Podle dřívějších odhadů by se pod horami na území obce Kašperské Hory mělo skrývat asi 120 tun zlata, jehož hodnota se odhaduje na více než sto miliard korun, a také několik tun wolframu. Zásoby v oblasti chtěly zkoumat společnosti Západočeská geologická, Geomin a státní podnik Diamo.
Jejich žádosti ale ministerstvo životního prostředí minulou středu zamítlo. "Ve všech případech byly zamítnuté především pro rozpor zamýšleného průzkumu ložisek se strategickými dokumenty Česka - se Surovinovou politikou a Státní politikou životního prostředí, a také kvůli střetu zamýšleného průzkumu ložisek s veřejnými zájmy, které převyšují zájem na dalším průzkumu těchto ložisek," uvedla mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.
Ministerstvo uvedlo, že technické práce spojené s průzkumem ložisek mohou ohrožovat přírodu v Chráněné krajinné oblasti Šumava. Zohlednilo také dlouhodobý odpor okolních obcí, které proti těžbě protestují právě kvůli obavám o životní prostředí, jak v únoru popsalo Aktuálně.cz v reportáži.
"S rozhodnutím jsme spokojení. Nyní běží lhůta, ve které mohou účastníci podat rozklad. Z předchozích zkušeností víme, že pravděpodobnost, že bude rozklad podán, je vysoká. Vyhráli jsme zápas. K extraligovému poháru máme ale ještě daleko," reagoval starosta Kašperských Hor Jan Voldřich.
Zlato v Kašperských Horách našli už Keltové, vrchol těžby pak nastal za Přemyslovců a Lucemburků. Od ukončení prací v roce 1923 se v posledních desetiletích opakovaně objevovaly úvahy o obnovení těžby. Nejdříve zde v 80. letech terén zkoumali komunisté, v 90. letech pak firma kanadských těžařů.
Další žádosti o stanovení průzkumných území ministerstvo vždy zamítlo. Spolu s národním parkem Šumava se Voldřich snaží stát přesvědčit k přijetí rozhodnutí, že se v příštích padesáti letech u Kašperských Hor těžit nebude. "Nechceme to tady řešit každých pět let," uvedl.
