Jmenování Graubnera pražským arcibiskupem překvapilo z vícero důvodů. Dosud byl arcibiskupem olomouckým a především mu příští rok bude 75 let. Dominik Duka sice taky z postu odešel až v 79 letech, v 75 letech ale má arcibiskup požádat papeže o rezignaci. Graubner nicméně zdůrazňuje, že on se o tuto pozici neucházel. Předloni se uzdravil z těžkého covidu a tehdy slíbil Bohu, že přijme vše, co od něj bude žádat.
Na rozdíl od kardinála Duky jste vnímán jako smířlivější osobnost. Olomoucký farář Jan Regner v rozhovoru pro Aktuálně.cz o vás řekl, že podle něj budete "citlivější a empatičtější pastýř, který nesoudí, nemoralizuje, ale spíše pomáhá a doprovází". Je to výstižný popis?
Já mohu jen říct, že se o to snažím. Jestli se to daří, ať posoudí jiní.
Kardinál Duka se poměrně často vyjadřoval k politickým otázkám, má blízko k prezidentovi Miloši Zemanovi, jeho bývalý spolupracovník je členem hnutí SPD. Co si myslíte o takovém sbližování církve s politikou?
Kdo působí ve veřejném sektoru, nemůže být apolitický, ale může být nadstranický. To chci. Jako každý farář musí jednat se starostou obce bez ohledu na to, za koho kandidoval, tak vyšší představitelé církve musí jednat s představiteli státu bez ohledu na jejich stranickou příslušnost. Nejde o sňatek trůnu s oltářem, ale o spolupráci ve prospěch druhých, o společné hledání dobra pro lid.
U nás to bohužel někdy vypadá, jako kdyby nikdy nepřestávala volební kampaň, jako kdyby nejvyšším dobrem bylo vítězství nějaké strany, a ne skutečné dobro národa. Slovo politika je od polis - město, jehož blahu má politik sloužit. Na tom spolupracovat chci.
Budete se zabývat i tím, že věřících ubývá, jak ukázalo loňské sčítání lidu?
Čísla mohou být jasná, ale vůbec není snadné je dobře číst. Tím nechci zpochybnit sčítání lidu, které ovšem samo vážně pochybilo, když některé otázky označilo za dobrovolné, ale chci ukázat, že v této otázce má malou vypovídací hodnotu. Že počty praktikujících věřících klesají, to nezpochybňuji, to vidíme na účasti při bohoslužbách. Odchází stará generace, v níž bylo větší procento věřících, a rodí se daleko méně dětí, takže nové generace nemohou ty odcházející nahradit. Zásadní je však, co si kdo představuje pod slovem "věřím".
Jak to myslíte?
Obsah víry musí nést živý vztah, který probouzí život z víry a dává obsahu život. Žijeme v době obrovské krize vztahů, která je plodem individualismu. Užíváme komunikační prostředky jako nikdy dřív, ale komunikujeme ve svých bublinách a ztrácíme schopnost vytvářet trvalé vztahy. Nejvíce je to vidět na stabilitě a atmosféře rodin. Pak ovšem není divu, že lidé neschopní pravdivého a trvalého vztahu mají problém věřit. Pokles věřících je ale zároveň znamením hlubší a vážné krize obecné společnosti, která volá o pomoc. Pro církev je to výzva nejen k lepšímu hlásání evangelia, ale také k budování hlubších vztahů.
Jak ale přitáhnout k víře mladé lidi?
Nikoho nemíním tahat. Nakolik ale znám mladé lidi, mají většinou rádi vysoké cíle a nebojí se dobrodružství ani náročnosti. I když taky nejsou dokonalí, mají rádi pravdu, čestnost, otevřenost a především radost. Tam, kde mladí křesťané vytvářejí radostné společenství a dělají opravdovou zkušenost s Bohem, jejich společenství roste bez ohledu na náročnost evangelia. Je třeba jim k takovým společenstvím vytvářet podmínky.
Mladí lidé taky mnohem více zastávají liberálnější postoje, třeba k otázce potratů nebo manželství pro všechny. Neměla by se církev více liberalizovat, aby právě přilákala nové věřící?
Pro mě je důležitější, jak to vidí Bůh, než co říkají lidé, a jaká je skutečnost, ne jak to vypadá navenek. Církev není naše, abychom ji měnili podle našich představ. Ona je Kristova a my se musíme ptát, jak to chce on. Neodmítám vývoj, ale pohodlné přizpůsobování. Kristus bez kříže by nebyl Spasitel. Chceme-li mu být věrní, musíme počítat s křížem a jeho nároky.
V souvislosti s novým románem Kateřiny Tučkové Bílá Voda se teď více mluví o emancipaci církve. Co vy si myslíte o tom, že by do vyšší hierarchie církve měly být vpouštěny ženy?
Promiňte, ale na romány v poslední době čas nemám, takže ani tuto knihu jsem nečetl. Pokud jde však o postavení žen v církvi, mohu upozornit na nedávná rozhodnutí papeže Františka, který ve svém úřadě už jmenoval několik žen na místa, která byla dříve vyhrazena arcibiskupům.
Ve velikonočním poselství, které jste rozeslal farářům v olomoucké arcidiecézi, jste nabádal k pomoci Ukrajincům a obezřetnosti k dezinformacím. Jsou to hlavní témata, která teď budete lidem chtít předávat?
V tom šlo přednostně o křesťanské hodnoty, jako je láska k bližnímu a k pravdě. Jde mi o to, abychom hodnoty nejen hlásali, ale taky žili. O Velikonocích slavíme naše vykoupení. Podíváme-li se na Ježíšovo působení, vidíme, že celé tři roky učil lidi žít jako vykoupení. To neznamená, že jsme nevinní jako Adam před hříchem, ale dostali jsme dar odpuštění a nabídku pomoci k lepšímu životu. Kristus nás kromě jiného učí, že co jsme udělali těm nejposlednějším, udělali jsme jemu. Pro křesťana je pomoc potřebnému vyznáním jeho víry.
Přítomnost uprchlíků je mimořádnou příležitostí k praktickému projevu víry. Křesťan má hlásat evangelium - dobrou zprávu. Naopak šíření lží je ďábelská služba. Proto se křesťan nemůže propůjčovat k jejich šíření.
Proč jste přijal funkci pražského arcibiskupa, když už za rok byste měl podle církevního práva zažádat o rezignaci? Nebo myslíte, že zůstanete pražským arcibiskupem déle?
Já se na novou pozici nehlásil a nic si neplánuji. Když jsem pana prefekta Kongregace pro biskupy upozornil na svůj věk, řekl mi, že papež František by byl rád, kdybych to přijal. Tak jsem řekl ano. A nebudu mít problém skončit kdykoliv. To bude ovšem záležet na papeži.
Co bude vaše hlavní poslání na pražském arcibiskupství? Máte nějaký cíl, ke kterému byste chtěl arcibiskupství směřovat?
Nechci dělat velkolepé plány, ale chci se soustředit na normální život církve zdola, na křesťanský život v rodinách a ve farnostech. A pak být pozorný k tomu, co ukáže Pán. Jestli se v této oblasti něco podaří, ponese to dlouhodobě plody, protože radost z Boha a zkušenost s mocí a silou Božího slova i společenství s Ježíšem uprostřed připraví novou generaci Kristových svědků a nositelů křesťanského života.
Jan Graubner
- Narodil se 29. srpna 1948 v Brně. Kněžské svěcení přijal v roce 1973. Biskupem se stal v roce 1990, olomouckým arcibiskupem o dva roky později. Pražským arcibiskupem byl zvolen 13. května 2022, vystřídal Dominika Duku. Nebylo to poprvé, co jej v některé funkci nahradil. Před dvěma lety se po něm stal podruhé předsedou České biskupské konference.
- Graubner bývá považován za zástupce konzervativního křídla katolické církve, on sám se ale za konzervativce nepovažuje.
- V minulosti čelil podezření, že věděl o sexuálním zneužívání v církvi, ale nezasáhl. Nikdy se to však neprokázalo. Arcibiskup se hájil tím, že nemohl odvolat kněze, když má informace jen z druhé ruky. Policie tehdy trestní oznámení na arcibiskupa označila za bezpředmětné.
Jaké budou vaše úplně první kroky coby pražského arcibiskupa? Uvedení do úřadu vás čeká 2. července…
Nejprve potvrdím všechny vedoucí v jejich úřadě a pak se budu snažit poznat lidi a seznámit se dobře se situací. Potom se rozhodnu, jak dál.
Když jste na tiskové konferenci oznamoval, že jste se rozhodl vyhovět papeži a stát se arcibiskupem pražským, jako zásadní zkušenost jste uvedl onemocnění covidem. Měl jste tehdy k Bohu blíže než kdy dřív?
Byla to jedna ze silných duchovních zkušeností. Když jsem tehdy ležel v nemocnici a byl mezi životem a smrtí, říkal jsem Bohu, že chci jen to, co chce on. Jestli mě chce odvolat v této chvíli, jsem ochoten, ale svěřuji se jeho milosrdenství. Jestli mě tu chce ještě nechat, pak už nechci nic pro sebe, ale chci plnit jen jeho vůli.
Když jsem se uzdravil, cítím, že tento čas je darem, jakýmsi přídavkem, na který nemám nárok. O to víc se snažím hledat a poznávat, co ode mě čeká a žádá Bůh, proč mě tu nechal. Ani ve snu mě nenapadlo, že bude ode mě chtít odchod do Prahy, ale dal jsem slovo, takže platí.
Není pro vás těžké opustit Olomouc?
Na Moravě jsem stále spokojený a přesun není moje volba, nýbrž poslušnost, kterou jsem kdysi slíbil a nemám důvod slib neplnit. Nemyslím si, že bych tesknil, protože celý život se učím žít naplno přítomností a v té obyčejně nezbývá prostor pro minulost.
Našli jste už v Olomouci vašeho vhodného nástupce?
Ne, toho nebudu hledat já. Teprve po mém odchodu zvolí v tajné volbě sbor poradců dočasného administrátora. Já do volby nezasahuji. Nového arcibiskupa pak vybere a jmenuje Svatý otec.
Rozhovor s novým pražským arcibiskupem se na jeho žádost uskutečnil po e-mailu.
VIDEO: "Duka vždycky rád proti někomu zápasí. Jeho styl komunikace církev poškozuje," říká katolický kněz Tomáš Halík
