Praha - Jediné, co se ve zvláštních školách změnilo, je cedule na dveřích: dnes jsou to školy praktické. Praxe v nich ale zůstala stejná. Dostává se tam čtvrtina všech romských dětí, ačkoliv netrpí mentální retardací.
Ministerstvo školství se to rozhodlo změnit.
Spolu s koalicí Společně do školy začalo připravovat novou normu. Ta má upravit a upřesnit podmínky, za jakých se děti do speciálních škol dostávají.
Například jen kvůli romské příslušnosti či zdravotnímu postižení už by se v nich nikdo objevit neměl. S dětmi budou pracovat učitelé v běžných základních školách. Pomáhat jim budou pedagogičtí asistenti.
Už to bude i v popisu práce
Z analýzy, kterou před časem nachystala pro ministerstvo organizace Člověk v tísni, totiž jednoznačně vyplývá: učitelé z běžných škol si často myslí, že mají jen učit. Pomáhat sociálně vyloučeným dětem není náplní jejich práce.
Jejich kolegové ze zvláštních škol zase uvádějí, že vrátit děti do běžné třídy by ohrozilo jejich pracovní místa. Už by nebyli potřební.
Podle Zdeňka Svobody, který se na výzkumu podílel, za to může částečně právě ministerstvo. Zvláštní školy nikdy nedostaly žádné jasné zadání, aby se pokusily romské děti do běžných škol znovu vrátit.
"A hlavně nemají dostatečnou podporu, aby tak náročný proces realizovat mohly. Ministerstvo s nimi musí více komunikovat a vytvořit odpovídající podmínky. Do procesu je potřeba vtáhnout i rodiny dětí - bez jejich základní spolupráce je nerealizovatelný," zhodnotil, když výzkum představoval.
Čtvrtina Romů končí v nesprávné škole
Ministerstvo proto teď přichází s pokusem o změnu. "Připravujeme novelu školského zákona a vyhlášky o vzdělávání dětí. Změna by se měla týkat zejména žáků se speciálními vzdělávacími potřebami," potvrdila deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva školství Kateřina Böhmová.
Norma už je podle ní hotová. Ministerstvo ji hodlá předložit vládě, jakmile bude mít šanci projít celým legislativním procesem. "Předpokládáme, že by to mělo být do konce listopadu 2009," doplnila Böhmová.
Do speciálních škol se podle statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání dostává více než čtvrtina všech malých Romů. Přestože netrpí lehkým mentálním postižením, které tato škola předpokládá. Většinu dětí přesunou učitelé do speciálních škol ještě během prvních dvou let školní docházky.
Pravděpodobnost, že romské dítě skončí ve škole se speciálním programem, je podle odborníků dokonce až 3,5krát vyšší než u dětí z majoritní společnosti.
Nic na tom nezměnilo ani přejmenování těchto škol ze zvláštních na praktické. "Tyto školy poskytují žákům stejně omezený rozvrh, a tedy i menší příležitost pro další vzdělání. Romové pak mají také daleko menší výběr zaměstnání a dostávají se do bludného kruhu," zhodnotil Jan Stejskal z koalice Společně do školy.
Často je na vlastní přání
"Praxe je skutečně taková, že někdy bývají zařazovány i děti, které mají ten hraniční intelekt o něco vyšší. Nicméně jsou v hodně málo podnětném prostředí a opakovaně dochází k výukovému selhávání. Několikrát například opakují ročník," potvrzuje také Pavla Bubleová z Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 5.
Další děti si podle ní do speciální školy přejí dát samotní rodiče.
"Nic jiného jim v podstatě nezbyde, jejich děti se v běžné škole cítí často špatně. Zažívají ústrky od svých spolužáků a brzy pochopí, že jsou chápaní jako podřadní. Jakmile se tedy ve speciální škole ocitne jeden ze sourozenců, rodiče tam často chtějí mít i ty další," vysvětlil Stejskal.
