Praha - Na vlnu kritiky naráží některé plánované změny jednacího řádu vlády, se kterými přišlo ministerstvo spravedlnosti. To některým výtkám hodlá ustoupit. Body, proti kterým zaznívají z různých sněmovních stran nejhlasitější námitky, ale v návrhu nejspíš zůstanou.
"To, co už víme, že tam určitě nebude, je zrušení hlasování po jménech," připustil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Dosud je záznam o tom, jak který ministr pro návrh hlasoval, součástí závěrečné zprávy. Pelikánův návrh to původně chtěl zrušit. "Přiznám se, že to mi v tom materiálu uniklo," dodal. Podle kritiků by se tím jednotliví ministři zbavovali povinnosti své rozhodnutí veřejně odůvodňovat.
Na jednání vlády by také dál měl mít přístup šéf Nejvyššího kontrolního úřadu. Jeho výslovná účast z původního návrhu vypadla. Pelikán i premiér Andrej Babiš to zdůvodňovali tím, že není nutné, aby se on, ale třeba i předseda Českého statistického úřadu nebo státní tajemník pro evropské záležitosti nutně účastnili každého jednání vlády.
Šéf NKÚ Miloslav Kala ale návrh připomínkoval. "Já mám v zákoně (o NKÚ, pozn. red.) jednoznačně uvedeno, že když se projednávají zákony, tak jsem povinen se toho zúčastnit," komentoval Kala.
"Chtěl bych vyvrátit nedorozumění. Samozřejmě předseda NKÚ se bude dál účastnit jednání vlády," přislíbil po novoročním obědu s prezidentem premiér Andrej Babiš.
Ministr Pelikán také nejspíš nakonec ustoupí z toho, aby to v budoucnu byl premiér, který musí odsouhlasit každého účastníka jednání vlády nad rámec ministrů a lidí, které výslovně stanovuje zákon.
Nyní o nich hlasuje vláda jako celek. Pelikán úpravu zprvu obhajoval. "Naším cílem bylo trochu redukovat počet osob, které tam takto přisedají. Je tam často strašná spousta lidí, u kterých vůbec nechápete, co tam dělají," zdůvodňoval napřed Pelikán. Teď ale připouští, že úprava možná neprojde. "Nakonec se asi ukáže, že se to moc redukovat nebude," řekl na dotaz Aktuálně.cz po prvním letošním jednání vlády Pelikán.
Naopak i přes četnou kritiku nejspíš premiér díky změně jednacího řádu vlády získá novou významnou pravomoc. Pokud se dva ministři dostanou kvůli návrhu do sporu a oba odmítnou ustoupit, má to být nově právě předseda kabinetu, kdo spor rozhodne. A určí, čí námitky budou zohledněny a čí ne.
To se přitom nelíbí řadě zástupců zbylých osmi sněmovních stran. "Premiér vládu koordinuje, nikoliv řídí jednotlivé ministry a nemá být poslední instancí sporů. Návrhy omezují princip kolektivního rozhodování," nelíbí se šéfovi poslanců STAN Janu Farskému. Na premiéra Babiše se kvůli tomu obrátil dopisem.
Změny se obává i předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. "Premiér není nadřízený ministrů, určitě tedy může neformálně pomáhat dohodě. Ale jsem zvědavý na to, jak to bude fungovat prakticky," dodává Chvojka.
Pelikán ale návrh hájí. "Ono to bývalo dobrou tradicí, pamětníci mi říkali, že se to tak dělávalo. Opravdu nedává smysl, aby se ty věci řešily až na vládě," myslí si. Změna má zamezit situacím z minulosti, kdy jeden ministr předloží až na jednání vlády návrh a jiný kolega ho smete ze stolu.
Podobně se to v minulém funkčním období stalo třeba ministryni práce Michaele Marksové s návrhem na změny péče o ohrožené děti. Nebo ministru zdravotnictví Svatopluku Němečkovi, jehož návrh zákona o neziskových nemocnicích potopil tehdejší šéf financí Babiš.
Nově se mají na vládu dostávat pouze návrhy, které mají dopředu vyjednanou podporu. Případné výhrady jednotlivých resortů mají napřed řešit náměstci. Pokud neuspějí, má se spor posunout na úroveň ministrů. Když ani oni nedojdou ke smíru a hrozí, že by na vládě návrh narazil, má mít konečné slovo právě premiér. "Předpokládá se, že předseda vlády jako osoba stojící v čele vlády by měl přispět k vyřešení rozporu," píše se v materiálu.
Řadu úprav jednacího řádu vlády ale zákonodárci naopak chválí. Třeba to, že by se nově nemusely všechny materiály předkládat zároveň elektronicky i vytištěné na papíře.
Bývalý ministr pro legislativu Jan Chvojka také oceňuje zúžení připomínkových míst, která mají mít oprávnění se k návrhům zákonů vyjadřovat. "Má to celkem logiku. Není potřeba, aby se ke každému materiálu vyjadřovalo každé ministerstvo," říká. Čistě technické nebo organizační materiály by se nově měly projednávat jen se členy vlády nebo vedoucími úřadů, kterých se týkají.
Naopak předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík si myslí, že má původní šíře připomínkového procesu smysl. "Takovouto snahu vlády zrychlit jednání a předkládání zákonů považujeme za nemístnou. Nepotřebujeme více nových zákonů a rychleji přijímaných, potřebujeme co nejkvalitnější zákony," dodává Gazdík.
