Jan Pavel II. dodal Polákům před 40 lety odvahu. V Československu vládla normalizace

Obrazem: Návštěva papeže Jana Pavla II. přispěla v Polsku k pádu komunismu
Papeže Jana Pavla II. oficiálně uvítal na varšavském letišti předseda Státní rady Henryk Jabłoński (vlevo, čte uvítací slova). Na pódiu vpravo stojí přítel a mentor Jana Pavla II., polský primas a kardinál Stefan Wyszyński.
Jan Pavel II. navštívil před kázáním Belveder, sídlo polských prezidentů, kde se setkal s představiteli Polské lidové republiky.
Papež s prvním tajemníkem polské komunistické strany Edwardem Gierkem.
Jan Pavel II. v Gnieznu, kde se zmínil o českém vlivu na pokřesťanštění Polska.
Foto: Lech Zielaskowski / Narodowe Archiwum Cyfrowe
Markéta Reszczyńská, Paměť národa
2. 6. 2019 17:32
Provolání papeže Jana Pavla II. na závěr kázání před statisícovým davem ve Varšavě 2. června 1979 mělo před 40 lety na Poláky až magický vliv. Probudilo jejich touhu po svobodě, která se o rok později projevila založením opozičního odborového hnutí Solidarita. "Nechť tvůj Duch sestoupí. Nechť tvůj Duch sestoupí a obnoví tvář země. Této země!" ukončil tehdy své kázání Jan Pavel II. Návrat do Československa, kde panoval tuhý normalizační režim, byl ovšem pro Mariana Siedlaczeka z Třince, který kázání přihlížel, šokem. Přinášíme další díl seriálu Příběhy normalizace ve spolupráci s Pamětí národa.

Moskva tušila, že s polským rodákem Karolem Wojtyłou, který se stal v říjnu 1978 prvním slovanským papežem, budou problémy. Sovětský vůdce Leonid Brežněv proto polské představitele vyzval, aby návštěvu Jana Pavla II. nepovolili. První tajemník Polské sjednocené dělnické strany Eduard Gierek dostal od Brežněva dokonce doporučení, aby "nedělal nic, čeho by později mohl litovat".

Gierek si ovšem uvědomoval, jakou bouři nevole by takové rozhodnutí v katolickém Polsku vyvolalo, a proto s návštěvou neochotně souhlasil. Na papeže měly nicméně na jeho devítidenní apoštolské cestě po Polsku dohlížet stovky tajných policistů, do "ochrany" se zapojily i desítky duchovních s úkolem omezit počet lidí, kteří by se chtěli setkat s papežem. Úřady se navíc snažily všemi možnými způsoby zabránit lidem v návštěvách mší.

Jan Pavel II. oslovil i přesto miliony Poláků. Ve svých vystoupeních jim dodal odvahu změnit dějiny země. Brežněvova slova se vyplnila už v následujícím roce: polský stranický vůdce Gierek odstoupil pod tlakem stávkujících.

"Políbil jsem polskou půdu, ze které jsem vyrostl. Zemi, ze které mne Bůh povolal z nevyzpytatelného rozhodnutí své prozřetelnosti ke Svatému stolci v Římě. Zemi, do které jsem dnes přišel jako poutník," pronesl po příletu Svatý otec kultivovanou polštinou, která ostře kontrastovala s partajním slovníkem a projevem předsedy státní rady (jak se tehdy nazývala funkce polského prezidenta) Henryka Jabłońského, který Jana Pavla II. uvítal na varšavském letišti.

Trasu, po které Jan Pavel II. jel v otevřeném automobilu do centra Varšavy, lemovaly statisíce lidí. Televize přesto v přenosu papežova kázání nezabírala celé náměstí, aby neukázala statisícové davy, které se na náměstí Vítězství (dnes Piłsudskiego) shromáždily. Nic z toho ale neodvrátilo katastrofální porážku, kterou ten den komunisté utrpěli. A to byl teprve začátek cesty Jana Pavla II., která před 40 lety změnila Polsko.

Druhou zastávkou Jana Pavla II. bylo Gniezno (Hnězdno), jedno z nejstarších polských měst, kde papež připomněl mučednickou smrt svatého Vojtěcha, jehož ostatky byly nějaký čas uloženy ve zdejším chrámu Panny Marie a který stál u základů křesťanství v Polsku spolu s Doubravkou Přemyslovnou. Dcera knížete Boleslava I. se stala v roce 965 manželkou polského knížete Měška, jehož přesvědčila, aby se nechal pokřtít. Tuto dávnou společnou historii Jan Pavel II. ve svém kázání před početným publikem rovněž připomněl:

"A proto je dobře, že zde vidím nápis: Pamatuj, Otče, na své české děti v sesterském jazyce, v jazyce svatého Vojtěcha. V minulosti zněly tyto blízké slovanské jazyky ještě více podobně. Historie lingvistiky ukazuje, jak se vyvíjely ze společného kmene Slovanů, ze společného kmene křesťanství, kmene Vojtěchova. Papež, který nese v sobě dědictví Vojtěcha, nemůže zapomenout na tyto děti!" prohlásil tehdy Jan Pavel II.

Lidé si uvědomili, že nejsou sami, že se nemusí bát, že nemusí myslet jen na chleba

Davy poutníků dorazily i do Częstochowę (Čenstochové), proslulého poutního místa s klášterem na Jasné Hoře se slavnou ikonou Panny Marie Čenstochovské (tzv. Černá Madona). Papežská delegace pak zamířila do Krakova, kam se Jan Pavel II. vrátil na závěrečnou mši, ale také do Osvětimi a Nového Targu.

Na všech shromážděních, setkáních a mších okouzloval papež svou laskavostí i strhujícím projevem, který uplatnil už za války, když s kamarádem založil ve svém krakovském bytě Rapsodické divadlo (Teatr Rapsodyczny).

Slavné finále první cesty papeže Jana Pavla II. po Polsku se ale konalo v Krakově, kde po válce vystudoval teologii na znovuotevřené Jagellonské univerzitě a kde působil jako arcibiskup. Jeho závěrečnou mši, kterou navštívil rekordní počet věřících, zažil Marian Siedlaczek z Třince, který v roce 1979 končil svá studia klinické psychologie na Jagellonské univerzitě.

"Měl jsem tu čest tam být, na té velké mši. Louka Błonia, kde se konala, ležela přímo před mými okny naproti kolejím. Byl to svátek, jako kdybychom vyhráli válku. Taková erupce, exploze. Nikdo se ničeho nebál, všichni byli usměvaví, přátelští," vzpomíná pro Paměť národa Marian Siedlaczek.

Kolem oltáře se tehdy shromáždili kardinálové a biskupové z celého světa, mezi nimi i ten český František Tomášek.

"Krakov měl tehdy možná sedm set tisíc obyvatel a tam jich přišlo milion. Veškeré příjezdové cesty, kudy jel papež s kolonou, byly lemovány květinami. Lidé měli slzy v očích. Bylo to něco nepředstavitelného. Nikdy předtím ani potom jsem nic podobného nezažil," popsal atmosféru Marian Siedlaczek. Ale i to, co následovalo po návštěvě papeže.

"Lidé věděli, že nejsou sami, že se nemusí jenom bát, že nemusí myslet jen na chleba, že je něco vyššího a že je to strašně důležité, pomáhá to a dává sílu."

Návrat do normalizačního Československa byl šokem, vzpomíná Marian

O rok později začali Poláci protestovat proti nedostatku potravin a růstu cen dobře organizovanými stávkami. Největší dopad měla okupační stávka dělníků v Gdaňské loděnici (Stocznia Gdańska), kteří se odvolávali na slova Jana Pavla II. o úctě k lidské důstojnosti.

Do čela stávkujících dělníků se postavil v srpnu 1980 elektrikář Lech Wałęsa, který předložil vládě seznam 21 požadavků. Ten kromě ekonomických bodů (zastavit růst cen, zvýšit platy, zlepšit pracovní podmínky, prodloužit mateřskou dovolenou aj.) obsahoval požadavky na nezávislé odbory, právo na stávku, omezení cenzury, propuštění politických vězňů, obsazování funkcí podle kompetence, a ne podle příslušnosti ke komunistické straně.

Paměť národa

Ceny paměti národa - Příběhy lidí, kteří se nebáli
  • Paměť národa je veřejně přístupná databáze vzpomínek pamětníků s pozoruhodnými životními příběhy z 20. století na www.pametnaroda.cz. Vznikla v roce 2001 a v současnosti obsahuje kolem 7 tisíc výpovědí. Spravuje ji nezisková společnost Post Bellum spolu s partnery - Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů.
  • Klub přátel Paměti národa sdružuje přes dva tisíce lidí, kteří pomáhají pravidelnými příspěvky. Více na http://podporte.pametnaroda.cz.

Polské úřady kapitulovaly a 31. srpna 1980 podepsali vládní zástupci dohodu se stávkujícími dělníky. První tajemník strany Edward Gierek odstoupil a Lech Wałęsa u brány do gdaňské loděnice oznámil: "Máme svobodné a nezávislé odbory!"

V polovině září vzniklo ze 30 odborových svazů jediné hnutí "Solidarność", tedy Solidarita. Během jednoho roku do něj vstoupilo téměř 10 milionů Poláků.

Marian Siedlaczek už tehdy nežil v Polsku, po studiích se vrátil do Československa, kde panoval tuhý normalizační režim. "Pro mě to byl šok. Přátelé mě museli pořád utišovat, protože jsem byl zvyklý otevřeně mluvit na ulici o věcech, které se mi nelíbí," uvedl Marian Siedlaczek, který pravidelně jezdil za přáteli do Krakova.

Tam také pobýval 13. prosince 1981, když polský premiér Wojciech Jaruzelski vyhlásil výjimečný stav v reakci na vzrůstající podporu hnutí Solidarita. Spousta aktivistů a mezi nimi i několik přátel Mariana Siedlaczeka skončila ve vězení.

Splněný sen Poláků

Ačkoli byl Siedlaczeka v Krakově tajně, podařilo se mu dostat zpět do Československa. "Dojel jsem domů a tady to bylo na pár let zabedněný, hranice uzavřený," dodává pamětník, který se za svými přáteli do Polska mohl podívat až po zrušení výjimečného stavu v červenci 1983.

Solidaritu ale nezastavil ani výjimečný stav, hnutí nadále pracovalo v utajení: vydávalo tisk, rozšiřovalo letáky, organizovalo pomoc pro pronásledované, inspirovalo české disidenty. V dubnu 1989 dosáhlo po jednáních s vládou legalizace hnutí a možnost účasti ve volbách (4. června 1989), v nichž se ucházelo o 35 procent mandátů. Deset let po první cestě Jana Pavla II. se tak splnil sen Poláků, kteří mohli volit jinou než komunistickou stranu.

Článek vznikl ve spolupráci Polského institutu a Pamětí národa.

Video: Marian Siedlaczek o návštěvě Jana Pavla II. v Krakově: To byl svátek, jako kdybychom vyhráli válku.

Video: Paměť národa
 

Právě se děje

před 11 minutami

Expolicista Šlachta zakládá hnutí, se kterým se chce zúčastnit voleb do sněmovny. Řekl to serveru Seznam Zprávy. Kandidátky sestaví ve všech krajích.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Biden telefonoval s Putinem, hovořilo se o dohodě Nový START, otravě Navalného i o prosincovém hackerském útoku na americké úřady, oznámil Bílý dům.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Poslanci odmítli legalizaci konopí, přinesla by zdravotní rizika, míní Blatný

Sněmovna odmítla omezenou legalizaci konopí. Návrh skupiny čtyř desítek poslanců ze šesti klubů předpokládal, že by si bezúhonní dospělí lidé mohli bez hrozby postihu vypěstovat a zpracovat doma až pět rostlin konopí. Plénum novelu o návykových látkách, za níž stojí zejména Piráti, zamítlo na návrh SPD hlasy 55 z 89 přítomných poslanců už v úvodním kole.

Pirátský poslanec Tomáš Vymazal zdůrazňoval, že změna by mohla zabránit kriminalizaci jinak bezúhonných lidí. "Konopí je v Česku velice oblíbené. Dle různých studií s ním má zkušenost více než každý čtvrtý mladistvý a u dospělých jsou to dokonce dva z pěti," uvedl. Regulace by podle poslance měla nahradit podle něho selhávající represi. Podle předsedy STAN Víta Rakušana jde o odstraňování státem řízeného pokrytectví.

Naopak ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) upozorňoval na to, že novela je v rozporu s mezinárodním právem a protidrogovou politikou. "Přináší velká sociální a zdravotní rizika," uvedl. Ministr také varoval před možnou drogovou turistikou za takzvaným rekreačním konopím.

Novela předpokládala, že lidé by mohli mít doma beztrestně až 1,25 kilogramu sušiny konopí. Ostatním lidem by pěstitelé museli zabránit ve volném přístupu k tomuto konopí pod hrozbou pokuty až 15 000 korun. Až 30 gramů by mohli lidé nosit u sebe i mimo obydlí. Stejné množství, tedy 30 gramů, by mohli legálně předat jinému dospělému člověku, ovšem výhradně bezplatně. Totéž mělo platit pro produkty získané z konopí.

Předkladatelé tvrdili, že omezená legalizace konopí by zmenšila černý trh a vedla by také ke snížení trestné činnosti, která se s ním váže.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lamparda u fotbalistů Chelsea nahradil Tuchel

Novým trenérem fotbalistů Chelsea byl podle očekávání jmenován Němec Thomas Tuchel. Londýnský klub dnes oznámil, že s bývalým kouřem Paris St. Germain či Dortmundu podepsal smlouvu na rok a půl s opcí. Tuchel nahradil odvolaného Franka Lamparda.

Tuchel v novém působišti už dnes povede první trénink a premiéra na lavičce ho čeká ve středečním ligovém utkání s Wolverhamptonem. "Nikdy není příjemné měnit trenéra uprostřed sezony, ale jsme rádi, že v Thomasi Tuchelovi se nám podařilo získat jednoho z nejlepších evropských trenérů," uvedla na klubovém webu ředitelka Chelsea Marina Granovská.

Sedmačtyřicetiletý Tuchel naposledy vedl Paris St. Germain, kde v prosinci skončil. Francouzský celek trénoval od května 2018 a s týmem vyhrál v obou sezonách mimo jiné francouzskou ligu a v uplynulém ročníku s ním došel do finále Ligy mistrů. V minulosti působil také v Mohuči a Dortmundu, se kterým v roce 2017 vyhrál Německý pohár.

V Chelsea nahradil Lamparda, který byl odvolán kvůli neuspokojivým výsledkům. "Blues" pod vedením nejlepšího klubového střelce z posledních osmi ligových duelů zvítězili pouze ve dvou a propadli se až na devátou pozici. Bývalý záložník vedl Chelsea od léta 2019 a v první sezoně s ní obsadil čtvrté místo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy