Praha - Pražské služby, které svážejí odpad ze dvou třetin metropole, se nyní potýkají s neobvyklým problémem. Ve sběrnách se jim hromadí tisíce tun plastů, kterých se nemohou zbavit. Jako jediný z velkých hráčů v oblasti odpadu totiž nemají vlastní třídičku. Sešlapané PET lahve i další odpad, sesbíraný do kontejnerů, tak až dosud prodávaly obchodním firmám, které jej vyvážely ke zpracování zejména do zahraničí. Především do Číny.
Ta již ale o netříděný plast přestala mít zájem, a Pražské služby tak řeší nerudovskou otázku: Kam s ním? Ročně přitom v Praze svezou zhruba 12 tisíc tun plastů.
Máte rádi Aktuálně.cz?
Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!
"Poptávka po plastu je téměř na historickém minimu. Někteří odběratelé jsou ochotni plast odebírat pouze za poplatek," připouští mluvčí Pražských služeb Radim Mana.
Plast v třídírně papíru
"Už i Číňané odmítají brát nekvalitní věci. Je problém udat i některé tříděné druhy," uvádí Martin Kantor, jednatel firmy PlasticEurope, která se zabývá výkupem a zpracováním plastového odpadu.
Pražské služby tak skladují plasty doslova, kde se dá. A v některých místech jim to tak může komplikovat provoz. Jako například v třídičce papíru v Chrášťanech u Prahy, kde jsou uskladněny stovky tun plastů nejen na manipulační ploše, ale i uvnitř hal, kde firma běžně skladuje papír.
V cenách plastového odpadu jsou přitom skokové rozdíly. Zatímco netříděný je nyní problém udat, u tříděného získáte často více než deset korun za kilogram. "Když jde o čirou PET lahev, tak lisované stojí 12 korun, v drti, pokud je čistá, pak až 16 korun za kilogram," popisuje Kantor. Kdyby Pražské služby třídičku měly, mohly by tak prodejem roztříděného plastu získat ročně desítky milionů.
Kantor navíc upozorňuje, že technologie postoupily už tak daleko, že jsou automatické linky schopny zpracovat a oddělit od sebe takřka jakýkoliv plast. "Pracují s lasery a dokážou třeba PET lahve poznat a roztřídit i podle barev," popisuje a přirovnává je k obřím pračkám, které nepotřebují prakticky zásah člověka.
Je to těžké spočítat
O tom, že třídička v Praze chybí, ví firma několik let. Jenže si ji stále nepořídila. "Mít třídičku je už dnes nutnost. Žádný odběratel nevezme směsný plast," kroutí hlavou Karel Belda, ředitel společnosti OZO Ostrava, která se stará o svoz odpadu v Ostravě a ročně vytřídí na tři tisíce tun plastů.
Podle mluvčího Many Pražské služby třídičku sice plánují, ale není to podle něj jednoduchá záležitost. "Zásadní pro definitivní rozhodnutí je kalkulace návratnosti, kdy kolísání ceny plastů na trhu tuto kalkulaci komplikuje," uvedl Mana.
Místopředseda představenstva Karel Šašek tvrdí, že se ledy už hnuly. "Projekt na třídicí linku máme, prochází to s vnitřním kolečkem. Nyní si děláme rešerše na trhu," uvedl Šašek, podle něhož představenstvo a dozorčí rada v nejbližší době dostanou několik variant na výběr, aby rozhodly. Na opakovanou otázku, kdo ale může za to, že třídicí linka dosud není, jen krčí rameny. "Já jsem tady od počátku roku," říká.
Stíhaný exnáměstek
Právě chybějící třídicí linka přitom zřejmě umožnila podvod, kvůli kterému policie před časem obvinila bývalého obchodního ředitele Pražských služeb Tomáše Kolingera. Ten totiž podle Lidových novin v minulosti podepsal smlouvy, v nichž se několika firmám zavázal platit za to, že si plastový odpad odvezou, a Pražské služby na tom tratily nejméně 30 milionů korun ročně.
Firmy měl přitom podle policie sám Kolinger pod kontrolou. Například prostřednictvím švagra a jeho manželky. "Vytvořil síť společností, které skrytě ovládal," uvedli kriminalisté v protokolu, který citovaly Lidové noviny. "Ze znaleckého posudku vyplývá, že předpokládaná výše škody pro Pražské služby dosáhne částky převyšující 100 milionů korun," dodali v dokumentu.
