Adresa voličů příliš velkou roli nehrála. Přesto volby nabídly zajímavá srovnání

Jakub Heller Jakub Heller
3. 10. 2020 23:20
Českou společnost už dlouhá léta analytici i politici kvůli výsledkům různých voleb označují za rozdělenou na dva tábory. Ať už je to štěpení mezi Prahou včetně přilehlých okresů a zbytkem země, mezi městy a venkovem, Čechami a Moravou a Slezskem. Redakce Aktuálně.cz se proto podívala na to, jak tyto stereotypy obstály v letošních krajských volbách.
Foto: Aktuálně.cz

Větší rozdíly jsou vidět zejména při pohledu na to, jak si jednotlivé strany vedly v nejrůznějších koutech České republiky. Žádné dělení na Moravu a Česko však příliš neobstojí, stejně jako přestává fungovat dělení na levé a pravé spektrum politiky. Úspěšné strany totiž měly zpravidla stabilní podporu po celé republice a ty neúspěšné naopak nedokázaly voliče zaujmout téměř nikde. Výjimky z toho pravidla se ale přeci jen najdou.

Například sociální demokracie v celostátním průměru neuspěla a stěží překonala pět procent hlasů. Leckde kvůli tomu dokonce přišla o všechna zastupitelská křesla. Třeba v Ústeckém kraji, kde v minulých volbách oslovila téměř dvanáct procent voličů a získala deset mandátů, letos měla pouze 3,7 procent hlasů, což nestačilo ani na jediný mandát.

Nicméně v Pardubickém kraji oslovil dosavadní hejtman Martin Netolický (ČSSD) se svým uskupením 3PK téměř patnáct procent voličů. Nakolik za to může fakt, že do voleb raději nešel pod značkou sociální demokracie, už si lze jen domýšlet. Ani to však sociálním demokratům nepomohlo, ve volbách obhajovali 125 mandátů a získali jich jen 28.

Větší rozdíly pak zaznamenala také KDU-ČSL. Zatímco třeba v Plzeňském kraji nezískali lidovci ani jeden mandát, v Jihomoravském a Zlínském kraji skončili ve volbách druzí a zaujali více než patnáct procent voličů.

Podobným zklamáním jako pro ČSSD jsou krajské volby i pro komunisty. Dostatečný počet hlasů na to, aby se dostali do zastupitelstev, se jim podařilo získat jen ve čtyřech krajích - Ústeckém, Moravskoslezském, Plzeňském a na Vysočině. A i tak nikde nezískali více než čtyři mandáty.

Například v Královéhradeckém zastupitelstvu proto nebudou komunisté zasedat po 20 letech. Celkem komunisté přišli o 73 mandátů z 86.

Nepřekvapila ani Trikolóra Václava Klause mladšího, která uspěla jen ve Zlínském kraji. Naopak hnutí SPD se probojovalo do zastupitelstev hned devíti krajů a dostatek voličů nezvládlo oslovit jen ve Středočeském, Jihočeském, Pardubickém kraji a na Vysočině. Leckde SPD pětiprocentní hranici překonalo i poměrně výrazně, třeba v Moravskoslezském kraji, kde útočila na osm procent hlasů.

Hnutí ANO zvítězilo ve všech krajích kromě tří a získalo větší počet hlasů než v minulých volbách. Největší baštou hnutí se letos stal Moravskoslezský kraj, kde strana jako v jediném regionu překonala hranici třiceti procent. Větší podporu ale hnutí získalo také na severozápadě Čech. Perličkou pak je, že ve středočeských Průhonicích, bydlišti premiéra Andreje Babiše, skončilo hnutí ANO až třetí, za ODS a STAN.

Města versus vesnice?

Srovnání pražských voličů proti všem ostatním letošní volby nenabídly, jelikož obyvatelé metropole v krajských volbách nevolí. Lze se však podívat alespoň na to, jak se preference obyvatel deseti největších českých měst liší vůči zbytku republiky. Nicméně i v tomto ohledu se rozdíly hledají jen stěží.

Být to jen na obyvatelích deseti největších měst, krajské volby by dopadly velmi podobně, jak je vidět na celostátním průměru. Dobře je to znát třeba na úspěších hnutí ANO. To v celostátním srovnání oslovilo téměř 22 procent voličů a to zhruba odpovídá tomu, jak si strana vedla i v deseti největších městech. Velkou výjimkou je v tomto ohledu jen Ostrava, kde ANO volbám dominovalo s 32 procenty hlasů.

Kdyby rozhodovala pouze velká města, leckde by si o pár procentních bodů polepšili Piráti, kteří v celostátním srovnání zaujali kolem třinácti procent voličů. Největší skok zaznamenali v Olomouci, kde dostali 22 procent hlasů. Také ODS by zůstala většinou na svém.

A podobné je to i se Starosty. Ti zabodovali zejména v Liberci, kde volby drtivě vyhráli s téměř čtyřiceti procenty hlasů. Téměř stejného výsledku ostatně strana dosáhla i v celém Libereckém kraji. Pro zajímavost: žádná jiná kandidátka nezískala nikde v republice vetší podíl hlasů. Což je i zásluhou dosavadního hejtmana Martina Půty, který kraj vede už od roku 2012 a přestál ve funkci i obvinění z korupce.

 

Právě se děje

Další zprávy