Proč se Jeroným Pražský vydal ke koncilu do Kostnice v době, kdy tam už byl souzený Jan Hus? Nebylo zřejmé, že se Hus zpátky do Čech už nevrátí?
Úplně zjevné to asi ještě nebylo. Sám Jeroným si nemyslel, že by to už byla prohraná bitva. Je pravda, že Hus všechny přátele varoval, aby za ním ke koncilu nechodili. A když se dozvěděl, že Jeronýma zatkli a uvěznili, tak to v jednom dopise připomíná. Jeroným přesto přišel, patrně chtěl Husovi pomoci s obhajobou. Že to byla naivní představa, došlo Jeronýmovi asi ještě v den, kdy do Kostnice dorazil, což bylo zřejmě 4. dubna 1415.
Co v Kostnici Jeroným zjistil?
Zřejmě někdo z české delegace jej upozornil, že se tam nemůže cítit bezpečně. Jeroným se proto přesunul do nedalekého městečka Überlingen. Odtamtud obeslal koncil a krále Zikmunda. Požadoval glejt - podobný jako dostal Hus -, a chtěl zaručit svobodný přístup ke koncilu, slyšení před koncilem a také zaručení svobodného odchodu. Král se k tomu nevyjádřil buď vůbec, nebo zamítavě. Koncil nakonec vyhotovil Jeronýmovi glejt garantující jen svobodný příchod – tím pádem mu v zásadě negarantoval vůbec nic.
Jak na to Jeroným reagoval?
Na vydání oficiálního koncilního stanoviska Jeroným ani nečekal a již den před vydáním glejtu se vydal nazpátek do Čech. Tedy byl si vědom toho, že mu skutečně hrozí velké nebezpečí. A jak známo, kousek od českých hranic, v Hiršavě, se dal do řeči s jedním duchovním a ten ho udal a nechal ho zatknout. Jeroným se tedy vrátil do Kostnice v řetězech jako trofej, kterou koncil bude soudit. Pro univerzitního mistra to nepochybně bylo hodně ponižující.
Soud skončil nakonec jeho smrtí na hranici. Zopakoval se tedy příběh, který známe z osudu Jana Husa?
Na rozdíl od Husa, hrdiny, který od počátku do konce vzdoroval tlaku koncilu, aby odvolal, se Jeroným nechal po Husově upálení přesvědčit soudci a preláty, aby odvolal v požadovaném smyslu. Zřekl se Jana Husa, Jana Viklefa a jejich učení. Napsal dokonce do Čech dopisy, ve kterých to oficiálně potvrzuje. Dopisy byly určené pražské univerzitě a jeho podporovatelům z řad české nobility. Patrně doufal, že mu to zachrání život a umožní cestu na svobodu. Nicméně představitelé koncilu považovali odvolání za neupřímné a v těžkém vězení jej drželi nadále.
Bylo Jeronýmovo odvolání upřímné?
Jeronýmovo odstoupení od Husa a Viklefa bylo ve většině bodů účelové. Jeroným totiž krátce před svým upálením odvolání stáhl coby své největší provinění proti vlastnímu svědomí, které učinil ve strachu z upálení. Litoval toho, co lživě řekl a napsal o učení Husa a Viklefa a že souhlasil s Husovým odsouzením. K Husovu učení se prakticky bezvýhradně přihlásil. Původní odvolání sice můžeme vidět jako určitou poskvrnu, neměli bychom ale zapomínat, v jaké byl Jeroným situaci. Byl držen v těžkém žaláři, po určitou dobu byl zřejmě v takzvané kládě, nedostávalo se mu jídla a ani podpory ze strany přátel, se kterými na rozdíl od Husa nemohl být v kontaktu. Hus se o Jeronýmově těžkém věznění dozvěděl a v jednom dopise před svou smrtí o něm napsal, že je Jeroným statečnější než Hus sám.
Za co byl Jeroným Pražský v Kostnici souzený? Co bylo předmětem soudu?
Byl podezřelý z viklefské hereze, tedy ze zastávání naukových článků, které hlásal oxfordský teolog Jan Viklef, k části jehož učení se hlásily české reformní kruhy. V okamžiku zatčení toho ale na Jeronýma příliš mnoho ještě „neměli“. Postupně sice přibývaly různé články, které byly sebrané na základě svědectví z řady míst Jeronýmova působení. Bezprostřední příčinou jeho odsouzení ale bylo to, že se zřekl svého odvolání. Tím pádem se opětovně a otevřeně přihlásil k Husovu učení. Vyslovil se v tom smyslu, že Hus, tehdy již koncilem odsouzený a upálený heretik, byl svatý muž, morálně bezúhonný.
Toto přihlášení se k Husovi byl přímý důvod, proč byl Jeroným upálený?
Podle účastníků procesu Jeroným sám sebe tímto aktem odsoudil k plamenům. V opačném případě by k tomu zřejmě nedošlo, koncil neměl zájem na tom, aby byl upálený další univerzitní mistr. Na druhou stranu, podle kostnických žalobních článků měl Jeroným znesvěcovat kříže, často se prý choval nevybíravě a neměl daleko k násilí. Ale to vše jsou žalobní články a osobně bych byl opatrný, pokud jde o jejich objektivitu. Už jen proto, že Jeroným se k řadě aktů, které mu byly vyčítány, nepřihlásil nebo je výslovně popřel či vysvětlil.
Lze z dochovaných pramenů posoudit, zda byl soud s Jeronýmem zákonný a spravedlivě vedený?
Podle odborníka na Husův proces, právního historika Jiřího Kejře, který už bohužel nežije, byly procesy s Husem a Jeronýmem z hlediska tehdejších právních norem v zásadě zákonné. Na druhou stranu je třeba vidět i morální stránku věci: To, že z formálního hlediska je proces relativně v pořádku, neznamená ještě, že je spravedlivý. Jeroným jako podezřelý z kacířství neměl právníka a byl téměř rok držený v těžkých podmínkách ve vězení, zatímco jeho oponenti nebyli nijak omezováni. I proto je obdivuhodné, že se i při posledních veřejných výsleších ukázal jako výtečný rétor. Nicméně vzhledem k tomu, že Jeroným nejdřív odvolal a pak odvolání stáhl, mohl být považován za zatvrzelého heretika. Potom s ním mohlo být postupováno podle zákona: byl odsouzen a předán světské moci, která ho upálila za hradbami Kostnice na břehu Rýna.
Kdo byli v Kostnici Jeronýmovi nepřátelé?
V Kostnici patřili mezi jeho odpůrce především ti, se kterými měl Jeroným co do činění už dříve během svých pobytů na řadě evropských univerzit. Jeroným získal titul mistra svobodných umění na univerzitě v Paříži, diskutoval i na univerzitách v Kolíně, v Heidelbergu a v Praze i jinde. A ve filosofických disputacích argumentoval velmi nesmlouvavě a pro nějakou ironickou, sarkastickou poznámku či útok nešel daleko.
Typické je, že všude vystupoval dosti nesmiřitelně, čímž si nadělal řadu nepřátel. Ve Vídni s ním byl vedený církevní proces, ale Jeroným v jeho průběhu utekl. Tento útěk, spojený s porušením přísahy zůstat na místě, byl i důvod, proč byl ze strany církve exkomunikovaný. V konfliktu s ním byli i mistři z německých univerzitních národů, kteří odešli z pražské univerzity v důsledku Dekretu kutnohorského, na jehož vydání se Jeroným také podílel. Část těchto lidí se sešla na koncilu v Kostnici a na Jeronýma měli spadeno. Z českých nepřátel proti němu vystupovali – podobně jako proti Husovi – Michal de Causis a někdejší blízký kolega Štěpán z Pálče.
Dá se říci, že v rámci českého reformního hnutí představovali Jan Hus i Jeroným Pražský „tvrdé jádro“?
Oba se dostali na špici reformního hnutí někdy kolem roku 1408, kdy Štěpán z Pálče a Stanislav ze Znojma odešli k papežské kurii do Itálie. Jejich čelné místo převzali Jan Hus, Jeroným Pražský a právník Jan z Jesenice. Ti, jak se zdá, určují další dění a jsou radikálnější než starší mistři, kteří nakonec od reformního viklefsky zabarveného hnutí dokonce odstoupili. V této optice je Jeroným opravdu členem „tvrdého jádra“, jenže není teologem ani knězem a je často mimo Prahu. Sice organizuje studentské demonstrace proti prodeji odpustků, na druhou stranu má ale také další starosti jako diplomat ve službách Lacka z Kravař, významného moravského pána a nejvyššího českého hofmistra. Jeroným je vysílán na různé diplomatické cesty, do Polska, do Litvy, je na Bílé Rusi, mluví také před králem Zikmundem v Budíně. V důsledku se aktivit v Praze účastní méně než Hus. Není například přítomen na důležitých obhajobách Viklefových spisů.
Zdá se, že Jeronýma Pražského u nás lidé moc neznají, na rozdíl od Husa. Vidíte nějaký důvod, proč je Jeroným v Husově stínu?
Těch důvodů je zřejmě více. Historicky hraje roli to, že Jeroným byl zkrátka vždy ten druhý po Husovi. Jiný důvod je asi ten, že Jeroným, ač výborný řečník, proslul hlavně jako akademik. Někdy bývá dokonce označován za prvního českého filozofa. Hus je známější, neboť má blíže k lidem coby oblíbený a morálně bezúhonný kazatel, který denně strhával davy.
Odebírejte zprávy Aktuálně.cz přes aplikaci WhatsApp
Nepoužíváte WhatsApp? Zjistěte více >>
Svou úlohu má asi i zmíněná zdánlivá poskvrna Jeronýma spojená s prvotním zřeknutím se Husa v Kostnici. A též fakt, že Jeronýmova nevelká literární pozůstalost byla objevena až ve 20. století. A v moderních dobách hraje roli i zakořenění Husa ve školních osnovách a obecněji v české kultuře. Ostatně můžeme připomenout loňské velké oslavy Husova jubilea a srovnat je s daleko menší připomínkou letošní smrti Jeronýma.
Konečně se Hus dočkal zásadnější propagace za socialismu. S jeho jménem se každému vybaví Vávrův film Jan Hus z Husitské trilogie z padesátých let. O Jeronýmovi byl též natočený film, Ohnivý máj z roku 1974, ale ve srovnání s Vávrovým Husem se zdaleka nejedná o tak působivé dílo.
