úplatkářské činnosti“. Na úplatcích si Švachula podle policie přišel minimálně na 47 milionů korun. Švachula, který strávil 20 měsíců ve vazbě, vinu popírá dodnes. Část ostatních obviněných se ale k účasti v korupčním systému přiznala.

Odkaz na článek

Andrej Babiš tvrdil, že neví, kdo Švachulu do ANO přivedl. Byla to jeho pravá ruka – Jaroslav Faltýnek.

Odkaz na článek

Soud se Švachulou, dalšími deseti lidmi a dvěma firmami dosud neskončil. Rozsudek padne po sněmovních volbách. Policie mezitím zkoumá další větve případu a stíhá desítky dalších lidí. Z korupce podezřívá i šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka a jeho syna Jiřího, zajímá se o nynější Správu železnic (tehdy SŽDC), Fakultní nemocnici Brno, radnici Prahy 4 i antimonopolní úřad.

Odkaz na článek

Vila Faltýnka mladšího od stíhaného ze Stoky

Syn šéfa poslaneckého klubu hnutí ANO Jiří Faltýnek levně koupil luxusní vilu od podnikatele zadrženého při velké razii ohledně manipulace zakázek v Brně. V době, kdy zároveň seděl ve vedení městské firmy Teplárny Brno, která stejnému podnikateli zadala zakázky za stamiliony.

Odkaz na článek

Končí ministryně průmyslu Marta Nováková

Premiér Andrej Babiš informoval o odvolání ministryně průmyslu Marty Novákové, nahradil ji Karel Havlíček (oba za ANO). Nováková například v únoru 2019 tvrdila, že za drahá mobilní data si Češi mohou sami, protože je málo používají a mobilní operátoři proto nemohou zlevnit. „Výrokům paní ministryně nerozumím a nesouhlasím s nimi,“ reagoval Babiš, který dříve sliboval, že zajistí zlevnění tarifů. Na březnovém setkání zahraničních investorů se zástupci českého ministerstva průmyslu musel jednání opustit zástupce Tchaj-wanu. Stalo se tak po žádosti čínského velvyslance a na pokyn ministryně Novákové. Opozice kvůli tomu žádala její odvolání.

Policie navrhla v kauze Čapí hnízdo obžalovat premiéra

Policie ukončila vyšetřování kauzy padesátimilionové dotace na stavbu Farmy Čapí hnízdo a navrhla obžalovat premiéra Andreje Babiše a další aktéry včetně jeho ženy. Babišovi hrozí deset let vězení. Podle premiéra návrh na obžalobu potvrzuje, že kauza Čapí hnízdo je politická. Navzdory kauze zůstává koaliční ČSSD ve vládě a chce čekat, jak rozhodne státní zástupce, ke kterému spis putoval. Kauza dosud není uzavřena, v září 2021 policie už potřetí navrhla Babiše obžalovat.

Odkaz na článek

Demise ministra spravedlnosti a statisícové protesty

Foto: Aktuálně.cz

Den poté, co policie navrhla obžalovat Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo, oznámil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) svou demisi. Nástupkyní se stala Marie Benešová (za ANO), poradkyně prezidenta Miloše Zemana. Tento krok vyvolal odpor části veřejnosti a stal se, spolu s obavami o zachování nezávislé justice, podnětem k zahájení demonstrací organizovaných sdružením Milion chvilek pro demokracii. Lidé se opakovaně scházeli k až statisícovým protestům proti Babišově vládě.

Krize na ministerstvu kultury

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) vyvolal pobouření části odborné veřejnosti, když odvolal generálního ředitele Národní galerie Jiřího Fajta. Podle opozice se tím snažil zavděčit prezidentu Miloši Zemanovi. Když po tlaku předsedy ČSSD Jana Hamáčka podal Staněk demisi, Zeman ji nepřijal. Odmítl i Hamáčkova dalšího kandidáta na ministra kultury Michala Šmardu (ČSSD). Hamáček premiéra Babiše neúspěšně žádal, aby na prezidenta podal kompetenční žalobu za porušování ústavy. Nakonec ale ustoupil a na ministra navrhl Lubomíra Zaorálka (ČSSD), kterého Zeman jmenoval. Těsně před svým odchodem z funkce rozhodl Staněk o zrušení památkové ochrany Hadích lázní v Teplicích. Navzdory památkářům i rozkladové komisi. Vyšel tak vstříc majiteli lázní Jaroslavu Třešňákovi. Ten patřil mezi největší sponzory Zemanovy prezidentské kampaně.

Odkaz na článek

Kontakty ministra zdravotnictví s obviněným lobbistou

Ukázalo se, že ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v minulosti přes lobbistu Tomáše Horáčka zjišťoval, kolik bere manželka koaličního partnera nebo jak hospodaří Česká televize. Vojtěch byl v té době tajemníkem na ministerstvu financí, lobbista za něj podle svých slov poslal stovku žádostí o informace na různé úřady a instituce. Později Vojtěch mluvil o tomto podnikateli jako o nedůvěryhodném člověku s vazbami na mafii. Horáčka dodnes stíhá policie za stamilionové manipulace se zdravotnickými zakázkami.

Odkaz na článek

Druhé hlasování o nedůvěře vládě kvůli střetu zájmů Andreje Babiše

Přesně rok po svém jmenování koaliční vláda „ustála“ ve sněmovně druhé hlasování o nedůvěře. Opoziční strany hlasování vyvolaly kvůli předběžnému návrhu auditní zprávy Evropské komise, která upozornila na střet zájmů premiéra Andreje Babiše, a statisícovým demonstracím proti vládě. Svrhnout vládu se však nepodařilo. Kabinet podpořili všichni přítomní poslanci ANO a ČSSD a nepřímo také komunisté, kteří se hlasování zdrželi.

„Babiš se zpronevěřil nezávislému a objektivnímu výkonu svých funkcí (premiér, ministr financí, předseda Rady pro evropské strukturální a investiční fondy a vicepremiér pro ekonomiku) vzhledem k tomu, že se podílel na rozhodnutích, která se týkala skupiny Agrofert,“ konstatovala mimo jiné komise.

Městské státní zastupitelství zastavilo stíhání premiéra za Čapí hnízdo

Městské státní zastupitelství v Praze zastavilo stíhání premiéra Andreje Babiše a dalších obviněných v kauze Čapí hnízdo. Vedoucí úřadu Martin Erazím se ztotožnil s názory dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha. Kauza tím ale neskončila, na tahu bylo Nejvyšší státní zastupitelství.

Miloš Zeman v televizi Barrandov řekl, že v případě obnovení stíhání využije svých prezidentských pravomocí a zastaví ho. Politici z opozice i z koaliční ČSSD Zemanovo prohlášení ostře kritizovali.

Šéf komise ČSSD pro obranu na výplatní listině čínské ambasády

Výzkumníci Univerzity Karlovy, kteří si nechali vyplatit více než 1,2 milionu korun od čínské ambasády, získali desítky milionů i od českého ministerstva vnitra vedeného ČSSD. Čtyřmilionový grant například dostali na to, aby vymysleli, jak české výzkumné instituce ochránit před pronikáním zahraničních mocností. Nyní už bývalý šéf výzkumného střediska Miloš Balabán s bezpečností radí také ministrům či ČSSD. Dodnes je šéfem komise ČSSD pro obranu. I přes opakovaná varování tajných služeb před čínským vlivem v Česku.

Odkaz na článek

Poté, co Miloš Balabán musel odejít z Univerzity Karlovy, zaštítili ministr kultury Lubomír Zaorálek i tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (oba ČSSD) jeho bezpečnostní konferenci.

Odkaz na článek

Nejvyšší žalobce obnovil stíhání premiéra za Čapí hnízdo

Kauza Čapí hnízdo premiéra Andreje Babiše neskončila ani po čtyřech letech od chvíle, kdy anonymní pisatel podal první trestní oznámení. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman odmítl rozhodnutí dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha a případ znovu otevřel. Premiérovi tak opět hrozí, že se bude muset před soudem zpovídat z obžaloby z dotačního podvodu. Podle Zemana bylo Šarochovo rozhodnutí nezákonné a předčasné.

„Šlo o nesprávné hodnocení důkazů, otázky propojenosti podniků, neúplné vyhodnocení evropské legislativy a navazující judikatury i hodnocení subjektivní stránky. To znamená míry zavinění některých obviněných,“ řekl Zeman. Potvrdil ale, že dále stíhaná už nebude manželka premiéra ani jeho děti, o nichž Babiš tvrdí, že akcie držely.

Odkaz na článek

Konec ministra dopravy a dvojministr Havlíček

Andrej Babiš odvolal ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO). Stalo se tak poté, co vypsal sporný tendr na elektronické dálniční známky. Zakázku získala bez soutěže společnost Asseco Central Europe. „Mně se ta zakázka hrubě nelíbí. Vyzval jsem kolegy, aby udělali všechno pro to, aby zakázka byla zrušena,“ prohlásil Babiš. Nového ministra dopravy už nehledal. Řízením ministerstva pověřil ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO). Ten oba resorty spravuje dodnes.

Kremlík si krátce před tím, než opustil ministerský post, pořídil byt v lukrativní části Prahy. Zaplatil za něj přes 14 milionů korun. Zhruba polovinu zaplatil ze svého, na zbytek si vzal hypotéku. Právník a kariérní úředník Kremlík musí vedle toho splácet další dvě starší hypotéky. Kremlík nedokázal vysvětlit, kde peníze vzal. Nejdříve tvrdil, že mu 8,6 milionu půjčili rodiče (původní profesí dělník a knihovnice), pak ukázal na advokáta.

Odkaz na článek

Kolaps tendru, který měl dle Babiše zlevnit Čechům data

Vláda v lednu 2020 odvolala šéfa Českého telekomunikačního úřadu Jaromíra Nováka. Ten předtím sám rezignoval kvůli snaze ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) změnit podmínky aukce kmitočtů pro mobilní sítě 5G. Andrej Babiš sliboval, že cílem aukce je přilákat čtvrtého operátora a tím i snížit ceny.

Po Jaromíru Novákovi do funkce nastoupila právnička Hana Továrková. Pravidla aukce přenastavila, čtvrtý operátor z ní ale nevzešel. Ceny mobilních dat v Česku zůstávají jedny z nejvyšších v Evropě. Z aukce profituje i firma, pro kterou Továrková dříve pracovala.

Někdejší šéf jihomoravské ODS Jiří Hos, obžalovaný za manipulace zakázek v kauze Stoka, tvrdí, že ho jeho někdejší dlouholetá právnička Továrková připravila o cenné akcie jeho firem. Ta to odmítá. Hos na ni kvůli sporu o majetek podal trestní oznámení. Továrková také podle svědkyně ovládala firmu, ve které skončily desítky milionů od společnosti ČEZ za vyrovnání pro akcionáře. Také oni Továrkovou viní, že je připravila o peníze. I toto obvinění šéfka úřadu odmítá.

Odkaz na článek

Expolitik ANO obžalovaný z manipulace zakázek dle policie ovládal antimonopolní úřad

Foto: ČTK

Z manipulace zakázek městské části Brno-střed byl obžalován dnes už bývalý vlivný politik ANO Jiří Švachula. Podle policie měl značný vliv i na antimonopolní úřad. Tedy instituci, která posuzuje miliardové veřejné tendry. Detektivové podezřívají z korupce téměř celé nejvyšší vedení úřadu. Zprávami mezi Švachulou a manažery dokládají, že tento muž vedení úkoloval. Ten to dlouhodobě odmítá.

Odkaz na článek

Premiér Andrej Babiš ale přesto odmítal navrhnout prezidentu Zemanovi odvolání předsedy antimonopolního úřadu Petra Rafaje. Jeho zastáncem byl právě Zeman. Rafaj složil funkci až k 1. prosinci 2020. Po dalších odhaleních týkajících se bytů za miliony napsaných na jeho rodinu či podezřelých zakázek zadávaných jeho úřadem, který má na regulérnost tendrů dohlížet.

Odkaz na článek

Babiš slíbil, že na nástupce Petra Rafaje vypíše výběrové řízení a bude iniciovat reformu úřadu, která by měla snížit pravomoce předsedy a tím i korupční rizika. Ve výběrové komisi však nezasedli experti, ale ministerští úředníci. Uchazeče ani jejich životopisy nezákonně nezveřejnili. A podle dosud nejasných kritérií vybrali Petra Mlsnu, kterého jako favorita ještě před vypsáním tendru označil prezident Miloš Zeman. Mlsna větší reformu úřadu odmítá.

Odkaz na článek

Policie podezřívá z milionové korupce Faltýnka a jeho syna

Policisté prověřují ovlivňování tendrů v brněnských městských firmách v době, kdy městu vládlo hnutí ANO. Podezřelý je i Jiří Faltýnek, syn šéfa poslanců ANO. Část skupiny, jejíž někteří členové už jsou stíháni kvůli zakázkám pro městskou část Brno-střed, přivedl do ANO Faltýnek starší. Podle policejní interpretace odposlechy zachytily, jak muži řeší odvádění údajných „desátků“ z veřejných zakázek právě Faltýnkům. Ti jakékoliv pochybení odmítají.

Odkaz na článek

Miliardové nákupy roušek z Číny a od pochybných schránkových firem

Ve světě se zdramatizovala pandemie nemoci covid-19. Ač ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) už od ledna ujišťoval, že roušek je v Česku dostatek, pandemie zastihla stát nepřipravený. V mimořádném stavu pak utrácel miliardy korun za ochranné pomůcky od dodavatelů narychlo vybraných bez výběrového řízení. Co, kde a za kolik ministerstvo vnitra nakoupí, určoval šéf Česko-čínské komory Jaroslav Tvrdík, kterého tím pověřil šéf resortu Jan Hamáček (ČSSD). Předcházela tomu Tvrdíkova návštěva Číny s kancléřem prezidenta Vratislavem Mynářem a jeho poradcem Martinem Nejedlým.

Odkaz na článek

Zatímco zásilky z Číny ministři vítali na letišti, čeští výrobci ochranných pomůcek si stěžovali, že je vláda ignorovala. Další materiál nakupovalo ministerstvo zdravotnictví Adama Vojtěcha často od takzvaných schránkových firem, tedy společností, které mají sídlo nahlášeno na místě, kde ve skutečnosti vůbec nesídlí a nejsou fyzicky k dohledání.

Odkaz na článek

Čínské respirátory, které nesplňovaly evropské normy a na ochranu proti koronaviru nebyly testované, vláda svými nařízeními legalizovala i v dalších měsících. Přes opakovaná varování expertů, i když už byl na trhu dostatek funkčních ochranných pomůcek.

Odkaz na článek

V lednu 2021 oznámil Nejvyšší kontrolní úřad výsledky kontrol nákupů. Za prvních osm měsíců roku 2020 zaplatil stát za ochranné a zdravotnické prostředky 8,5 miliardy korun, včetně dopravy a služeb. Úřad konstatoval, že ministerstvo zdravotnictví podcenilo přípravu na pandemii, například pandemický plán aktualizovalo naposledy v roce 2011. Podle úřadu ministerstvo pozdě reagovalo na nedostatek ochranných pomůcek ve zdravotnických zařízeních, nákupy provázel chaos. Byl daný i tím, že na ministerstvech zdravotnictví a vnitra existovaly nákupní týmy, které nespolupracovaly. V řadě případů se ceny pomůcek lišily v řádu stovek korun za kus, například u respirátorů. Úřad také zkoumal na vzorku 28,3 milionu kusů, zda respirátory vyhověly testům ochrany. Zjistil, že 13,3 milionu testům napoprvé nevyhovělo. Lékaři tak často nosili respirátory, které je nechránily.

Odkaz na článek

Stamiliony od státních drah pro vydavatelství premiéra

Státní dopravce České dráhy utratil od roku 2015 celkem 112 272 840 korun za reklamu, marketing a propagaci u mediální skupiny Mafra. Ta patří do holdingu Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. Ve srovnání s ostatními mediálními domy jde o rekordní sumu, kterou navíc vydavatelství z velké části obdrželo bez výběrového řízení.

Odkaz na článek

Lipovská v radě ČT. Skončila po roce skandálů

Foto: DVTV

Vládní koalice ANO a ČSSD protlačila ve sněmovně do Rady České televize ekonomku Hanu Lipovskou, novináře Pavla Matochu a moderátora Lubomíra Veselého, známého pod jménem Luboš Xaver Veselý. Lipovská, kterou navrhla Česká biskupská konference, předtím veřejně zpochybňovala smysl existence veřejnoprávních médií. Matocha některé nejznámější novinářské tváře Kavčích hor označil za „kvazinovináře“. Veselý čelil kritice za nekonfliktní rozhovory s politiky včetně prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše (ANO).

„Část poslanců se dlouhodobě netají tím, že jí vyhovuje stav, kdy se tlak na Českou televizi a její nezávislost stupňuje, k čemuž má možná směřovat i personální obměna Rady ČT,“ okomentoval výsledek ředitel ČT Petr Dvořák.

Odkaz na článek

Lipovská rozpoutala několik skandálů. Počátkem letošního dubna obvinila ředitele ČT Dvořáka ze střetu zájmů kvůli tomu, že vlastní podíl ve společnosti Gopas, od které si televize objednala IT školení asi za 300 tisíc korun od roku 2017. Dvořák pochybení odmítl. Lipovská také na jednání rady dorazila s policejní ochranou. Obvinila Dvořáka, že ji ohrožuje na životě. Letos v červenci uvedla, že na Dvořáka podala trestní oznámení kvůli řešení pohledávky ČT v řádu desítek milionů korun vůči agentuře Médea. Policie věc odložila. Dvořák na Lipovskou také podal trestní oznámení. Lipovskou sněmovna v září za podpory ANO odvolala. Důvodem bylo podezření z porušení zákona o České televizi a ztráta nezávislosti, o níž zákon hovoří. Lipovská oznámila kandidaturu v říjnových sněmovních volbách za Volný blok.

Odkaz na článek

Místopředseda ANO Petr Vokřál odešel z ANO, Babiš zrušil brněnkou buňku

Tehdejší místopředseda ANO a kandidát na jihomoravského hejtmana Petr Vokřál nečekaně skončil v politice. Brněnský exprimátor podle svých slov nesouhlasí se směřováním ANO. Zároveň podle něj vedení hnutí nechce řešit napojení některých stranických buněk na podsvětí. V Brně se v tu chvíli řeší kauza Stoka, v níž z manipulace zakázek podezřívá policie i někdejšího regionálního politika a syna dvojky ANO Jiřího Faltýnka i jeho otce. Oba vinu odmítají.

Odkaz na článek

Předsednictvo hnutí ANO po 14 dnech od Vokřálova odchodu přijalo návrh na zrušení brněnské organizace a vytvoření nové. Babiš se k tomu podle svých slov odhodlal, neboť ve hnutí nechce lidi napojené na pochybné kauzy. Loni po razii policie na radnici městské části Brno-střed skončil kvůli podezření z korupce ve vazbě bývalý místostarosta Jiří Švachula. Se zanikající buňkou automaticky skončilo členství v ANO i synovi šéfa poslaneckého klubu ANO Jiřímu Faltýnkovi. Jaroslav Faltýnek si však vliv v ANO zachoval. Policie oba stále podezřívá z korupce v Brně.

Odkaz na článek

Na konci selhání vlády je 30 tisíc mrtvých na covid

V srpnu 2020 ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) nařídil nošení roušek ve vnitřních prostorech. Reagoval tím na prudce rostoucí počty nakažených koronavirem. Premiér Babiš vzápětí opatření zrušil a převzal za to politickou zodpovědnost. Zatímco první vlnu pandemie covidu-19 za cenu úplného lockdownu Česko přestálo, po sérii dalších rozhodnutí v následujících měsících zemřely v přeplněných nemocnicích v Česku tisíce lidí. Do krajských voleb na začátku října 2020 vláda nezavedla takřka žádná omezující opatření, odhodlala se k nim až po volbách. Podobně uvolnila opatření před Vánocemi. Lidé si tak mohli nakoupit dárky či posedět v restauracích. Křivka nakažených ale ještě rychleji vzrostla. Na covid od začátku pandemie v březnu 2020 dodnes v Česku dle oficiálních statistik zemřelo více než 30 tisíc lidí. V přepočtu na počet obyvatel je země sedmá nejhorší na světě. Letos v září epidemiolog a exministr zdrvotnictví Roman Prymula řekl, že na covid-19 nemuselo zemřít až patnáct tisíc lidí, kdyby byla přijata přísnější opatření proti šíření nákazy. Selhání vlády Aktuálně.cz přineslo v časové ose.

Odkaz na článek

Masivní otrava ryb v Bečvě

Foto: ČTK

Po úniku toxických látek do Bečvy v září 2020 uhynuly v řece desítky tun ryb. V podezření se ocitla firma Deza z holdingu Agrofert premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministr životního prostředí Richard Brabec z Babišova hnutí ANO tvrdil, že viník bude velmi rychle odhalen. Zároveň vyloučil, že by viníkem mohla být Deza. Vyšetřování se ale táhlo měsíce. V červnu 2021 policie obvinila firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm. Zhruba po roce vydala zprávu sněmovní vyšetřovací komise. Na místo ekologické katastrofy podle ní dorazilo málo pracovníků inspekce životního prostředí spadající pod Brabcovo ministerstvo. Vzorky se neodebíraly tam, kde do řeky vtékají odpadní vody Dezy. Policie dosud nevyslechla všechny svědky.

Odkaz na článek

Rezignoval ministr zdravotnictví Vojtěch, později se zase vrátil

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch rezignoval. V době, kdy v Česku opět začala výrazně růst čísla nakažených covidem a nemocnice se zaplňovaly lidmi. Vojtěcha nahradil epidemiolog a vojenský lékař Roman Prymula (za ANO). Do křesla se ale Vojtěch vrátil v květnu 2021, poté co odešel Prymula i jeho nástupce Petr Arenberger (za ANO).

Pád ministra Prymuly, který porušil vlastní opatření

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) porušil protiepidemická opatření, která sám zaváděl. Zatímco lidem doporučoval, aby kvůli koronaviru nevycházeli a zůstali doma, v noci 21. října se vydal do uzavřené restaurace na pražském Vyšehradě. Fotograf Prymulu zachytil, když z podniku vycházel bez roušky. V restauraci byl na schůzce se šéfem poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem. Co na místě řešili a proč se nesešli v budově ministerstva zdravotnictví, není dodnes jasné. Stejně jako jména dalších účastníků schůzek. Prymula nejprve připustil, že z funkce odejde, pokud si to budou lidé přát. Pak ale otočil a popíral, že by nějaká pravidla porušil. Premiér Babiš ho následně vyzval k rezignaci. V čele resortu Prymulu nahradil lékař Jan Blatný (za ANO).

„Na Vyšehradě jsem vystoupil v roušce a šel přes restaurační zařízení do soukromých prostor vyšehradské kapituly. Tam proběhlo jednání. V tomto slova smyslu nebylo nic porušeno, nejedná se o restauraci,“ zmínil Prymula sbor kněží náležejících k vyšehradské bazilice svatého Petra a Pavla. Ti jeho tvrzení následně vyvrátili s tím, že celý objekt je v pronájmu restaurace Rio’s Vyšehrad.

Pět miliard z Čepra pro Agrofert

Státní firma Čepro poslala za čtyři roky zhruba pět miliard korun firmám z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše, aniž by na zakázky vypsala veřejná výběrová řízení. Podle protikorupčních expertů nezákonně. Není tak možné nezávisle ověřit, za jakých okolností se k penězům dostaly firmy, z nichž těží rodina premiéra. Čepro se hájí, že podle analýz není veřejným podnikem a zákon se na něj nevztahuje.

Odkaz na článek

Kauza rychlotestů do škol za čtvrt miliardy

Z tendru na rychlotesty na koronavirus, klíčového k tomu, aby se děti mohly po lockdownu vrátit do školy, vyřadilo ministerstvo vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) společnost Chironax. Ta je slíbila dodat nejlevněji. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že kvůli tomu chce celou zakázku nechat zrušit. Chironax byl ještě chvíli předtím ovládaný lidmi napojenými na lobbistu Tomáše Horáčka, obžalovaného z manipulací zdravotnických zakázek. Podle ministerstva vnitra se firma zaštiťovala premiérem.

Odkaz na článek

Ministerstvo vnitra akceptovalo nabídku společnosti Tardigrad International Consulting. Firma od svého založení v roce 2016 nesplňuje zákonnou povinnost vkládat do obchodního rejstříku účetní závěrky a má základní kapitál tisíc korun. Její vlastnická struktura vedla do daňového ráje. Státu dodávala rychlotesty za čtvrt miliardy korun, i když před netransparentními firmami varovala ministerstvo vnitra BIS.

Odkaz na článek

Hamáčkovo milionové odškodnění pro ruské právníky

Na začátku pandemie covidu-19 policie ve skladu v Lovosicích zabavila statisíce roušek. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSSD) to prezentoval jako úspěšný zátah proti překupníkovi, který se v nouzovém stavu pokoušel šroubovat ceny. Jako odškodné pak ale nechal vyplatit 26 milionů. Firmě Rusů, kteří v Česku poskytují služby prominentům režimu Vladimira Putina. Původně roušky stály 300 tisíc.

Odkaz na článek

Havlíčkův pokus oslovit Rosatom v jaderném tendru

Foto: DVTV

Tajné služby dlouhodobě varují před tím, aby stát v tendru na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany oslovil ruskou společnost Rosatom. Za tu naopak lobbuje prezident Miloš Zeman. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v tichosti nařídil polostátní firmě ČEZ, aby Rosatom a další tři uchazeče oslovila a zaslala jim zadávací dokumentaci. Následně ale popřel, že by šlo o začátek tendru, a nazval to bezpečnostním posouzením. Tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) jeho krok označil za „zabití jaderné energetiky v Česku“.

Odkaz na článek

Proti změně podmínek výběru, o kterých nevěděl, protestoval i vládní jaderný zmocněnec Jaroslav Míl. Vláda ho následně odvolala.

Odkaz na článek

Zásah, který do jaderného tendru ministr Havlíček udělal, měl podle lobbisty Vítězslava Jonáše z Energetického Třebíčska posloužit k udržení Rosatomu ve hře. Uvedl to na zářijové debatě s politiky. Havlíček to odmítá.

Odkaz na článek

Vláda nakonec Rosatom vyloučila z tendru až po dubnovém odhalení, že výbuch v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014 způsobili agenti ruské tajné služby GRU. Zahynuli při něm dva lidé, vznikla miliardová škoda. Ministr Havlíček ale v září zaštítil Jaderné dny plzeňské univerzity, kde se prezentoval Rosatom a které moderoval bývalý poradce vyhozený kvůli práci pro Rusy. Mediálním partnerem byl server skrytě propojený s PR agenturou Rosatomu.

Odkaz na článek

Faltýnkův diář

Uniklé poznámky šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka odhalily jeho schůzky a lobbistické aktivity. Obsahují údaje o rozdělování veřejných zakázek, přidělování dotací a rozdávání pozic v městských firmách v Praze i na Moravě. Faltýnek řekl, že na své činnosti nevidí nic špatného a vyzval policii, aby vše prověřila.

„Já se potkávám se všemi a otevřeně to přiznávám,“ řekl na plénu sněmovny Jaroslav Faltýnek. „Potřebuji na to povolení premiéra?“ ptal se přítomných.

Odkaz na článek

Konec dalšího ministra zdravotnictví po nepřízni Zemana

Během koronavirové pandemie končí už třetí ministr zdravotnictví. Jana Blatného odvolal premiér Andrej Babiš poté, co jeho konec žádal prezident Miloš Zeman. Vinil jej z toho, že blokuje nasazení neschválené ruské vakcíny Sputnik v Česku. Blatného nahradil lékař Petr Arenberger.

„Jako důvod vidím politické rozhodnutí, na které má jistě premiér právo,“ oznámil Blatný na tiskové konferenci.

Konec ministra zahraničí Petříčka

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček nechává z postu ministra zahraničí odvolat svého spolustraníka Tomáše Petříčka. A to těsně po stranickém sjezdu, na kterém Petříčka porazil v boji o předsednictví strany. Petříčkův konec si dlouhodobě přál i prezident Miloš Zeman. Hamáček chtěl do funkce dosadit stávajícího ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), ten ale nabídku odmítl. Uvedl, že ministerstvo zahraničí je „vykuchané“ a silné kompetence přešly jinam. Narážel tak na evropskou politiku či vytvoření postu zmocněnce pro Rusko, jímž je šéf zahraničního odboru Hradu Rudolf Jindrák. Zahraniční věci dočasně převzal sám Hamáček, který tak řídil dvě ministerstva. Následně na post nastoupil dlouholetý Hamáčkův spolupracovník Jakub Kulhánek (ČSSD), který dříve pracoval mimo jiné pro čínskou firmu CEFC.

Odkaz na článek

Cesta Jana Hamáčka za Putinovými muži do Moskvy

Ministr vnitra a v tu dobu i zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) dostal informaci, že ruští agenti vyhodili v roce 2014 do povětří muniční sklad ve Vrběticích. Přesto naplánoval cestu do Ruska, kde chtěl jednat o dodávkách dosud neschválené vakcíny Sputnik, která dle kritiků slouží jako nástroj ruské propagandy. Hamáček to odmítl vysvětlit. K cestě nakonec nedošlo.

Odkaz na článek

Server Seznam Zprávy v květnu napsal, že Hamáček chtěl v Moskvě vyměnit utajení kauzy Vrbětice za milion dávek vakcíny Sputnik. Mimořádně se kvůli tomu sešla sněmovna, opozice vyzývala ministra k rezignaci. Kauzu dosud vyšetřuje policie. Hamáček trvá na tom, že útok ruských agentů nechtěl ututlat.

Odkaz na článek

Audit Evropské komise: Babiš je ve střetu zájmů

Premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů, neboť ovládá svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Konstatovala to závěrečná zpráva auditu Evropské komise, který souvisí s dotacemi pro firmy z holdingu Agrofert. I po vyjádření českých úřadů tak potvrdila dříve publikovaná zjištění. Dotace, které dostaly firmy z holdingu od 9. února 2017, jsou proto podle závěru auditorů neoprávněné. Babiš střet zájmů odmítá, s výsledkem auditu nesouhlasí také ministerstvo pro místní rozvoj vedené Klárou Dostálovou (za ANO).

„Je to účelový a zmanipulovaný audit uměle vyvolaný profesionálními udavači z řad Pirátů,“ uvedl Babiš k dokumentu.

Odkaz na článek

Hamáček udělal svým náměstkem Michala Haška

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) si na poslední měsíce před volbami vybral nového náměstka – někdejšího jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD), který je zároveň poradcem prezidenta Miloše Zemana. Hašek v minulosti čelil kritice za to, že kladl věnce s ruským motorkářským klubem Noční vlci označovaným za propagandisty režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Média odhalila i další Haškova pochybení - z veřejných peněz podle nich vyplácel svou milenku, limuzínu prohlásil za sanitku a nechal si na ni přidělat majáčky, využíval také neexistující mluvčí, za kterou se skrýval lobbista.

Odkaz na článek

Rezignoval šéf Národní sportovní agentury Hnilička

Předseda Národní sportovní agentury Milan Hnilička, do ledna poslanec ANO, rezignoval. Jako důvod uvedl velké pracovní vytížení. Rezignaci předcházela ministerská kontrola, která zjistila nesrovnalosti v hospodaření instituce. Její vznik protlačilo hnutí ANO s argumentem, že zprůhlední rozdělování miliard korun do českého sportu. Novým předsedou vláda jmenovala Filipa Neussera, bývalého místopředsedu Českého svazu pozemního hokeje.

Odkaz na článek

Vhled do živých kauz BIS pro muže Miloše Zemana

Foto: Aktuálně.cz

Těsně před volbami do sněmovny chtěli ministři vlády Andreje Babiše dosadit členy orgánu s pravomocí nahlížet do operací tajných služeb. Pět let budou neodvolatelní. Na seznamu byl i exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL), který slavil výročí ruské propagandistické televize Russia Today s Vladimirem Putinem. A také Václav Pelikán, šéf legislativy prezidenta Miloše Zemana, hlava státu přitom na BIS dlouhodobě útočí. Protlačit jména sněmovnou nakonec vláda nestihla.

Odkaz na článek

Majetkové kauzy ministra zdravotnictví Arenbergera

Po sérii kauz podal rezignaci ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Podle svých slov zažil „mediální lynč“ a manipulaci ze strany novinářů. Ministr ve svém majetkovém přiznání nepřiznal desítky nemovitostí, privatizoval za podezřelých okolností byt na Praze 1 či pronajímal sklad nemocnici, kterou sám řídil.

Odkaz na článek

Policie znovu navrhla obžalovat Babiše, Bradáčová později kárá státního zástupce

Vyšetřovatel Pavel Nevtípil navrhl státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi, aby Andreje Babiše opět obžaloval v kauze Čapí hnízdo. Šaroch ale v posledním možném termínu, na konci srpna, vrátil policistům kauzu k došetření. Mimo jiné žádal i vyslechnutí Andreje Babiše mladšího. Ten se do té doby hlásil o výpověď marně. Uvádí, že akcie Čapího hnízda na něj byly napsané jen fiktivně, a že tedy může svého otce usvědčit z podvodu.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch pochybil, když bezodkladně nereagoval na informace týkající se možného výslechu svědků v kauze Čapí hnízdo. Vznikly tak průtahy v trestním řízení. V září o tom informovala pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Odkaz na článek

Babiš zapsaný jako příjemce výhod z Agrofertu

Premiér Andrej Babiš je u Agrofertu a jeho dceřiných firem zapsaný jako koncový příjemce výhod. Od 1. června začal platit zákon, podle kterého se musí do evidence zapsat skuteční majitelé firem, mezi které premiér v případě Agrofertu patří. Opozice dokázala prosadit vyškrtnutí výjimky, která by Babiše takové povinnosti zbavovala. Firma nadále odmítá, že by byl premiér ve střetu zájmů.

Europarlament odsoudil střet zájmů českého premiéra

Evropský parlament jasnou většinou hlasů odsoudil střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Právně nezávaznou rezoluci, která vyzývá orgány Evropské unie i české úřady k ráznějšímu přístupu vůči dotacím pro Agrofert, podpořilo 505 europoslanců. Proti bylo 30 a hlasování se zdrželo 155. Babiš byl vlastníkem Agrofertu do roku 2017, kdy kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie do svěřenských fondů. Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO) spolu s dalšími poslanci zvolenými za Babišovo hnutí hlasovala proti. S deklarací nesouhlasil ani tucet poslanců strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána či pět členů nacionalistické frakce včetně poslance za českou SPD Hynka Blaška.

„Jsou tam lži a pomluvy ohledně České republiky a českého státu. Předpokládám, že to ministři nastudují a stejně jako minule budou reagovat,“ uvedl Babiš.

Šéf sněmovny Vondráček spolupracoval s odsouzenými lichváři

Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) a jeho společník z advokátní kanceláře Tomáš Opatrný, který je zároveň kroměřížským zastupitelem za ANO, poskytovali právní servis dvojici podvodníků. Odsouzené kroměřížské lichváře Miroslava Kolmana a Rudolfa Cieslu v mnoha případech zastupovali. Dvojice připravila podvodnými půjčkami řadu klientů o majetek. Podle několika svědectví byly vztahy mezi lichváři a jejich advokáty přátelské. Jako poslanec se Vondráček svým hlasem podílí na exekuční novele a insolvenčním zákonu. Dle jeho hlasování, které redakce zanalyzovala, se staví převážně na stranu věřitelů. Podle dluhových expertů Vondráček zašel za hranu etiky a svými službami napomáhal byznysu s chudobou. Politik to ale odmítá.

Odkaz na článek

Radní ČRo kopal za SPD, teď za hnutí kandiduje jako jednička v Praze

V říjnu 2020 do Rady Českého rozhlasu za přispění vládní koalice usedl Josef Nerušil, dosavadní blízký spolupracovník pražského arcibiskupa Dominika Duky. Přestože má být podle zákona nezávislý, v následujících měsících opakovaně na vedení veřejnoprávního média tlačil, aby do vysílání častěji zvalo představitele SPD. Nakonec oznámil kandidaturu jako jednička SPD v Praze. Radu nejprve opustit nechtěl, nakonec rezignoval.

Odkaz na článek

Babiš na nátlak Hradu nejmenoval Koudelku šéfem BIS

Vláda Andreje Babiše po tlaku prezidenta Miloše Zemana neprodloužila mandát řediteli kontrarozvědky BIS Michalu Koudelkovi. Babiš s rozhodnutím, zda mezinárodně oceňovanému muži přiřkne další pětileté funkční období, čekal do poslední chvíle, což vedlo k nejistotě u zahraničních spojenců. Nakonec vláda pověřila Koudelku jen do jmenování jeho nástupce novou vládou. Koudelka tak fakticky zastupuje sám sebe. Zeman Koudelkovi dlouhodobě vyčítá operace proti ruským zpravodajcům. Jejich vztahy jsou vyhrocené už od doby, co Koudelka odmítl potvrdit Zemanova slova, že se v Česku vyráběl jed novičok. Výrok českého prezidenta nahrával ruské propagandě, která tak chtěla zbavit administrativu Vladimíra Putina obvinění, že nechala otrávit dvojitého agenta Sergeje Skripala.

Odkaz na článek

„Proč jsi mi s tím Rusem ublížil?“ Babišův syn přerušil zahájení kampaně ANO

Andrej Babiš mladší nečekaně přišel na zahájení kampaně hnutí ANO v Ústeckém kraji. Přišel konfrontovat svého otce, premiéra Andreje Babiše, který zároveň slavil 67. narozeniny. Syn prohlašuje, že se z něj jeho otec snažil udělat psychicky nemocného člověka, aby nemohl vypovídat v kauze Čapí hnízdo. Tvrdí, že ho otec nechal odvézt na Ruskem obsazený Krym, aby byl mimo dosah policie a úřadů Evropské unie. Svému otci na akci oznámil, že se právě vrátil od psychologa, který mu řekl, že je zdravotně v pořádku. „Jak se cítíš, otče, když mě teď vidíš? Proč jsi mi ublížil?“ zeptal se ho ve slovenštině.

VZP chtěla před volbami rozesílat brožuru s Babišem

Navzdory nesouhlasu správní rady plánovala Všeobecná zdravotní pojišťovna rozeslat svým klientům před volbami brožuru, v níž se mimo jiné objevuje premiér Andrej Babiš (ANO). Vyšlo by jí to na 15 milionů korun. Mělo jít o součást kampaně proti onkologickým onemocněním.

Odkaz na článek

Babiš nakonec po kritice opozice uvedl, že nechá rozesílku až po volbách.

Babiš torpéduje boj proti dezinformacím

Tajné služby varují, že dezinformace mohou rozložit společnost. Odborníci z Centra proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra ve své zprávě uvedli, že Česko je proti dezinformacím bezbranné. Premiér Andrej Babiš ale projednání jejich zprávy na Bezpečnostní radě státu přerušil a tlačí na její přepracování. Experti doporučují, aby boj zastřešil jeho úřad. Dezinformace se přitom hojně objevují i v Babišově předvolební kampani.

Odkaz na článek

Babišovo bratření s Orbánem

Premiér Andej Babiš na závěr české kampaně k parlamentním volbám pozval na návštěvu Česka maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten je znám svými vazbami na Rusko a Čínu a naopak rezervovaným postojem k Evropské unii. Ta ho kritizuje například za omezování svobody médií a lidských práv. Ve své předvolební knize Babiš píše, jak spolu s Orbánem údajně zachránil Česko před kvótami na uprchlíky, což není pravda. Český premiér je podle maďarských médií nejdůležitější postavou maďarského agrobyznysu a rozhodnutím maďarské vlády například získal na rozvoj svého podnikání dotaci 120 milionů korun.

Odkaz na článek

Babiš na svém Twitteru propagoval rozhovor, který s Orbánem pořídil někdejší šéfredaktor Lidových novin István Léko. Lidové noviny patří do skupiny Mafra z premiérova svěřenského fondu. „V globální válce identit jsou všechny tři úrovně vlastní identity pod obrovským globálním mocenským tlakem dominantních západních politiků, korporátních gigantů, médií a světa celebrit. Útočí na rodinu, národ a křesťanskou kulturu. Lze bojovat proti takovému tlaku?“ začíná rozhovor Léko.

Mezinárodní kritiku vyvolalo, když Úřad vlády na tiskovou konferenci obou premiérů nevpustil některá domácí a zahraniční média, která o obou politicích píší kriticky. Mimo jiné to odsoudila i organizace Reportéři bez hranic, jež usiluje o svobodu tisku.

Babiš dostal za střet zájmů pokutu čtvrt milionu od Černošic

Městský úřad v Černošicích uložil premiérovi Andreji Babišovi pokutu 250 tisíc korun za přestupek proti zákonu o střetu zájmů. Porušil ho tím, že ovládá média. Úřad uvedl, že jde o „nadále trvající přestupek“. Babiš se chce odvolat ke krajskému úřadu. Středočeský úřad, tehdy pod vedením Jaroslavy Pokorné Jermanové z hnutí ANO, už řízení ve stejné věci předloni zastavil. Babiš nyní zároveň úřad v Černošicích zažaloval. Soudní jednání je nařízeno na 8. října, tedy na den voleb do Poslanecké sněmovny.

„Je to politická hra mých konkurentů. Určitě se odvolám,“ uvedl Babiš.

Poradce ČSSD bere peníze od spolku pro postižené. Ručí za něj ministerstvo Maláčové

Ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Janou Maláčovou (ČSSD) podpořilo milionový grant pro spolek Cerebrum, který pomáhá lidem s postižením mozku. Veřejné peníze ale potečou konzultantovi spolku, poradci ČSSD Miloši Balabánovi, a jeho lidem. Přispějí mu i na kancelář. Balabána vyšetřuje policie pro podezření ze zpronevěry na Univerzitě Karlově. Školu opustil poté, co Aktuálně.cz odhalilo, že ho tajně platila Čína.

Odkaz na článek

Guvernér ČNB označil ministryni financí za nekompetentní

Ceny zboží a služeb v Česku rekordně rostou. Česká národní banka se inflaci snaží čelit tím, že zvedla základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. To je nejvíce od roku 1997. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) i premiér Andrej Babiš (ANO) za to centrální bankéře kritizovali. Opozice krok ČNB hodnotí tak, že se banka zachovala jako nezávislá instituce.

„Ta slova jsou naprosto nekompetentní. Nevím, proč používá pojmy, které nesedí. Měla použít měnová politika, řekla hospodářská, kterou z 50 procent dělá ona. Sorry,“ reagoval na Schillerovou v pořadu Otázky Václava Moravce guvernér ČNB Jiří Rusnok. Jeho výrok je v historii centrální banky zcela ojedinělý.

Odkaz na článek

Pandora Papers: Babiš si utajeně koupil nemovitosti za 400 milionů

Premiér Andrej Babiš (ANO) si přes své offshorové společnosti v roce 2009 poslal skoro 400 milionů korun. Koupil si za ně nemovitosti na francouzské Riviéře, včetně zámečku Bigaud. Operace nese znaky praní peněz, shodují se odborníci. Prověřování teď Babišovi hrozí ve Francii a také v USA, kam řetězec firem zasahoval. Babiš navíc neuvedl stamilionové nemovitosti v majetkových přiznáních, která musí jako politik zveřejňovat. Majetek se ocitl v roce 2018 ve firmě SynBiol, která je dnes součástí premiérových svěřenských fondů. Vše vyšlo najevo při rozsáhlé investigaci stovek světových novinářů nad miliony uniklých dokumentů. Babiš se stal jedním z hlavních aktérů textů prestižních médií Washington Post, BBC či The Guardian. Vedle jordánského krále Abdalláha II., blízkých ruského prezidenta Vladimira Putina nebo rodiny keňského prezidenta Uhura Kenyatty. Všichni využívali systém firem v daňových rájích, který umožňoval zakrýt rozsáhlé majetky i původ peněz, za které si je pořídili.

Odkaz na článek

Proti daňovým rájům se Babiš v minulosti ostře vymezoval. „Nezničím si jméno pro pár drobných, nemám firmy na off-shorech jako někteří z vás,“ prohlašoval například v roce 2015 ve sněmovně. Přepis projevu po zveřejnění dokumentů Pandora Papers z webu ANO zmizel. Když na to začali upozorňovat lidé na sociálních sítích, zase se tam vrátil. Když v roce 2016 vypukla obdobná kauza Panama Papers, Babiš jako ministr financí horoval za prověření lidí, kteří takto ukryli svůj majetek.

Práci šesti stovek novinářů z celého světa, kteří se museli shodnout na jednotném datu vydání svých zjištění, označil Babiš za předvolební spiknutí.

Babišova ochranka strčila do člena štábu BBC, který se pokoušel českého premiéra na jeho transakce ptát. Před nepříjemnými dotazy novinářů pokládanými ve veřejném zájmu ochranka odstínila předsedu české vlády i v dalších případech.

Andrej Babiš se v minulosti proti daňovým rájům ostře vymezoval. "Nezničím si jméno pro pár drobných, nemám firmy na offshorech, jako někteří z vás," prohlašoval Babiš například v roce 2015 v projevu ve sněmovně. Jeho přepis po zveřejnění Pandora Papers z webu ANO zmizel. Když na to začali upozorňovat lidé na sociálních sítích, zase se tam vrátila. Když v roce 2016 vypukla obdobná kauza Panama Papers, tehdejší ministr financí Babiš horoval za prošetření Čechů, kteří takto ukryli svůj majetek. „Myslím, že každý, kdo podniká, ví, že Panama není právě teritorium, kde se podniká transparentně. Proto to v současnosti analyzujeme a určitě podnikneme kroky, abychom zjistili, kdo z našich občanů tam má majetky. Neříkáme, že musí pocházet z trestné činnosti, ale je potřeba to prověřit,“ uvedl.

Národní centrála proti organizovanému zločinu oznámila, že se bude kauze věnovat.