Vatikán zahájil vyšetřování zmizení dívky, jejíž otec pracoval pro Jana Pavla II.

ČTK ČTK
10. 4. 2019 21:47
Vatikán poprvé zahájil vlastní vyšetřování záhadného zmizení dcery služebníka papeže Jana Pavla II. Emanuely Orlandiové v roce 1983. Podle britského listu The Guardian by mohlo přinést průlom v jednom z nejtemnějších případů v historii tohoto státu.
Desetitisíce lidí dnes brzy ráno zaplnily Svatopetrské náměstí ve Vatikánu, kde papež František prohlásí za svaté své Jana Pavla II. a Jana XXIII.
Desetitisíce lidí dnes brzy ráno zaplnily Svatopetrské náměstí ve Vatikánu, kde papež František prohlásí za svaté své Jana Pavla II. a Jana XXIII. | Foto: Reuters

Patnáctiletá Orlandiová zmizela po hudební výuce v červenci 1983 v Římě. Oficiálně nejsou o jejím zmizení známy žádné konkrétní informace. Rodina dívky dlouhodobě požaduje, aby Vatikán zveřejnil dokumentaci o případu. Podle právní zástupkyně Orlandiových tamní úřady nyní souhlasily, že prošetří hrob na hřbitově ve Vatikánu. Anonymní tip totiž nahlásil, že by vyšetřovatelé měli prozkoumat tamní sochu anděla a směr, kterým ukazuje.

Téměř 40 let starý případ si znovu získal pozornost loni v prosinci, když se při renovaci jedné z budov diplomatického zastoupení Vatikánu v Římě našly dvě sady lidských kostí. Podle předběžných testů se ukázalo, že jedny zřejmě patřily ženě ve věku 30 let. Rodina zmizelé Emanuely si ale chce počkat až na výsledky testů DNA. Podle jedné z teorií vyšetřování byla dívka unesena a byla zadržována proti své vůli několik let. Zdroj italských médií ale tvrdí, že nalezené kosti jsou příliš staré na to, aby souvisely se zmizením Orlandiové.

Osud mladičké Emanuely je už léta předmětem spekulací italských médií. O jejím zmizení vznikla řada teorií; podle jedné z nich za ním stojí mafie, podle jiné pak byla dívka unesena s cílem přimět Itálii k propuštění tureckého teroristy Mehmeta Aliho Agcy, který v roce 1981 na vatikánském Svatopetrském náměstí vážně postřelil tehdejšího papeže Jana Pavla II.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Česko loni čerpalo z EU o 68,5 miliardy více, než kolik do rozpočtu odvedlo

Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie (EU) o 68,5 miliardy Kč více, než do něj odvedla, informovalo ministerstvo financí. Předloni tzv. čistá pozice ČR činila 44,7 miliardy Kč. Zvýšení čisté pozice je podle ministerstva způsobeno vyšším tempem čerpání peněz z fondů EU.

Česko loni obdrželo z unijního rozpočtu 119,9 miliardy korun a odvedla do něj 51,4 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU. Celkově od vstupu do unijního svazku v květnu 2004 ČR do konce roku 2019 zaplatila do rozpočtu EU 616,8 miliardy korun a získala z něj 1,43 bilionu Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy