Žáci, kteří se letos hlásili na gymnázia, zažívají mnohdy zklamání. Přestože v jednotných přijímacích zkouškách získali vysoký počet bodů, na školu se nedostali. Právě o gymnázia zájem dlouhodobě roste, na čtyřletá se letos hlásilo zhruba o 1600 lidí více než loni. Jednotné zkoušky připravuje státní organizace Cermat, z testů je možné získat maximálně 100 bodů. Hranici pro přijetí si školy určují samy.
Na pražském Gymnáziu Na Vítězné pláni bylo k přijetí potřeba 84 bodů z jednotných testů, v Teplicích stačilo 44, tedy zhruba polovina. Uchazeč, který se na Vítěznou pláň nedostal, by v severočeském městě patřil mezi nejlepší přijaté. Na pražském Gymnáziu Voděradská bylo ke čtyřletému studiu nutných 79 bodů. "Stejně jako jiná gymnázia v hlavním městě u nás převažují zájemci nad kapacitou," říká ředitelka Jitka Fišerová. Letos přijala třetinu uchazečů.
Kromě Prahy řeší nedostatek míst i Středočeský kraj. Podle Jana Zemana ze vzdělávací instituce EDUin se odsud zhruba 40 procent žáků hlásí na čtyřleté obory do hlavního města.
V jiných regionech jsou rozdíly ještě větší. Gymnázium Dr. A. Hrdličky v Humpolci přijalo i uchazeče, který dosáhl jen 22 bodů. Rozdílná hranice se navíc projevuje i uvnitř krajů, jak ukazují výsledky z Jihočeského. Zatímco v Písku získal poslední přijatý 71 bodů, v Prachaticích na Šumavě stačilo bodů 45.
Zájem o gymnázia převyšuje počty volných míst dlouhodobě. Letos je přetlak výrazný i proto, že na střední školy nastupuje nejsilnější ročník za posledních 15 let. Na čtyřletá gymnázia se hlásilo skoro 90 tisíc lidí, téměř o devět tisíc více než loni.
Za nižší šancí dostat se na školu v Praze stojí podle expertů také vysoká konkurence v hlavním městě i lepší ekonomická situace rodin. "O místa na gymnáziích se v Praze uchází větší část populačního ročníku a zároveň jsou tu výsledky žáků v průměru lepší," upozorňuje expertka na vzdělávání Magdalena Mouralová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Na všech školách stejné testy
Jednotná přijímací zkouška z češtiny, literatury a matematiky je povinnou součástí prvního kola přijímacího řízení do všech maturitních oborů s výjimkou těch s talentovou zkouškou. Testy připravuje organizace Cermat zřízená ministerstvem školství.
"Pražané mají v průměru výrazně vyšší příjmy a ve městě je znatelně větší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob. Vzdělanější rodiče více tlačí na školy, v regionech s vyšší průměrnou vzdělaností jsou proto školy lepší," vysvětluje odbornice. Rodiče také díky lepším finančním možnostem často přikládají větší váhu přípravě dítěte na přijímačky. O to víc pak může děti frustrovat, když jim nestačí ani velmi dobré výsledky přijímacích zkoušek.
Řešením může být navyšování kapacit, tedy i zakládání nových gymnázií. "V porovnání s vyspělými zeměmi máme nízký podíl všeobecného středního vzdělávání, zhruba 30 procent proti 50 v zemích OECD," říká programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký s odkazem na Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kterou tvoří 38 ekonomicky rozvinutých států světa, včetně Česka.
Hlavní odpovědnost vidí experti u krajů, které jsou za zřizování gymnázií zodpovědné. Podle Hřebeckého však mnohé zaspaly. "Uchazečům je patnáct a nenarodili se včera. Někde to ale kraje řešily nebo se aspoň snažily," říká. Jihomoravský kraj s prudkým nárůstem studentů počítal a plánuje od dalšího školního roku otevřít nové gymnázium zaměřené na přírodní vědy. Během čtyř let by mělo nabídnout místo až pro 500 žáků.
O čtvrtinu větší zájem
K jednotným přijímacím zkouškám na maturitní obory středních škol, víceletá gymnázia a nástavby se letos přihlásilo 116 031 dětí, uvedla státní organizace Cermat, která zkoušky připravuje. Je to o čtvrtinu víc než před šesti lety, kdy se centrálně zadávané zkoušky konaly poprvé. Žáci základních škol podali k celkem 212 344 přihlášek, tedy o 13 procent více než loni.
Na vině je podle Zemana z EDUin i ministerstvo školství. "Zaspalo s komunikací a finanční motivací krajů. Problém je, že vybudovat novou školu trvá déle než jedno volební období. Jedná se proto o velkou investici a úsilí, ze kterých nemusí mít vedení kraje politický užitek, protože se mezitím na radnici dostane někdo jiný," říká odborník.
Podle něj by pomohlo nařídit, aby všeobecné vzdělávání s maturitou tvořilo určitý podíl všech oborů v kraji. Kraje by na jeho základě mohly od státu žádat peníze. Odborníci také radí snižovat počet osmiletých gymnázií ve prospěch čtyřletých.
Ministerstvo školství je ochotné na žádosti krajů o navýšení kapacit reagovat. "V případě středních škol je míst v celorepublikovém průměru dostatek, problematické je regionální rozmístění, ale také zájem uchazečů pouze o určité obory. Opět zde ale mají hlavní slovo kraje," napsala ředitelka odboru komunikace Lubomíra Černá.
