Kara-Murza dlouhodobě vystupoval proti prezidentu Vladimiru Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé ruské občany za porušování lidských práv. Propuštěn byl v rámci nedávné rozsáhlé výměny vězňů mezi Ruskem a západními zeměmi.
"Byl jsem si jistý, že umřu v tom sibiřském vězení," řekl Kara-Murza. Když začala invaze na Ukrajinu v únoru 2022, nenapadlo ho odejít a zůstal v Rusku, uvedl. Řekl, že vždy vyzýval své ruské spoluobčany k odporu proti diktatuře a necítil by se, že má právo to dělat, kdyby byl někde daleko v bezpečí. Hodně lidí se podle něj cítí podobně. "Věřím tomu, co dělám, věřím ve svojí zemi, záleží mi ní. Myslím, že moje země si zaslouží lepší budoucnost než žít pod agresivními zločinnými vrahy," uvedl.
Opozičního představitele, bývalého koordinátora hnutí Otevřené Rusko, publicistu a kritika Kremlu loni v dubnu poslal ruský soud na 25 let do vězení, shledal ho vinným mimo jiné z vlastizrady. Ruský odvolací soud v červenci verdikt nad ním potvrdil.
Mnoho Rusů podle něj neví, co se na Ukrajině děje. Od února 2022 se cenzura dostala na naprosto bezprecedentní úroveň, podotkl. Naprostá většina Rusů je podle něj vystavená každodenní propagandě, lidé nemají přístup k objektivním informacím. Když někteří politici, analytici i novináři ve svobodném světě mluví o tom, že Rusové podporují invazi na Ukrajinu, je potřeba si uvědomit, že se jedná o diktaturu, uvedl. "Není tam svoboda médií, není tam svoboda informací," řekl. Aby lidé mohli něco podporovat, musí o tom podle něj vědět a nesmí se bát následků.
Největší zodpovědnost, kterou teď Kara-Murza cítí, je hájit a mluvit jménem stovek a stovek lidí, kteří v Rusku zůstali. Je podle něj mnohem snazší někoho zastrašit, vyvíjet na něj nátlak, mučit ho v tichu a vakuu, než když lidé dávají pozor. "Je důležité, aby svět viděl, slyšel a všímal si," řekl.
Ve vězení po něm chtěli, aby podepsal žádost o milost, ve které měl přiznat svou vinu, uvedl Kara-Murza. "Řekl jsem jim, že to nepodepíšu," řekl. Když ho vzbudili ve tři hodiny noci, myslel si, že ho zabijí, popisoval průběh svého propuštění. "Když jsme sdíleli své zážitky v letadle, tři nebo čtyři další lidi si mysleli totéž," řekl. Nikdo podle něj nevysvětlil, co se děje a proč.
Rusko, Spojené státy a některé další evropské země si na začátku srpna vyměnily v Turecku vězně. Mezi lidmi, které propustilo Rusko, byli dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týkala i rusko-americké novinářky Alsu Kurmaševové, která před zadržením žila v Česku, a ochránce lidských práv ze sdružení Memorial Olega Orlova.
