Brno - Česká justice stojí před závažným rozhodnutím, zda se v televizích mohou objevovat záběry nahých a týraných chlapců, jako se to stalo během známé kauzy Kuřim.
Soudci s definitivní platností určí, co je cennější: zda svoboda slova, nebo ochrana obětí závažných trestných činů.
Dva senáty téže instituce - Nejvyššího správního soudu - totiž rozdílně posoudily fakt, že Nova a Česká televize zařadily do svého vysílání záběry týraných kuřimských dětí. Zatímco v případě Novy soud potvrdil udělenou pokutu 600 tisíc korun, u České televize se soudci postavili na stranu svobody slova, pokuta podle nich udělena být neměla.
Případ Kuřim v době, kdy televize opakovaně ukazovaly zmíněné sekvence, byl už dostatečně znám. Nejspíš nebylo nikoho v České republice, kdo by alespoň zčásti nevěděl, co se stalo.
Za kruté týrání dvou hochů si nyní šestice pachatelů, mezi nimiž jsou i matka a teta dětí, odpykává tresty od pěti do deseti let vězení. Soud označil kauzu za drastickou a týrání za takové, které nemá obdoby.
Kdo je v právu?
Nova za vysílání záběrů natočených domácí kamerou pachatelů kuřimské kauzy dostala pokutu 600 tisíc, Česká televize 100 tisíc. Městský soud v Praze původně oba případy posoudil stejně a potvrdil, že televize porušily zveřejněním záběrů nahého chlapce zákon. "Svoboda projevu není bezbřehá, chlapce televize poškodily," rozhodl tehdy soud.
Nova i Česká televize se ale odvolaly k Nejvyššímu správnímu soudu. "Jde o klíčové politické právo. Stanoví-li nějaké zákonné ustanovení povinnost nezařazovat do vysílání určité záběry, jde o omezení svobody projevu," napsali právníci Novy.
Česká televize použila podobné argumenty.
A přišel klíčový bod celého případu: dva senáty soudu rozhodly každý jinak.
Chlapce jste poškodili
Podle senátu, který potvrdil pokutu Nově, nebylo nutné opakovaně zveřejňovat záběry chlapce. "Jejich zařazením by se nezměnila podstata vysílaných pořadů ani kvalita poskytovaných informací," rozhodl senát vedený soudcem Michalem Mazancem.
Soudci uvedli, že Nova jednoznačně zasáhla do chlapcových práv a poškodila je. "Nelze připustit, aby záběry chlapce v pozici, která zjevně snižuje jeho lidskou důstojnost, neboť jak jinak lze hodnotit záběry nahého nezletilého, izolovaného v uzavřené temné místnosti, svázaného, který je nucen k přijímání potravy, byly použity či využity k jednoznačné a okamžité identifikaci kauzy," uvedli soudci.
Další senát Nejvyššího správního soudu vedený soudkyní Eliškou Cihlářovou ale rozhodl jinak a rozhodl se celý spor předložit rozšířenému senátu soudu, který nyní musí vynést konečný verdikt.
Stejně jako záběry z nacistických koncetráků
Podle soudců patří svoboda slova k nejdůležitějším politickým právům a musí se vždy dobře zvažovat její omezení. Omezit se tak může například v případě, kdy televize zveřejní záběry člověka umírající při dopravní nehodě. "Zde je naopak třeba dát přednost ochraně lidské důstojnosti umírajícího a o smrtelném následku nehody informovat pouze za použití záběrů nezobrazujících umírajícího člověka," uvedli soudci.
Ale v případech, jako byl teroristický útok v New Yorku, vysílání dokumentárních záběrů z koncentračních táborů nacistického Německa či pracovních táborech v Sovětském svazu by k omezení zveřejňování záběrů dojít nemělo.
"Takové záběry jsou totiž nezbytné pro vykreslení extrémní, ojedinělé, mimořádně hrůzné a tragické povahy události. Bez jejich zveřejnění by totiž informování o události bylo významně zkresleno," uvedli soudci.
Podle soudců je kuřimská kauza zcela mimořádný a zvrhlostí ojedinělý případ týrání malých dětí. A zveřejnění záběrů týraného chlapce jsou právě tím nejdůležitějším v celé kauze. „Bez syrovosti a explicitnosti záběrů lze drastickou povahu celé kauzy jen velmi obtížně informačně uchopit a odlišit tak uvedenou kauzu od „běžných" případů zneužívání dětí," uvedli soudci.
Podle nich nešlo ve svobodné a otevřené společnosti představit utajení záběrů týrání.
